Uvažovalo se o novém Majdanu v Praze, Varšavě i Budapešti, prozradil Ransdorf čtenáři. V Polsku to ale má jeden háček...

03.01.2016 9:55

Komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf odpovídal na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz na dotazy čtenářů.

Uvažovalo se o novém Majdanu v Praze, Varšavě i Budapešti, prozradil Ransdorf čtenáři. V Polsku to ale má jeden háček...
Foto: Archiv MR
Popisek: Miloslav Ransdorf

„Četla jsem, že Merkelová byla narozena v Argentině, kam utekl Adolf Hitler, a pak adoptována v Německu. Prý je pojmenována po strýci Hitlera, ptá se na otce německé kancléřky Angely Merkelové čtenářka. A spekuluje dál. „Není toto důvodem, kdy ji USA vydírají?“ dodala s tím, že by to měla vyvrátit, neboť ona nechce Hitlerovu 4. říši jako EU. 

„EU není žádná 4. říše. V EU jsou minimálně čtyři silní hráči, kromě Německa jsou to Velká Británie, Francie a Itálie, a menší země mají v EP větší procentuální zastoupení, než by odpovídalo počtu obyvatel. Každá země se snaží o určitou metodu uplatňování svého vlivu. Jestliže Němci hrají o vliv přes peníze, Francouzi sázejí na pozice ve vysoké evropské byrokracii. Domnívám se, že česká politika má značné možnosti hledání spojenců mezi menšími státy,“ odpověděl Ransdorf. Zároveň dodal, že o původu Merkelové nic neví.

Celá otázka i s odpovědí ZDE.

Další ze čtenářů pochválil rázný krok nové polské vlády. „Nemyslíte si, že teď je budou chtít zničit EU či USA a rozpoutají tam úmyslně druhý Majdan jako na Ukrajině?“ zeptal se. 

„Lidé z National Endowment for Democracy uvažovali o něčem na způsob Majdanu v Budapešti, Praze, Bratislavě  i ve Varšavě a Polsko skutečně bude zaujímat podle všeho silně euroskeptickou pozici,“ říká Ransdorf.

„Má to ovšem jednu slabinu, Polsko je jedním z největších příjemců dotací z evropského rozpočtu, což se projevuje například na stavbě dálnic a železničních komunikací po celém Polsku. Uvidíme, která tendence převáží. Už teď se rýsují konflikty kolem ústavního soudu a kolem mediální politiky,“ podotkl.

Celá otázka i s odpovědí ZDE.

A poslední zodpovězená otázka dnešní noci se týkala toho, jak pracuje Evropský parlament o vánočních svátcích. „Jak v tento čas (posledních 14 dní v roce) pracuje Evropský parlament? Máte nějaké prázdniny? A co v létě? Sněmovna i Senát si u nás berou volno, je něco takového i v Bruselu?“ zeptal se čtenář.

„V létě pracuje EP zpravidla do 2. až 3. červencového týdne a svou činnost začíná na konci srpna nebo na začátku září. Pokud jde o vánoční svátky, jejich zahájení kolísá. V některých letech končí EP svou předvánoční činnost 22. prosince, v jiných letech třeba o týden dříve. Zahájení činnosti po Novém roce také kolísá, někdy je to 4. ledna, letos 11. ledna, s tím, že aparát EP začne pracovat 4. ledna,“ sdělil Ransdorf.

Celá otázka i s odpovědí ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Operátoři

Pane senátore, dobrý den, myslíte, že je šance, že se někdy dočkáme slibovaného čtvrtého operátora a tím i levnějších cen? Kdo je odpovědný za to, že tu nemáme čtvrtého operátora? Někde jsem četl, že tu být nemůže, což nechápu. Žijeme přeci ve svobodné a tržní ekonomice nebo ne? Nevím, zda mi dokáže...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

8:00 „Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

„Hnus.“ „Odporná chuť i konzistence.“ „Nedá se to žrát.“ – Těmito slovy hodnotí lidé v několika posl…