Už nejen farmáři. Proti Berlínu se obracejí další a další

18.01.2024 7:34

Vláda po mně chce tohle, EU tamto. Stojí to stovky eur a je to na nic! Už s tím něco dělejte! Takto se prý rozčiluje stále více Němců včetně průmyslníků. Protesty farmářů byly podle všeho jen pověstnou špičkou ledovce. O slovo se přihlásil např. i naštvaný sládek. „Musíme dokonce platit pivní daň – 6 až 7 eur za hektolitr – jakmile pivo opustí farmu a vůbec se neprodá. Absurdní: Pivo smíme ničit jen pod dohledem celníka!“

Už nejen farmáři. Proti Berlínu se obracejí další a další
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Za městečkem už je hranice s Německem

Německo si prošlo týdnem farmářských protestů. Nejčtenější německý list Bild však upozornil, že u farmářů to neskončilo, a tak, jak se v posledních pár dnech ozývali farmáři, se ozývají i průmyslníci a podnikatelé. Jen trochu jinak. Průmyslníci žádají, aby vláda zrušila nesmyslné předpisy. „Stále více průmyslových odvětví zuří proti legislativnímu šílenství,“ napsal k tomu Bild s tím, že ve stále více oborech narůstá frustrace a hněv z přemíry byrokracie, kterou chystá vláda.

„EU po mně požaduje, abych měl satelitní systém pro sledování kvótového rybolovu. Ale krabi nemají vůbec žádné kvóty. Pořízení systému mě stálo 4000 eur a satelitní SIM karta mě stála dalších 800 eur ročně,“ rozzlobil se Mike Adam (51), profesionální lovec krabů od roku 1989 s vlastní řezačkou Doggerbank v Büsumu (Šlesvicko-Holštýnsko).

Bild zpovídal také pekaře.

„Každý rok musím vyplnit asi 25 statistik. Státní statistický úřad chce například vědět, jaké trvanlivé pečivo (včetně křehkého) vyrábím a v jakém množství. To stojí čas a nervy. Jedna statistika mi zabere 30 minut. Kromě toho nařízení EU o obalech stanoví, že se musím registrovat a platit daň za své papírové tašky. Pokud své štoly a velikonoční mazanec nezabalím přímo v prodejně, ale ve výrobě a poté je doručím na prodejnu, musím obal znovu zaregistrovat a zaplatit za něj daň,“ doplnil k tématu pekařský mistr Heinrich Traublinger (58).

Jako třetí dostal prostor sládek Stefan Fritsche (56), generální ředitel klášterního pivovaru Neuzelle (Brandenburg).

„Musíme dokonce platit pivní daň – 6 až 7 eur za hektolitr – jakmile pivo opustí pivovar a vůbec se neprodá. Absurdní: Pivo smíme ničit jen pod dohledem celníka! Za druhé: Předpisy pro označování: Je specifikována i velikost písma pro štítky. Bez právníků nic nefunguje! Pro malé pivovary fatální. A úřad pro bezpečnost potravin nám chtěl zakázat používání názvu černé pivo, protože náš recept obsahoval špetku cukru. Údajně porušení zákona o čistotě podle tzv. provizorního zákona o pivu. Proti tomu jsme 13 let žalovali u Federálního správního soudu – a úspěšně.“

Ale to stále není všechno. O slovo se totiž hlásí i úředníci v samotném Berlíně a vzkazují zemské vládě, že chtějí vyšší platy. Svaz státních zaměstnanců volá po sjednocení platů státních zaměstnanců v Berlíně se základní federální úrovní. O nespokojenosti berlínských úředníků informoval server listu Berliner Morgen Post.

„Zemská vláda se v koaliční smlouvě dohodla, že platy ve veřejném sektoru budou zvýšeny na spolkovou úroveň. Vzhledem k obtížné finanční situaci však zatím není jasné, kdy se tak stane,“ uvedl server.

Mezitím koalice sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených zvažuje, jak dostat více nezaměstnaných do pracovního procesu. V Německu od 1. ledna 2023 platí zákon o vyplácení tzv. občanské dávky. Jde o dávku, o kterou mohou žádat občané, kteří přišli o práci, zkrachovali nebo nemohou pracovat např. v důsledku dlouhodobé nemoci. Od 1. ledna 2024 tento příspěvek činí 563 euro měsíčně, což je v přepočtu asi 13 900 korun.

Ministr práce z řad sociální demokracie Hubertus Heil teď přišel s myšlenkou, že pokud nezaměstnaný příjemce dávek odmítne přijmout zaměstnání, které mu nabídne např. úřad, tato dávka se mu bude dva měsíce krátit. Dnes opoziční CDU/CSU dokonce navrhuje, aby se tato dávka krátila nejen dva měsíce, ale po neomezeně dlouhou dobu, pokud budou nezaměstnaní odmítat další a další pracovní nabídky.

Ekonom Enzo Weber ve vyjádření pro server deníku Tagesspiegel poznamenal, že cesta sankcí je správnou cestou.

„Výzkumy ukazují, že sankce zvyšují pravděpodobnost, že někdo práci přijme. A to nejen u těch, kteří jsou skutečně sankcionováni, ale i u ostatních. To je také věrohodné a účelem sankcí: To, že existují, má zajistit, aby vůbec nemusely být ukládány,“ uvedl Weber.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Miloš Polák

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…