Standardní postup při zadávání zakázek je takový, že v případě existence více potenciálních dodavatelů se vypíše otevřené výběrové řízení, do něhož se můžou přihlásit všichni zájemci. Stalo se tak například ve známém tendru na nákup nových bojových vozidel pěchoty, kde se poměřovali celkem čtyři zájemci a předháněli se kvalitou a cenou dodávek.
V případě nákupu SŘP se však Metnarovo ministerstvo rozhodlo postupovat zcela jinak a regulérní soutěž údajně dopředu vyloučilo. Ministerstvo totiž tvrdí, že chce využít možnosti nezadávat proces výběru veřejnou zakázkou, ale jít na takzvanou výjimku a systém řízení palby nesoutěžit. To je samo o sobě velmi podezřelé, zejména když přihlédneme k faktu, že cena zakázky je vypsaná v hodnotě zhruba 900 milionů korun. Vypadá to, že lidé na Ministerstvu obrany stále preferují systém řízení palby ODIN od norského výrobce Köngsberg, kterého v Česku, jak samo ministerstvo informovalo, zastupuje skupina OMNIPOL.
ParlamentníListy.cz se tématu věnují již nějakou dobu. V říjnu 2018 jsme informovali o údajné schůzce Tomáše Dvořáčka a zástupce Omnipolu Tomáše Komrsky kvůli tendru na dodávku nového systému řízení palby pro českou armádu. Oba pánové však informace o schůzce dementovali. Náš zdroj z resortu obrany nám však tehdy detailně popsal, co se pro to, aby ODIN vyhrál, událo.
Již v roce 2017 byl znám výsledek výše zmíněné marketingové studie, která hodnotila nejprve americký AFATDS a poté se přidaly další dva produkty – norský ODIN a polský TOPAZ. Údajně tak bylo činěno na základě požadavku vlastníka projektu, tady Armády ČR. A již tehdy obrana preferovala systém ODIN. Úřad tehdy tvrdil, že systém ODIN nejlépe splňuje klíčové požadavky dělostřelectva pro zavedení do naší armády. Náš zdroj však tehdy uvedl: „V marketingové studii byly uvedeny závažné chyby o ostatních dodavatelích tak, aby mohl být vybrán právě norský ODIN.“ Následně se v roce 2018 zadala studie proveditelnosti, a to rovnou a pouze na zmíněný systém. Poté věc jako by utichla.
Další posun nastává v únoru 2019. Tehdy Tomáš Dvořáček, toho času ředitel vyzbrojování pozemních sil na Ministerstvu obrany, zadal další marketingovou studii na systém řízení palby za 3 miliony korun. Studii dostal na starost Vojenský technický ústav, státní podnik. Studie měla původně vyhodnocovat a porovnávat všechny možné dodavatelé. Následně je ale, údajně na zadání ředitele Dvořáčka, omezena, prý z časových důvodů, a studie tak má vyhodnotit pouze systém ODIN od společnosti Kongsberg.
Důvody?
Norskému výrobci dělá české zastoupení známá zbrojní firma Omnipol. A do sféry vlivu Omnipolu spadají klíčové osoby jak na Ministerstvu obrany, tak ve Vojenském technickém ústavu. Právě tito lidé mají zmiňovanou zakázku na starosti.
Předchůdce Tomáše Dvořáčka, ex ředitele sekce vyzbrojování na MO, byl údajně jistý Bohuslav Dvořák, dnes klíčový poradce Omnipolu. Dvořák v roli hlavního akvizičníka na resortu obrany Dvořáčkovi v rámci této sekce dělal notnou dobu přímého nadřízeného. Jejich propojení bylo v propíráno už v rámci nákupu údajně předražených raketometů RBS-70 NG od švédské firmy SAAB. Švédská firma SAAB patří stejně jako norský Kongsberg do skandinávské stáje Omnipolu.
Tím přímý propletenec vazeb Omnipolu zdaleka nekončí. Na zpracování marketingové studie na straně Vojenského technického ústavu podle našich informací dohlíží technicko-obchodní ředitel Jaroslav Trávníček. V hierarchii Ústavu v podstatě číslo dva, hned po generálním řediteli. Trávníček byl od roku 2009 do roku 2014 členem představenstva Omnipolu a od roku 2007 do roku 2014 ředitelem úseku majetkových účastí této zbrojní firmy. Když v roce 2016 odešel do VTÚ, převzala jeho postavení v Omnipolu manželka. Ta je od roku 2019 členkou představenstva Omnipolu, od roku 2020 dokonce místopředsedkyní tohoto orgánu a rovněž vykonává funkci viceprezidentky úseku majetkových účastí a kontroly Omnipolu.
Motanice vazeb nekončí ani u těchto jmen.
Samotné fyzické zpracování studie má na starosti jistý Zdeněk Koval. Ten spolu s Dvořáčkem několik let na resortu obrany pracoval.
V posledních dvou letech jde navíc o třetí zakázku, kterou by mohl Omnipol (přímo nebo nepřímo) získat od Ministerstva obrany. V minulosti šlo o raketový komplet RBS-70 NG a systém pasivních radarů VERA NG. Obě tyto zakázky přitom v médiích vzbuzovaly podezření z předražení, protože tyto technologie byly jiné státy schopny pořídit podstatně laciněji. Kvůli zakázce na radiolokátory VERA NG se dokonce spekulovalo o odvolání ministra obrany Metnara. Ten nakonec po kritice odvolal svého náměstka Filipa Říhu. Otázkou je, jak se současný rozkvět obchodů mezi obranou a Omnipolem bude líbit premiérovi Andreji Babišovi. Ten je totiž znám svou kritikou týkající se Omnipolu a českých zbrojních zakázek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
