Petr Robejšek ve svém článku v MF Dnes poukazuje na to, že po roce 1989 převálcovala v politice demokracii ekonomika. „Místo globální demokratizace došlo po roce 1989 ke globální ekonomizaci politiky. To zní na první pohled rozumně vzhledem k tomu, že na celém světě probíhá soupeření zemí o investory a podíl na blahobytu. Potíž je v tom, že byl ekonomizován i sám obsah politiky,“ píše politolog.
„Politicky rozhodující je dnes jen to, co je počítatelné, a politickou hodnotu má pouze to, co má také tržní cenu. A to ještě není všechno. Také ideál správného řízení státu je již přinejmenším čtvrtstoletí podobný modelu podnikového managementu,“ říká Robejšek s tím, že až hnutí ANO jako politický subjekt otevřeně vyjadřuje názor, že stát je třeba řídit jako firmu.
Namísto globální demokratizace dochází k ekonomizaci a podle Robejška z toho pramení sbližování metod vládnutí mezi západními demokraciemi a autoritářskými státy, jako jsou Čína a Rusko.
Občané si mohou zvolit jinou vládu, ale nedostanou jinou politiku
Politolog a ekonom zdůraznil na stránkách MF Dnes, že autoritářské a demokratické společnosti se od sebe liší především mírou a způsoby omezování svobody jedince. „Autoritářské společnosti nemají v tomto ohledu žádné zábrany. Ale i demokratický model vládnutí zvyšuje svou politickou `konkurenceschopnost` tím, že své občany zbavuje moci,“ vysvětluje Robejšek. Díky tomu prý zrychluje a zefektivňuje rozhodovací proces. Autor textu dává jako příklad Viktora Orbána v Maďarsku a tvrdí, že i jeho kritici ze Západu se pokoušejí o totéž, ale používají prý spíše manipulaci.
Robejšek také upozornil na to, že ve většině zemí EU platí, že ekonomizaci politiky a manažerskou metodu vládnutí vyznává i větší část opozičních stran. „Občané si tedy mohou svobodně zvolit jinou vládu, ale nedostanou jinou politiku,“ píše politolog. Petr Robejšek ve svém článku dále popisuje rodičovskou roli státu vůči občanům a různé druhy paternalismu, které si prý kladou za cíl spíš než naplňování politických programů zdokonalování ovládání společnosti.
Systém nedodává výsledky, objevují se téměř nepřetržitě krize
Ekonom si také klade otázku, jak to vypadá s efektivitou ekonomizované politiky. „Vlády ji sice už několik dekád praktikují, a dokonce se i snaží řídit státy jako firmy, ale ekonomický růst se zřetelně zpomaluje. Prakticky nepřetržité ekonomické krize a prohlubující se příjmová propast mezi rychle bohatnoucími elitami a zbytkem společnosti dokazují, že ani autoritářský, ani demokratický paternalismus nemají výjimečnou schopnost najít správná témata a řešení,“ míní Robejšek.
Obnova demokracie
Podle Petra Robejška je třeba reforma, nebo se z kolapsu vynoří jeden muž, který bude chtít vést. Je třeba si prý položit otázku, s jakým cílem, podle jakých měřítek a na jakých úrovních se má odehrávat řízení společnosti. Politolog mimo jiné uvádí, že je třeba obnovit primát politiky, nebo alespoň výrazně oslabit primát ekonomiky. „Respektovat skutečnost, že každá země je jiná, a potřebuje tudíž i jiná řešení, a že nadnárodní vládnutí způsobuje zmatek,“ napsal Robejšek. Podle něj je také třeba zjednodušit vládnutí a nechat více rozhodování na občanech, a to zejména na komunální úrovni.
„To a víc bychom měli udělat. Anebo nedělat nic a čekat, až jedna z dalších krizí přeroste v celospolečenský kolaps, ze kterého národ vyvede silný muž. Ještě je čas,“ uzavírá článek politolog Petr Robejšek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
