V rámci besedy zazněla pochvala na adresu europoslance Pavla Svobody z KDU-ČSL. Jaromír Štětina sebekriticky do vlastních řad uvedl: „Já si myslím, že jsme zas toho tak moc nedokázali, protože válka pokračuje a Putin pořád vládne...“

Nepružná Unie

„Každý měsíc se vybírají tři případy, kterým se říká urgentní kauza,“ seznámil s akcemi EU v oblasti lidských práv europoslanec Štětina. „Jsou to případy, kdy jde někomu o život nebo o hrubé porušení lidských práv. V říjnu budu prosazovat Chartu 97 v Bělorusku. To je server, který Lukašenko rozehnal a zakázal, takže jsou v Polsku. Oni se tak jmenují podle naší Charty 77, na kterou se v zakládací listině odvolávají.“

O agendě pak řekl: „Systém je strašně nepružný. Mně to někdy připadá jako tlačit plně naloženou káru do kopce, která má ještě k tomu zadřené brzdy. Po takových drobných krůčcích se dá něčeho dosáhnout. Když Hitler chtěl, aby se tu změnila jízda zleva vpravo, tak dal příkaz a druhý den se v Praze jezdilo vpravo. Tady u nás by to projednávala Poslanecká sněmovna pomalu pět let. I v těch lidských právech to někdy jde těžce, ale Evropský parlament se snaží. Na rozdíl od našeho Ministerstva zahraničních věcí, které zcela opustilo rodinné stříbro obrany lidských práv,“ uvedl smutně Jaromír Štětina a pokračoval. „Byli jsme tím proslaveni, že se Češi perou za ostatní. Dnes máme nesmrtelnou ostudu, že sem nechceme přijmout nějakých padesát dětí. A vůbec, s tou ostudou je to někdy těžké. Když tam chodím po těch chodbách a přijdou za mnou někteří poslanci a říkají – ten váš prezident je jako co? Já se samozřejmě stydím. Vždy, když něco řekne nebo provede, tak oni na to reagují tak útlocitně – my máme také své, že?“ kriticky se postavil k Hradu europoslanec.