V rámci besedy zazněla pochvala na adresu europoslance Pavla Svobody z KDU-ČSL. Jaromír Štětina sebekriticky do vlastních řad uvedl: „Já si myslím, že jsme zas toho tak moc nedokázali, protože válka pokračuje a Putin pořád vládne...“
Nepružná Unie
„Každý měsíc se vybírají tři případy, kterým se říká urgentní kauza,“ seznámil s akcemi EU v oblasti lidských práv europoslanec Štětina. „Jsou to případy, kdy jde někomu o život nebo o hrubé porušení lidských práv. V říjnu budu prosazovat Chartu 97 v Bělorusku. To je server, který Lukašenko rozehnal a zakázal, takže jsou v Polsku. Oni se tak jmenují podle naší Charty 77, na kterou se v zakládací listině odvolávají.“
O agendě pak řekl: „Systém je strašně nepružný. Mně to někdy připadá jako tlačit plně naloženou káru do kopce, která má ještě k tomu zadřené brzdy. Po takových drobných krůčcích se dá něčeho dosáhnout. Když Hitler chtěl, aby se tu změnila jízda zleva vpravo, tak dal příkaz a druhý den se v Praze jezdilo vpravo. Tady u nás by to projednávala Poslanecká sněmovna pomalu pět let. I v těch lidských právech to někdy jde těžce, ale Evropský parlament se snaží. Na rozdíl od našeho Ministerstva zahraničních věcí, které zcela opustilo rodinné stříbro obrany lidských práv,“ uvedl smutně Jaromír Štětina a pokračoval. „Byli jsme tím proslaveni, že se Češi perou za ostatní. Dnes máme nesmrtelnou ostudu, že sem nechceme přijmout nějakých padesát dětí. A vůbec, s tou ostudou je to někdy těžké. Když tam chodím po těch chodbách a přijdou za mnou někteří poslanci a říkají – ten váš prezident je jako co? Já se samozřejmě stydím. Vždy, když něco řekne nebo provede, tak oni na to reagují tak útlocitně – my máme také své, že?“ kriticky se postavil k Hradu europoslanec.
Oslabit a přiblížit se k válečné mašinérii
Kandidát na senátora za TOP 09 Martin Uhlíř podtrhl: „Ani u nás si neuvědomujeme, že minimálně pět let je Česká republika a celé NATO označené jako nepřátelské území ve vojenské doktríně Ruské federace a proto se k nám Kreml dostává skrze svojí propagandu.“ „Jejich cílem není přesvědčit lidi, že Kreml má pravdu, ale spíše rozesít nedůvěru a rozbít EU zevnitř. Aby nikdo ničemu nevěřil,“ poznamenal Štětina. „Přesně tak!“ Uhlíř na to. „Rozbít důvěru v demokratické instituce, aby země byly v tu chvíli oslabeny, kdyby došlo k nějakému vojenskému konfliktu. Z jejich strany by bylo ideální, abychom se ani nebránili. Pokud sami nerezignujeme, je to na nás. Nepřítel je v nás samých. Uvědomit si riziko, které je ve falešných zprávách.“
Lumpové z Kremlu
Štětina poté vysvětloval: „Moje kolegyně paní Fotyga, která je taková ‚tvrdá pisačka‘ (členka polské vládní strany Právo a spravedlnost, PiS – pozn. autora), podporuje Kaczyńského. Ale je to žena, která má s Ruskem a s Ukrajinou jasno. Teď jsem s ní byl právě na Ukrajině. Ta udělala rezoluci o hybridní válce a sympatické na tom je, že se tam mluví o nebezpečí Ruské federace, ale aby to prošlo, tak tam musela dát i ostatní nebezpečí, která hrozí. Nemohla si dovolit bouchnout pěstí do stolu a napsat – ti hlavní lumpové, co ohrožují Evropu, sedí v Kremlu. To by neprošlo. Socani v EU by to nepodpořili, komouši, kterých tam máme celé křídlo včetně těch našich, tak by to neprohlasovali. Takže ona to udělala tak fikaně a tu rezoluci jsme přijali. Mluvila o terorismu, což je další nebezpečí, pak o uprchlické krizi, nebezpečí války na Blízkém východě, prostě všechno tam semlela, aby se to Rusko tak trochu rozředilo. Ale zaplať pánbůh, že to udělala.“
Uhlíř k tomu poznamenal: „Člověk, který se snaží zjistit více informací, tak si uvědomuje, že ta pravda není černobílá, ale že to jsou stupně šedi. Je to o trpělivém vysvětlování i schopnosti uznat vlastní chybu. Pan Štětina je příkladem voleného zástupce, který komunikuje velmi intenzivě, i na sociálních sítích a má tam hodně takzvaných trollů…“
„Já mám trochu jinou strategii, než mají někteří politici,“ reagoval europoslanec Štětina. „Já tam mám těch nenávistníků, ať již jsou to trollové placení nebo to dělají z hlouposti nebo setrvačnosti, tak jich tam mám mnoho. Ale já je zásadně neblokuju. Ani nemažu. Ale nediskutuju s nimi, to je pod mou úroveň s nějakými idioty tam diskutovat. Když tam někdo něco napíše, tak to tam nechávám. Protože máme svobodu slova. Ptal jsem se Karla Schwarzenberga a on říkal – to, že to musíme číst, je cena, kterou za tu svobodu platíme. Má pravdu. Každý má na to jinou metodu. Někdo říká, že je to nebezpečné, že je to třeba i váš názor, jak jsem pochopil,“ pokynul rukou k Uhlířovi. „Když tam necháváte ty nenávistné trolly, tak zase odrazujete slušné lidi, aby na ty stránky chodili a tam diskutovali. Já jsem zvolen za TOP 09, protože jí fandím zejména kvůli její evropskosti. Pravidlo, které držím celý život, je – pravidelně se zpytovat,“ uvedl Jaromír Štětina.
Následoval dotaz posluchače k úrovni školství, když na středních školách se žáci nedostávají k dvacátému století a pak nevědí, co se stalo v roce 1968… „To je způsobeno nedokonalostí systému ministerstva školství,“ reagoval Štětina. „Ono v tom vlastně vůbec nic nedělá a výuku moderních dějin musí suplovat nevládní organizace jako je třeba Člověk v tísni se svým festivalem Jeden svět, který dělají třeba na školách. To by mělo dělat ale ministerstvo školství. Ale asi se toho od něj nedočkáme,“ uvedl smutně. A Uhlíř dodal: „Je to strach i těch učitelů…“
Psali jsme:
Strach v nás
„Pochopil jsem, že se lidé začínají bát,“ pokračoval poté Štětina. „Já se taky začínám bát, ale já jsem taky zvyklý na to své bání, protože jsem s těma komunistama za těch padesát let mnoho bitev prohrál, prakticky všechny bitvy jsem s nimi prohrál, protože jsou silní a používají metody, na které člověk nesmí přistoupit. Bát se člověk musí, to je docela dobré pravidlo, které jsem se naučil, když jsem od ledna 1990 dělal novináře, válečné zpravodajství 14 let a prošel jsem asi 22 válek. A jenom díky tomu, že jsem se bál, jsem naživu. Dost mých kamarádů přišlo o život. Ti frajeři, co chtějí být slavní zpravodajové, dopadnou většinou špatně.“
Putin a spol. – váleční štváči
„Policisti tam v Rusku vláčí mladé lidi nebo seniory a tak si člověk říká, kam to dospěje,“ obrátil řeč k Východu opět Uhlíř. „Všichni jsme si mysleli, že Rusko má cestu ke svobodě a demokracii otevřenou. My jsme se hluboce mýlili v tom roce 1991,“ konstatoval smutně Štětina. „Teď vidíme, že to tak není. Rusko přerostlo z autokracie v diktaturu. Jsem přesvědčen o tom, a taky je to jeden z důvodů, proč jsem vypovězen z Ruska, že Putin, nemluvě o bývalém generálu Gračovovi, ministru obrany, že jsou to váleční zločinci, kteří patří před soud v Haagu. Pro mě je to těžké, protože se do toho Ruska, které mám rád, už nikdy nepodívám, protože Putin je mladší než já, tak mě pravděpodobně přežije. Já jsem vlastně double persona non grata. Protože v roce 2000, když mě vyhnali jako novináře, tak se to zopakovalo předloni, kdy jsem se dostal na seznam zakázaných politiků Evropy – je nás tam asi třicet. Takže, já si to saturuju tou Ukrajinou, mám v Evropském parlamentu přezdívku „mister Donbas“, jsem stínový zpravodaj gruzínské rezoluce, jsem jeden z těch, kterým se podařilo protlačit pro Gruzínce a Ukrajince těch 90 dní bezvízový styk. Taky mi říkají mister Georgia. Nebezpečí z toho vyplývající samozřejmě existují. Kdykoliv člověka může FSB v satelitních zemích zamordovat, neboť všechny jsou satelitní, když se snaží vymanit,“ pochlubil se europoslanec.
Co ví, ten Foldyna…
Uhlíř pak ke svým aktivitám v lidskoprávních oblastech: „Jak můžu být protiruský aktivista, který propaguje ruskou občanskou společnost. Mezi námi je Rus, který třeba protestoval proti Nočním vlkům. Když už, tak jsme protiputinovští, ale lépe, lidé, kteří podporují otevřenou společnost jakéhokoliv národa. Začátkem května jsem měl incident s panem Foldynou, tak jsem se snažil ukázat, že ten člověk obelhával své vlastní voliče. Oni užívají jako fíkový list, že údajně uctívají památku sovětských vojáků padlých ve druhé světové válce. Já jsem tam říkal, že samozřejmě ctíme památku všech národností padlých ve druhé světové válce. Ať již sovětskou, tady na západě belgickou a americkou, na východě rumunskou. Panu Foldynovi jsem říkal – uctívejte taky památku těch sovětských vojáků, kteří sem přišli v roce 1968. Když zjistili, že jim jejich vedení lhalo, spáchali sebevraždu nebo byli zastřeleni. Nebo jak se vyrovnáváte s tím, že šéf Nočních vlků vyhlásil, že kdokoliv bude mluvit proti Putinovi, bude se muset smířit, že proti němu bude použito násilí. Ctí památku ruských vojáků, kteří padli na Ukrajině, protože se jim lhalo, že tam jedou na nějaké cvičení, nebo že je tam fašistický puč. Stejné lži, které říkali sovětským vojákům, když jeli v srpnu 1968 do Prahy,“ uvedl Martin Uhlíř.
Sankce, aneb takhle na Rusy… přes ropu
„Trochu bych nesouhlasil s tím, že pro Putina je EU nepřítel,“ zněl další dotaz, respektive poznámka z auditoria. „Říkáte pane Štětino, že jste tam obklopen extralevičáky a komunisty a že je těžké prosadit nějakou rezoluci na ochranu lidských práv v Rusku. Podle mne se Putin musí radovat, že je EU úplně bezzubá. Sice se vyhlásily nějaké hospodářské sankce, ale spousta firem, hlavně německých, to vesele obchází. Bývalý kancléř Schröder je nyní představitel Gazpromu, to je pro mě úplně absurdní...“
„Ještě tu EU nedorazil, což je jeho hlavní cíl. Ty sankce jsou opravdu účinné,“ zdůraznil Štětina. „Ty personální, tedy zákazy vstupu politických činitelů, ale hlavní jsou dodávky materiálů pro naftový průmysl. Několikrát jsem byl na vrtech na západní Sibiři. Rusové prostě nemají ty moderní přístroje na hlubinné vrtání do hloubky čtyř kilometrů, kde je ta ropa. Na to potřebují ty americké stroje, oni to s těmi svými neumějí a to je ničí nejvíc. Oni nemůžou rozšiřovat těžbu ropy, aby jí měli ještě více, aby ji měli pro tanky, se kterými útočí na frontě.“
Máme se bát Žirinovského?
„O Putinovi nějaké zprávy máme. Hodně jsem se bál těch, o kterých se tolik nemluví. Konkrétně třeba pan Žirinovský. Představuje on nějaké nebezpečí pro Putina, nebo mají společný zájem?“ zněl dotaz staršího muže.
„To je samozřejmě hra,“ na to Štětina. „Já Žirinovského dobře znám, byl jsem mu na svatbě. Je zcela vypovídající to, kdo byl jeho hlavním svědkem na té svatbě. A to byl starý Le Pen. Víme, že když Petr Veliký přijel z Holandska do toho svého Petrohradu... A všechny novoty, co se tam naučil, začal v Rusku zavádět. Řešení Ruska jsou tisíce malých Petrů Velikých, kteří dnes jezdí do Evropy. Študáci, to je to, čemu komunisti vždy říkali ideologická diverze. Oni to vidí, jak to v těch demokratických systémech chodí, a pak se vrátí. To je řešení. A proto je pro mě nepřípustné prudké zhoršení vízových pravidel pro Rusy. Je prostě důležité, aby se to ta ruská děcka venku naučila. Ono se jich hodně nevrátí, ale někteří se vrátí a to semínko tam přivezou,“ seznámil přítomné s perspektivou v hlasu Štětina. „I děti všech těch Putinů studujou na Západě,“ poznamenal Uhlíř.
Ruský mindrák
A byl čas na další dotaz. Či spíše poznámku mladšího účastníka besedy: „Rusové nikdy nepoznali demokracii. Doba Gorbačova a Jelcina byla krátká a teď to vystřídal estébácký důstojník. Historicky jsou na to zvyklí, tak žít, a mají imperiální tradice. Většina lidí pořád považuje rozpad Sovětského svazu za tragédii a to je pro mě něco zcela neuvěřitelného.“
Štětina ho pochválil: „Máte pravdu. Existuje něco, co si soukromě pojmenovávám ruský mindrák. Na co má být obyčejná Ruska pyšná? Ženská, která každý den ve čtyři hodiny ráno v nějaké vesnici dojí krávy, její manžel chlastá, její syn hulí a oba dva ji mlátí, na co má být taková ženská pyšná. Jediná věc je tedy velikost její vlasti. To Putin dokonale ovládá. On už neříká – já zachovám Rusko veliké. On přitvrdil. On říká – já to Rusko udělám ještě větší, než je. A všichni mu na to skáčou. Proto potřebujeme podporovat ty slaboučké opozice, které tam jsou,“ konstatoval europoslanec za TOP 09.
Bez Unie bude chaos, oživí se dávno zapomenuté konflikty
„EU je na to, jak udržet mír, NATO je pro to, jak mír eventuálně bránit nebo bránit se, když dojde k nějakému napadení. Ale prvotní je EU a jsem přesvědčen, že kdyby se EU rozpadla, což je hlavní cíl Moskvy, tak oživnou všechny evropské rány, kterých jsou spousty – Alsasko, Žitný ostrov, Sedmihradsko a já nevím kde všude ty evropské krvavé rány za posledních sto, dvě stě let byly,“ vypočítával Štětina. „Dokud je EU, tak neobživnou, protože ta politická energie se nevybíjí těmi kalašnikovy a kanóny a vybíjí se na evropské půdě. Evropský parlament je – jako všechny parlamenty světa – žvanírna. Dokud se energie vybíjí takto, tak je to v pohodě. Ale jakmile nás rozbijou a rozkmotří a vyrvou, tak se to všechno může znovu obnovit, a to už by asi nešlo zastavit. Proto tak silně podporuji TOP 09, protože vím, že to je skutečně proevropská strana. A jsem pro euro. Jsem upřímný eurofederalista. Jsem zastáncem Spojených států evropských. A taková evropská federace musí mít tři základní pilíře. A to jsou společná obrana, zahraniční politika a měna,“ ukončil besedu Jaromír Štětina.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
