Ztracená generace dnešních třicátníků se vyznačuje tím, že se jedná o dlouhodobě nezaměstnané mladé lidi.
Lidové noviny uvádí několik příkladů, třeba třicetiletého Davida z Brna. Je to vyučený kuchař, který se ovšem v současnosti věnuje pouze svému koníčku – lezení po skalách. Živí ho rodiče, kteří na severu Moravy pronajímají lesy a polnosti. Sám práci nehledá a vůbec z toho není frustrovaný.
Nastávají mladým lidem špatné časy?
Jiný je případ pětadvacetileté Žanety Novotné ze severu Moravy, která mluví plynně dvěma světovými jazyky a do práce by šla hned, ale nikdo ji nezaměstná. „O práci nezavadím, jsem z toho nešťastná,“ řekla LN absolventka vyšší odborné školy cestovního ruchu.
Analytici to považují za první příznak špatných časů. Dříve aspoň mladé zachraňovalo, že starší generace se neorientovala v informatice, dnes to ale neplatí. Poukazuje na to Jan Červenka ze Sociologického ústavu Akademie věd. Starší zaměstnanci mají znalosti, ale navíc i zkušenosti.
Karlovarský psychiatr Jiří Bartoš pro LN uvedl, že dnešní svět je pro mladé neuvěřitelně náročný. Nestačí mít aspoň nějakou střední školu, vyžaduje se znalost cizích jazyků a praxe, což řada absolventů nemá.
Rodiny jsou příliš tolerantní. Měly by děti více připravovat na život
Problémem je ovšem i přístup rodin, které jsou ke svým potomkům tolerantní a chrání je před světem. Společnost je ale dravá a nároky na lidi velmi vysoké.
Rodiče by prý měli nechat své děti, aby samy řešily alespoň základní problémy v životě a ve škole. „Samozřejmostí by měla být práce, a to jak doma, tak na brigádách venku. A konečně je třeba vést dítě odmala ke sportu a fyzické aktivitě, aby z něj vyrostl odolný a samostatný člověk,“ vysvětluje Bartoš v LN.
Česko se brzy může zařadit po bok evropských zemích, kde se nezaměstnaní absolventi škol počítají v řádech statisíců. Práci dnes například nesežene až polovina mladých Španělů, Řeků či Italů. Velká Británie spočítala, že má až milion absolventů bez místa. Podle informací Eurostatu je v celé Evropě bez práce 5,37 milionu lidí, kteří ještě nedosáhli 25 let.
Podle EK je důležité, aby školy posílaly studenty na praxi
Všichni tito lidé buď stále hledají své uplatnění, anebo v horším případě se jdou rovnou hlásit o sociální dávky. Jiné živí rodiče. Na nezaměstnané přitom stát musí vydat spoustu peněz. Za každého člověka, který stráví pět měsíců na úřadu práce, zaplatí 109 625 korun.
Evropská komise už navrhuje řešení, jak „ztracené generaci“ pomoci. Nejdůležitější je prý upravit vzdělávání, studenti by měli chodit na praxi už během studia.
Frustrace a nuda mladých v některých případech způsobuje problémy. Na vysokých školách v Řecku se rozmáhá obchod s drogami, jinde zase roste kriminalita.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
