Pro další dění v Evropě je výsledek amerických prezidentských voleb významný v tom, že posílil opoziční strany v Evropě. „Slovem opoziční jsou míněny strany i hnutí, které jsou ve skutečné opozici proti stávajícímu mainstreamu, a proto podporovaly stejně protisystémového Trumpa. Jeho zvolení přináší po desetiletích naději na změnu. Trump není nikomu za své zvolení zavázán a může si dovolit luxus říkat i dělat to, co skutečně chce. Nemá jediný motiv pokračovat v agresívní politice USA na celém světě. Pro nás ve střední Evropě to znamená obrovskou naději, že nedojde k válce s Ruskem, kterou si tak usilovně přáli Clintonové i Bushové. Trump nemá důvod podporovat islamisty kdekoli na světě, ani v Sýrii. Bez podpory Američanů budou islamisté v Sýrii poraženi, země se sjednotí a doufám, že alespoň část migrantů se vrátí domů,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura v úvodu odborného semináře „Quo vadis, Europa?“, který se uskutečnil na půdě Poslanecké sněmovny.
Upozornil na to, že Evropská unie buduje takzvané oddělení proti dezinformacím, které má kontrolovat správnost informací, které se k Evropanům dostanou. „Aktuální zpráva je, že tento nový dezinformační tým, který bude od ledna působit také na novém oddělení v rámci českého Ministerstva vnitra, schválila i česká vláda. O cenzuru internetu usiloval dlouhodobě i ministr Dienstbier. Jeho odchod neznamená změnu, cíl práce vlády zůstává stejný – udržet se u moci jakýmikoli prostředky. I za cenu cenzury informací. A tady se dostáváme k podstatě věci. Nejnebezpečnější zvíře je krysa zahnaná do kouta. Představa, že bychom v naší zemi prosadili přímou demokracii, je děsivá pro jakýkoli stranický sekretariát. To je faktický konec vlády elit. Konec vlády bez jakékoli přímé kontroly a vymahatelné odpovědnosti. Jde o moc doslova i přeneseně. Jde o velké peníze, jde o kariéry. Proto je takový odpor elit proti komukoli, kdo prosazuje přímou demokracii,“ vysvětlil politik.
Díky volbám v USA se pozice evropských elit výrazně oslabuje
Jakákoli sílící manipulace však budí protireakci a odpor veřejnosti. „Stále méně lidí dnes věří oficiální propagandě, a to platí pro celou Evropu. To je naděje pro nás. Věřím a vím, že skutečná demokracie v Evropě vyhraje nad vládou stranických elit a je jen otázkou času, kdy to bude a za jakých obětí. Je jasné, že díky volbám v USA se pozice našich elit výrazně oslabuje. Mocensky, ekonomicky i morálně. Můžeme to přirovnat k perestrojce v Rusku, kdy po zvolení Gorbačova skončil tlak Moskvy na vazalský systém sovětských satelitů, a komunistické elity následně přišly o moc přirozeným samospádem. My v našem hnutí Svoboda a přímá demokracie nejsme ani proruští, ani pročínští ani proameričtí – my v SPD jsme pročeští,“ konstatoval Tomio Okamura, který se svými stranickými kolegy a poslanci Jaroslavem Holíkem a Radimem Fialou převzal nad seminářem záštitu.
Posledně jmenovaný připomněl v úvodu svého příspěvku, že před několika týdny bývalý premiér Mirek Topolánek označil při vystoupení v České televizi Evropskou unii za cyklistu, který se řítí z prudkého kopce a nemá brzdy. „Nepochybuji o informovanosti a úsudku v této věci bývalého premiéra. Vzniká proto zásadní otázka, jestli se národy Evropy mají smířit s tím, že je někdo pustil z kopce na kole bez brzd. Skutečnost je přesně taková, jak ji popsal bývalý premiér: jedeme, aniž bychom ovlivnili směr a rychlost. A jedeme dokonce za situace, kdy tušíme, že pod kopcem to dopadne špatně. Každý projev pudu sebezáchovy je označován za politický extrémismus. Každý pokus zastavit pád nebo změnit směr je označen jako politicky nekorektní a nebezpečný,“ poukázal Radim Fiala.
Reformovat molocha EU nelze, je nereformovatelný jako Sovětský svaz
Připomněl ideály, s nimiž vstupovaly evropské národy do EU a co z nich zbylo. „Ideálem bylo vytvořit Evropu spolupráce, Evropu bez násilí, Evropu bezpečnou, kde státy budou řešit společné problémy a to ke společnému prospěchu. Co máme nyní? Máme zde molocha, který čím dál víc ohrožuje naši budoucnost, prosperitu a bezpečí. Neschopnost řešit bezpečnostní situaci, záměr využít imigraci k vytvoření nového evropského národa, to jsou věci, které definitivně podlomily důvěru v Evropskou unii. Naše konference dnes pokládá zásadní otázku: Kam kráčíš, Evropo? V souladu s prohlášením pana expremiéra Topolánka můžeme klidně říct: Kam se řítíš, Evropo?“ poznamenal místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie.
Psali jsme:
Zdůraznil poté, že pokud nemáme být pouze pasivními diváky vlastní zkázy, je nutné emancipovat národní suverenitu a vrátit se k původním ideálům spolupráce. „Spolupráce, která nepopírá suverenitu státu, nepopírá jeho odpovědnost za vlastní sociální, ekonomický a kulturní vývoj a spolupráci. Musíme obnovit zdravý demografický vývoj Evropy a musíme obnovit zájem lidí o demokratické rozhodování na všech úrovních společnosti. Taková Evropa se zbaví falešného balastu politických frází, bude to Evropa silná, která bude respektovaným partnerem a zároveň to musí být Evropa respektující právo a suverenitu národního státu. Je marné reformovat molocha Evropské unie, ten je stejně nereformovatelný jako Sovětský svaz. Je třeba demokratickým způsobem umožnit občanům evropských států ukončit existenci Evropské unie a vytvořit prostor pro novou spolupráci. Tento proces již začal a věřte, bude pokračovat,“ ujistil Radim Fiala.
V dnešní době je ten šílenec v džungli svým způsobem Trump
V Praze žijící americký novinář Erik Best se zamyslel nad tím, zda Evropu a svět čeká po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států katastrofa či válečný konflikt, jejichž rozměry vedou k možnému zničení světa či jeho části. „V té souvislosti bych připomněl skvělý film z roku 1979 ´Apokalypsa teď´. To je film proti lžím, ale také proti šílenství válek. Šílení jsou nejen ti velitelé, ale i ti, co se angažují přímo na místě. Nejenom že celá ta válka je ničení něčeho, ale lidé v ní jsou šílení. V dnešní době je ten šílenec v džungli svým způsobem Trump. Hned po volbách prohlásil významný komentátor Financial Times Gideon Rachman, že Trump představuje ´apokalypsu teď´, že to je člověk, který má zničit západní hodnoty, tedy práva menšin, nezávislé soudnictví, volný obchod či globální bezpečnost. A ten komentátor nás chce přesvědčit, že máme být ještě víc proti Trumpovi, protože přece nechceme mít tu apokalypsu teď,“ připomněl Erik Best.
Tomio Okamura
Připadá mu, že podle Rachmana měli Američané na výběr, jestli zvolit apokalypsu teď, tedy Trumpa, nebo později, a to Clintonovou. „Jak to myslím? Clintonová představovala pokračování poklesu Západu, ale pomalé a postupné. Trump ale i podle dalších komentátorů nejen narušil pořádek, ale i zničí základní hodnoty, a to vyvolá tu apokalypsu. Mají svým způsobem pravdu. Ale úplně jinak, než si to myslí. Já to vidím tak, že Trump ve skutečnosti představuje apokalypsu teď, protože chce změnit, vylepšit svět, ale nebude mu to umožněno. A to je klíčové. Pokud by chtěl, ale nejsem si jist, že to ve skutečnosti chce, dělat to, co chce, tak mu to nebude umožněno. Komentátoři a další, kteří jsou proti němu, nás budou přesvědčovat, abychom se proti němu postavili,“ upozornil Erik Best.
Kritici napadají Trumpovo chování, o politice však nemluví
Zmínil také, že Donald Trump svádí nynější situaci na globalizaci a právě to chce napravit. „Už ani neumíme spočítat, kolik máme válek. Máme automatizaci, která znehodnocuje lidskou práci, lidi už nepotřebujeme, co s nimi. Máme migrační krizi, která ničí národní státy. Jsme v situaci, že elita už chápe, kam směřujeme a o co jde. A každý si chce urvat, co může, pokud je to ještě možné. Ale nikdo nehledá řešení. Až přijde nějaký prezident, který velice dobře mluví o tom, co bychom měli udělat, umí vysvětlit, kde jsou chyby, svádí je na globalizaci, na elitu, která z toho má největší prospěch, a říká nám, co bychom měli změnit. Jeho kritici napadají jeho chování, že je to rasista, že se neumí chovat k ženám. Příliš však nemluví o politice. Ale bez ohledu na to, co udělá, tak Trump představuje rozklad a narušení existujícího pořádku,“ uvedl v Česku už čtvrtstoletí žijící americký novinář.
Proto tvrdí, že Donald Trump představuje svým způsobem apokalypsu teď kvůli tomu, že rozklad systému je nevyhnutelný. „Kdyby vyhrála Clintonová, tak bychom to oddalovali, teď je to ale všem jasné. Trump je možná první prezident od Trumana, který o skutečných problémech mluví, a to v tom smyslu, že to nejsou přirozené problémy, ale problémy, které jsme si sami způsobili. Samozřejmě Trump říká, že je způsobila elita. A sice proto, že elity daly přednost globalismu místo toho, aby podporovaly národní státy. Takže přijde po amerických volbách apokalypsa? Svým způsobem ano. Urychlí se rozpad existujícího pořádku, to už vidíme. Na první pohled to vypadá velmi slibně. Finanční trhy jdou nahoru, dolar zpevňuje, je to ale asi krátkodobý jev. To narušení existujících pořádků by mohlo být pozitivní. Ale obávám se, že buď Trump nechce udělat, co slibuje, nebo mu to nebude umožněno. Nemůžu být optimistický, budeme mít spíš tu apokalypsu teď,“ uzavřel Erik Best.
V zahraniční politice musíme hledět na to, jestli se to líbí Němcům
Politolog Zdeněk Zbořil v úvodu zmínil Modlitbu za dar rozlišování Friedricha Oettingera, německého luteránského teologa: ,,Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí od sebe odlišil“, protože podle něj není naléhavější výzvy dnešní doby než právě toto. „V České republice vždy začínáme hodnocení politiky shora, jak to vypadá v Pekingu, v Moskvě nebo ve Washingtonu. Doporučuji, abychom se drželi trošku při zemi a spíš se na to dívali z přízemí, nebo dokonce suterénu světové politiky. A posuzovali tak i možnosti našich politiků a bezradnost těch, co jsou pověřeni dělat zahraniční politiku. Pamatuji si, jak mi říkal Jan Kavan, když byl ještě ministrem zahraničí a měl jako náměstka Pavla Teličku, že někde seděli u stolu, bavili se o Evropě a Telička do něj pořád šťouchal a říkal, že to by se Němcům nelíbilo,“ konstatoval Zdeněk Zbořil.
Přiznal, že americké prezidentské volby ho začaly zajímat teprve okamžikem, kdy se dozvěděl, kdo vyhrál. „Protože tím končí veškerá sláva a začíná čas politiky. Strávil jsem teď několik týdnů ve Francii a zažil jsem tam primárky republikánské strany. A i tam dolehl otřes, který způsobila volba Donalda Trumpa. Řekl bych, že byl takový jako u nás. Já jsem tipoval, že v těch primárkách uspěje François Fillon. Všichni mi říkali a i v Česku jsem se setkal s článkem, že to je div ne Okamura, Trump a Marine Le Penová v jedné osobě. Jeho způsob vyjadřování je opravdu podobný Donaldu Trumpovi, řekl bych, že je jednodušší než Sarkozy a ti ostatní politici, ale má za sebou dvacet let kariéry v politice, takže i toto naše hodnocení by se mělo držet při zemi,“ připomněl politolog dalšího kandidáta na francouzského prezidenta, který by stávajícím evropským špičkám také přidělal vrásky.
Pokrok je dán vývojem techniky, ale lidské srdce a myšlení je stejné
Politický komentátor Jan Petránek zmínil, že o Evropě se mluví jako o starém kontinentu, ale za posledních pětadvacet let skutečně zestárla. „Zestárla proto, že po rozpadu Sovětského svazu a po tom, co se stalo v osmdesátém devátém, tu byla obrovská šance myšlenkové obrody. Ale lidská psychika se nemění. V lidské povaze se historicky opakuje násilí, vraždy, lhaní, neupřímnost, sobectví. Lidé se před deseti tisíci lety strašlivě vraždili a když dnes vidíte usekávání hlav nebo rukou, tak lidská krutost je stejná, jako tu byla před spoustou staletí. Veškerý pokrok je dán vývojem techniky, ale lidské srdce a myšlení je stejné, jako vždycky bylo. Pokrok nastane, až bude lidské srdce lidštější a lidské uvažování lidštější. Vidíte to kolem sebe? Dnes koukáme na tu hlavní překvapivou novinku světa, starou čtrnáct dní, že vyhrál Trump, a vidíme tu vyděšenost,“ poukázal Jan Petránek.
Zaujalo ho, že se Donald Trump setkal po zvolení s americkými publicisty a chtěl si vyříkat to, proč mu nasazovali psí hlavu. „Oni mu zas říkali, proč tak sprostě nadával. Myslím si, že Trump si v tom, jak označoval americká média, nezadal s Milošem Zemanem, jak ten mluví o českých novinářích. Když člověk sleduje a studuje historii, válečnictví, ekonomiku, matematiku, tak to je všechno důležité. Ale já jsem se tolikrát v životě spálil, než jsem přišel na to, že jednu věc jsem strašně podcenil, a tu jsem pak studiem doháněl, je to v psychologii. Všichni křičeli na Anglii, že nesmí z Evropské unie. A co udělali zarputilí Angličané? Naštvali se, kdo jim má poroučet, jak a co si mají myslet? Říká se, že Trumpovi to vyhrály sociální sítě. V amerických médiích se psalo, že Hillary je důležitá. Všichni evropští i světoví činitelé říkali: ´Trump nemůže vyhrát, Ameriko, vzpamatuj se, nevol ho´,“ upozornil komentátor na opačný efekt apelů ať už na Brity nebo Američany.
Dalajláma zůstal dlužen svým slibům, proti situaci v Tibetu neprotestuje
Před pražským jarem 1968 působil v Československém rozhlase jako zpravodaj v Indii, a tak dal k dobrému historku o muži, jehož v Evropě i v České republice mnozí tak uctívají. „Za pomoci agentů CIA se povedlo mladíkovi, z něhož je dnešní dalajláma, utéct z Tibetu a dostal se až na sever do Indie. Tam jsem za dalajlámou přijel, abych si ho vyzpovídal. Byl to vystrašený mladý chlapeček, který říkal: ´Moje úloha je zmobilizovat modernizační síly tibetského buddhismu´. Do dneška je to dlužen. Do dneška je to člověk, který se nevěnuje buddhismu tam, kde je nejsilnější. Byl uloven na udičku těch, kteří ho různě v Evropě preferují,“ řekl Jan Petránek na adresu duchovního vůdce Tibeťanů, který jako by si z poslání udělal výnosnou živnost.
„Před čtyřmi měsíci opakovala BBC reportáž o polyandrii v Tibetu. Ten je sice obrovský, ale úrodné půdy je tam velice málo. A tak se tam děje i to, když se některý ze skupiny třeba pěti bratrů chce oženit, tak se s ostatními domluví, že se ožení s dívkou, které se nikdo neptá, i když je třeba ještě nízkého věku, tak ji zavřou a druhý den se musí vdát. A tím, že si bere jednoho, tak si bere i všechny jeho bratry, aby se neštěpily jejich polnosti. A pořád je ještě možné mimo ty základní oblasti kolem Lhasy, aby bylo otroctví, kdy neposlušný rolník, který má nad sebou buddhistickou hierarchii kněží, je zbičován, nebo mu je useknuta ruka. Že bych tohle nechtěl věřit BBC? Ale myslíte si, že proti tomu bude dalajláma protestovat?“ položil komentátor řečnickou otázku, na niž by se jistě špatně odpovídalo politikům typu Daniela Hermana nebo Miroslava Kalouska.
V Evropě je dost chytrých lidí, aby se nenechali ovlivnit mainstreamy
Hovořil i o situaci na jihu Barmy, kde buddhistická většina dokáže vyvraždit vesnice s muslimskou menšinou jako reakci na krádeže v širším okolí. „Tam to nevypadá, že by buddhisti měli v záměru vychovávat moderní buddhismus, jak mi to tenkrát – proti mně o tři roky mladší – dalajláma řekl. Podívejte se i do Indonésie, do Thajska, od Vietnamu po Bhútán, kde žije na 120 milionů lidí, kteří jsou nedotčení vládními strukturami těch států, v jejichž oblasti žijí. Podle odhadů 30 až 35 procent z nich má blízko k myšlenkám buddhismu. Ale tam dalajlámu nevidíte, třebaže by tam bylo třeba osvětu přinést. Ale abych se vrátil k tomu, kam jde Evropa. O budoucnost se nebojte. Říká se, že prožijeme různé apokalypsy. Ale v Evropě je dost chytrých lidí, aby se nenechali ovlivnit takzvanými mainstreamy. Je třeba, abychom všichni mysleli nahlas a nebáli se se spolu hádat. Pokud možno slušně,“ uzavřel Jan Petránek svůj příspěvek.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
