Petr Jantač z uskupení Evropani.cz komentoval kriticky snahy řady politiků buď o vystoupení z EU, nebo jejich odmítání vstupu ČR do eurozóny. Takové postoje jsou podle něj ukázkou špatné české politiky. „Uřízli jsme si strašnou ostudu. Díky nejmenovaným ústavním činitelům nás má většina Evropy za hlupáky. Žádný český problém nevyřeší vystoupení z EU, ani odmítání eura,“ uvedl.
Eurolídr sociální demokracie, známý sociolog Jan Keller, vysvětloval, co znamená billboard ČSSD, který tvrdí „Chceme hrát první ligu“. Přiznal, že se jej hodně lidí ptá, co tím je vlastně myšleno. „Je to proti dvourychlostní Evropě. Aby všechny země hrály první ligu, ne aby někdo na okraji Evropy přihlížel a hrál druhou rychlost,“ vysvětlil, že předchozí politické reprezentace ČR „nás spíše směřovaly k té druhé rychlosti“.
Euro: Mít, či nemít?
Lídři kandidátek pak odpovídali na otázku, zda by ČR měla vstoupit do eurozóny. Lídr kandidátky České strany regionů Pavel Lukáš si myslí, že by mělo být načasování tohoto kroku takové, aby mělo co nejmenší sociální dopady na naše obyvatelstvo. Podle jeho názoru bychom euro neměli přijmout dříve než v roce 2020.
Proti vstupu do eurozóny se rozhodně vyslovil předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas. Nejen proti přijetí eura, ale i pro vystoupení z EU se vyslovil lídr Hnutí sociálně slabých Ludvík Zifčák.
Zcela jinak tuto problematiku vidí eurolídr strany Republika Otto Chaloupka. „Názor strany i můj osobní je, že v EU je obrovský potenciál, jen je třeba ho využít. K tomu patří i přistoupení na společnou měnu,“ konstatoval s tím, že ČR by měla k přijetí eura přistoupit, až se stabilizuje naše ekonomická situace.
Předseda ČSNS Michal Klusáček odmítl euro s tím, že by to bylo finančně náročné, a také proto, že bychom tak ztratili jednu z částí svrchovanosti.
Jantač otázku označil za politicky nepoctivou, protože jako poslanec EP nebude mít možnost jakkoliv přijetí eura ovlivnit. Jinak je ale pro stranu Evropani.cz vstup do eurozóny jednou z jejích politických priorit.
Keller mimo jiné zmínil, že společná evropská měna pomohla Slovensku rychleji překonat krizi, a proto mají v současnosti Slováci vyšší kupní sílu než Češi. Zmínil také fakt, že koruna je jednou z bariér volného trhu.
Přijmout Ukrajinu do EU, či nepřijmout
Podle Jantače dal ukrajinský lid v nynější revoluci najevo, že je evropským národem, že si chce vládnout, jako v Evropě a ne jako v Rusku. V současnosti není pro přijetí Ukrajiny do EU, protože ukrajinské státní struktury se prakticky rozpadly. Možný vstup země do EU vidí v horizontu příštích 10 až 15 let.
Keller by jakoukoliv pomoc Ukrajině podmínil konáním demokratických voleb pod dohledem OBSE.
Podle Chaloupky by Ukrajina měla být přijata až tehdy, kdy se v zemi vyřeší politická a vojenská situace.
Keller: Práce musí dostat jiný rozměr než ten, že ochuzuje podnikatele
V další části pořadu se moderátor pořadu Jan Pokorný ptal kandidátů na některé z bodů jejich volebních programů. Zifčáka se například zeptal na rozpor v tom, že na jedné straně Hnutí pro sociální spravedlnost požaduje vystoupení ČR z EU, na druhé straně chce získat peníze na oddlužení spoluobčanů z EU. „Dokud jsme členy EU, čerpejme, co se dá, využijme toho, ale dělejme vše, aby říše, tedy EU, skončila,“ zněla podivuhodná odpověď.
Keller vysvětloval své heslo, že se zasadí o to, aby lidé měli práci, která jim zajistí důstojný život. Sociolog vysvětlil, že v Evropě se šíří nejen nezaměstnanost, ale i pracující chudoba. Stát vykáže sice nižší nezaměstnanost, ale pokud jsou pracující stále pod hranicí bídy, dostávají sociální dávky. Daňový poplatník tak dotuje firmy. „Práce je brána jako škodlivý náklad, který ochuzuje podnikatele,“ upozornil s tím, že práce musí dostat jiný rozměr, protože má obrovský kladný náboj, neboť udržuje důstojnost člověka v očích ostatních lidí. Zmínil skutečnost, že ve Velké Británii dnes polovina žen a třetina mužů pracuje jen na částečný úvazek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
