Začleňování hendikepovaných do většinové společnosti je podle jedné z organizátorek happeningu Moniky Lampové nezbytné. "Před dvaceti lety by všichni tihle lidé byli zavření za mřížemi v ústavech, dnes normálně chodí po ulicích. Jediná možná cesta je cesta integrace. Každá jiná cesta je cestou zpátky do středověku nebo do Ruska," řekla Lampová, která s hendikepovanými z celého Šluknovského výběžku pracuje už řadu let.
Prezident mluvil o inkluzi při návštěvě Pardubického kraje v polovině ledna. "Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem hendikepované, měly být umísťované do tříd s nehendikepovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Není to žádný rasismus ani preference etnické skupiny, ale děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě. Z hlediska duševní pohody je daleko lepší, když budou existovat praktické třídy. Vůbec se mi inkluze nelíbí a jsem proti ní," řekl tehdy Zeman.
Prezidentova slova se nelíbí ani jedenatřicetileté Žanetě, která žila dlouhé roky v ústavu. Posledních šest let bydlí sama. "Chodím do práce do místního hotelu, mám samostatné bydlení. Byla jsem dřív v ústavu tady v Krásné Lípě, ale nelíbilo se mi tam. Teď už umím sama dojíždět, jezdím třeba na snowboard do Liberce," řekla Žaneta.
Prezident se u protestujících při příjezdu nezastavil. "Jsem z toho zklamaná a smutná kvůli klientům. Oni mu chtěli říct, jak chodí do normální školy, jak chodí do práce. Že se někteří z nich odstěhovali z ústavů a žijí normálně," doplnila Lampová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bra, čtk
