V Kremlu drkotají zuby a naskakuje husí kůže. Klvaňa vyzývá prezidenta Obamu k většímu důrazu

18.08.2014 10:41

Všude tam, kde byl George W. Bush rozhodný a intervenční, stal se Barack Obama vyčkávavým a zdrženlivým. Tak charakterizuje v pondělních Lidových novinách univerzitní pedagog a manažer Tomáš Klvaňa bývalého a současného prezidenta USA. Přiznává ale, že Obamovo postavení je dnes těžší. Problémy, jimž čelí, se s těmi v devadesátých letech nedávají srovnávat.

V Kremlu drkotají zuby a naskakuje husí kůže. Klvaňa vyzývá prezidenta Obamu k většímu důrazu
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Barack Obama, 44. prezident USA

Úvodem Klvaňa uvádí, že vznik islámského chalífátu na území Sýrie a Iráku je výsledkem totálního krachu postupu USA na Blízkém a Středním východě od invaze do Afghánistánu v roce 2001. Na selhání se podle něj podílely dvě prezidentské vlády. Jak republikána George W. Bushe, tak Baracka Obamy. K největším Bushovým chybám počítá špatné načasování. „Ukázalo se, že vést souběžně dvě války je na vůli a odhodlání amerických voličů příliš,“ uvedl Klvaňa.

Jak mluví Obama, tak by lídr mluvit neměl

Ten Obamovi mimo jiné zazlívá i to, že při rozhovoru s komentátorem The New York Times Thomasem Friedmanem se předvedl jako „nejvyšší velitel všech analytiků“. Při probírání možností Vladimira Putina totiž řekl: „(Putin) by mohl provést invazi (na východní Ukrajinu).“ Podle Klvani říct toto v roli hlavního světového politika je neodpustitelné. „Ve snaze být zase chvíli prezidentem, Obama dodal, že invaze by ztížila budoucí spolupráci mezi USA a Ruskem. Člověk skoro slyší, jak v Kremlu drkotají zuby a naskakuje strachy husí kůže,“ podotýká Klvaňa ironicky.

Podle něj takto lídr nemluví. „A nemluví-li prezident Spojených států jako lídr, nechová se tak a nemá respekt spojenců ani nepřátel,“ tvrdí Klvaňa s tím, že v mezinárodní politice vládne chaos a nepředvídatelnost a hrubá donucovací síla je zde nezbytným nástrojem.

Klvaňa přiznává, že Obamovo postavení je dnes neskonale těžší. „Problémy, jimž čelí, se s výzvami devadesátých let nedají srovnávat,“ uvádí s tím, že se nedá říct, že by USA mohly vyřešit krize v Afghánistánu, Iráku a Sýrii, protože jejich moc je omezená. „Dobrým začátkem k jejich řešení by však bylo nepřidělávat si víc starostí, nedávat si vlastní góly,“ podotýká Klvaňa.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Střelba, atentát. To přichází od těch „lepších“. To my, „dezoláti“, neděláme. Petrov udeřil

16:25 Střelba, atentát. To přichází od těch „lepších“. To my, „dezoláti“, neděláme. Petrov udeřil

Hudebník, pedagog, manažer a konzultant Vadim Petrov byl hostem Alex Mynářové v pořadu Podtrženo, se…