V Liberci ocenili muže, který při okupaci přenechal místo v sanitce postřelenému

21.08.2014 14:12

Liberec ve čtvrtek uctil oběti srpnové okupace 1968. Medaili města obdržel při vzpomínkové akci sedmdesátiletý Petr Šída. Ač byl před 46 lety sám těžce zraněn, přenechal místo v sanitce neznámému raněnému mladíkovi, pětadvacetiletému Jindřichu Kulišovi.

V Liberci ocenili muže, který při okupaci přenechal místo v sanitce postřelenému
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Sověti opět u liberecké radnice, tentokrát jako atrakce

„Bojoval o život, já byl zraněný od pasu dolů. Držel se za plíce, měl je prostřelené. Tak jsem doufal, že mu to pomůže. Bohužel. V nemocnici mě položili vedle někoho, kdo byl přetažený dekou. Když jsem ji odhrnul, tak jsem viděl, že nepřežil," uvedl Petr Šída. Dnes mu i přesto za jeho čin veřejně poděkovala Nina Vaňková, vdova po Jindřichu Kulišovi. „Pro mě jsi hrdina," řekla.

Při invazi vojsk Varšavské smlouvy zemřelo v Liberci před 46 lety devět lidí a dalších 45 bylo zraněno. Liberec byl prvním velkým městem na cestě okupačních tanků a také místem prvních ostrých střetů s okupanty. Tanky a další vojenská technika v plné bojové pohotovosti totiž mířily do Prahy z Polska. „Nečekal jsem to. Měl jsem vztek a byl jsem rozčarován," řekl Šída.

Spolu s dalšími vzal dlažební kostky od Šaldova divadla a házel je na projíždějící kolonu. Když zastavila na rohu náměstí u radnice, byl asi metr a půl od obrněného transportéru. Z něj pak do davu pálil voják samopalem. Šídu několikrát zasáhl do nohou. „Když střelba utichla, přiběhli dva lidé, za ramena mě táhli pryč a schovali za trubky lešení u radničního sklípku. Tam jsem dostal další zásah," vylíčil. Celkem měl v sobě sedm střel.

„V nemocnici jsem byl nejdéle ze všech zraněných, rok a tři čtvrtě. Pustili mě jen proto, že jsem podváděl a sklepával teplotu na teploměru," zavzpomínal. Následky zranění má dosud. „Když mi před čtyřmi lety dělali v Mladé Boleslavi nová kolena, primářka říkala, že neviděla chodit nikoho jiného s tak rozbitýma nohama," dodal.

Dodnes mu zranění připomínají také kalhoty a boty, které měl 21. srpna 1968 na sobě. Velké zklamání zažil i v roce 1969, kdy si lidé poprvé připomínali oběti okupace. Kytky dávali i na místo, kde okupanti na Šídu a další stříleli. „Přibelhal jsem se tehdy z nemocnice. Policie to obklíčila a lidi vytlačila. Pak přijel traktor a vidlemi naházeli kytky na valník. Jeden civilista si poté sundal kalhoty a na místě, kde umírali lidé, udělal velkou potřebu," uvedl Šída.

Podle něj někteří lidé stále nevěří, že se před 46 lety v Liberci střílelo. Jedna žena ho například zastavila letos na jaře v centru města a nadávala mu do lhářů a říkala: „Byla jsem tehdy na náměstí a nepadl ani jeden výstřel."

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan, čtk

MUDr. Ladislav Václavec byl položen dotaz

Zdraví máme jen jedno

Pane senátore, hlasoval jste pro senátní novelu zaměstnávání zahraničních zubařů u nás. Tito studenti medicíny, možná lékaři mají pracovat pod dohledem českého l=kaře, který asi podle vás nemá co na práci a tak bude dohlížet. Bez řádně ukončené zkoušky z českého jazyka a slevovat z náročnosti aproba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Brutální.“ Už hrozí postup do „srdce Ukrajiny“. V TV opět žádost o zbraně

8:05 „Brutální.“ Už hrozí postup do „srdce Ukrajiny“. V TV opět žádost o zbraně

„Slova, která popisují všechen hněv, který cítíme, pravděpodobně ještě nebyla vynalezena,“ napsal uk…