Petráček zdůrazňuje, že ač se nám to líbí nebo ne, přístup k běženecké krizi určuje německá politika a německá veřejná debata. Tu lze dle komentátora Lidových novin charakterizovat tak, že se Berlín odřízl od staré tradice a šíří dobro. Německo totiž prý chce být otevřeností a vstřícností méně německé v tradičním smyslu, který si spojujeme s „piklhaubnami“, slogany typu Sturm und Drang či hláškami Woodyho Allena („Když slyším Wagnera, nutká mě to vpochodovat do Polska“).
Komentátor podotýká, že naši západní sousedé zároveň zůstávají tradičně němečtí v přesvědčení, že právě jejich model – zvláště je-li to model dobra, otevřenosti a pokroku – budou následovat ostatní. „A když nebudou, Německo jim dá svou nelibost najevo. Anebo nedá. Ale je dobré tyto možnosti sledovat a předvídat,“ míní Petráček.
Jako hilsneriáda. Jen chybí Masaryk
Teodor Marjanovič na názorové straně MF Dnes připomíná, že německý ministr vnitra Maiziére pohrozil, že Češi přijdou o své evropské dotace, pokud neprojeví solidaritu s přílivem uprchlíků. Jenže místo, aby česká politická scéna vystřízlivěla ze sebestředných nálad, jen dál dle Marjanoviče vymýšlí, jak rozestavit armádu podél hranic.
Komentátor poukazuje na to, že hradní a vládní protiuprchlické bubnování rozdmýchává davovou psychózu a začíná připomínat hilsneriádu. Roli vylhaných židovských rituálů prý převzal islám a místo domnělého vraha Leopolda Hilsnera tu figurují hordy špinavců, jejichž padoušství spočívá v tom, že podlézají dráty nebo se snaží násilím dostat na náklaďáky. Rozdíl spatřuje Marjanovič jen v tom, že tu dnes není žádný Tomáš G. Masaryk, aby paniku zklidnil a demaskoval populistickou a také značně protiunijní rovinu celé věci.
„Vytratila se lidskost, jakož i historická paměť, která by apelovala na solidaritu, přece už proto, že Češi po druhé světové válce hned dvakrát prchali na Západ ve velkých počtech a byli tenkrát vděčni za vlídné přijetí. Stalo se to v letech 1948 a 1968,“ smutně konstatuje Marjanovič.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
