Podle bývalé velvyslankyně v Bruselu, Mileny Vicenové, nemáme s Řeckem mnoho styčných bodů. „Partnerem pro vytváření nějakých zájmových aliancí pro nás Řecko určitě není,“ říká s tím, že Řecko má zároveň jiný právní základ než my.
„Těžko pak je možné spolupracovat třeba v oblasti justice nebo vnitra, když se prosazují nějaké legislativní záměry v Bruselu. Pro nás jsou v tomto směru přirozeným partnerem samozřejmě země Visegrádu anebo státy, které patřily do bývalého Rakouska-Uherska, kde je stejný historický vývoj práva,“ dodala.
Podle současného ambasadora Martina Povejšila je pro nás Řecko důležité především v tom směru, aby neblokovalo prosazování našich zájmů.
A nedůvěru v helénskou zemi mají i občané. To zapříčinil rok 2010, kdy ve volbách do Poslanecké sněmovny byla řecká krize nastolena jako hlavní téma předvolebního boje, konstatuje studie publikovaná v odborném časopise Univerzity Karlovy. Tehdy pravice v čele s ODS skládala dokonce vládu ve snaze „nebýt druhým Řeckem“.
„V této politické konstelaci bylo velmi těžké prosazovat názor opřený o informace z bruselských jednání, že je třeba pomoci eurozóně stabilizovat se. Ještě v roce 2009 v Česku převládal názor, že je to jen taková rýmička. A upřímně, s plnou vahou dopadly informace o tuhé krizi v Řecku na všechny i v Bruselu až při summitu eurozóny v květnu 2010, kdy jsme pochopili, že euro je nad propastí,“ uzavřela Vicenová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
