Spor se týká dvou hlavních sad cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (International Emergency Economic Powers Act, IEEPA) z roku 1977. První sadu tvoří tzv. „reciproční cla“, vyhlášená 2. dubna, která uvalila základní 10% clo na většinu světových obchodních partnerů USA a vyšší sazby (například až 50 % na Indii) na země, s nimiž má USA obchodní deficit. Druhá sada, označovaná jako „cla proti pašování“, byla zavedena 1. února a cílila na dovoz z Číny, Kanady a Mexika s odůvodněním, že tyto země nedostatečně brání přeshraničnímu pašování fentanylu a nelegální migraci.

A federal appeals court has ruled that most of President @realDonaldTrump's tariffs are illegal. pic.twitter.com/jJFtyoSnpi

— Fox News (@FoxNews) August 29, 2025

Pravomoc ukládat daně je v rukou Kongresu

Soud v poměru hlasů 7:4 rozhodl, že IEEPA prezidentovi neuděluje pravomoc uvalovat cla tímto způsobem. „Základní pravomoc ukládat daně včetně cel je podle ústavy výhradně v rukou Kongresu,“ uvedl soud v rozsudku.

Podle většiny soudců IEEPA neobsahuje explicitní zmínku o clech ani jejich synonymech, jako jsou „poplatky“ či „daně“, a prezidentovo použití tohoto zákona k zavedení cel překračuje jeho delegované pravomoci. Soud zdůraznil, že cla zavedená Trumpem jsou „neomezená co do rozsahu, výše a trvání“, což je činí nezákonnými.

A US appeals court ruled that most of Donald Trump's tariffs are illegal, undercutting the Republican president's use of the levies as a key international economic policy tool. The case is widely is expected to be appealed to the Supreme Court https://t.co/Sc48D10zB6

— Reuters (@Reuters) August 29, 2025

Právní spor začal letos na jaře, když skupina malých amerických podniků a koalice dvanácti států vedených demokraty podaly žaloby proti Trumpově administrativě. Argumentovaly, že prezident nemá pravomoc uvalovat cla bez souhlasu Kongresu a že tato cla ekonomicky poškozují podniky i státní rozpočty. Mezi žalobci byly například firmy jako V.O.S. Selections, dovozce vína a lihovin z New Yorku, či výrobce potrubí Plastic Services and Products, kteří uvedli, že cla ohrožují jejich dodavatelské řetězce a samotnou existenci jejich podniků.

V květnu americký Soud pro mezinárodní obchod (U.S. Court of International Trade) rozhodl, že Trumpova cla překračují pravomoci udělené IEEPA, a nařídil jejich zrušení. Trumpova administrativa okamžitě podala odvolání, což vedlo k dočasnému pozastavení rozhodnutí, aby cla zůstala v platnosti během odvolacího procesu. Nynější verdikt odvolacího soudu potvrzuje květnové rozhodnutí, avšak s upozorněním, že původní rozsudek Soudu pro mezinárodní obchod možná překročil své pravomoci, když zrušil cla celostátně, místo aby se omezil pouze na žalobce.

Prezident Trump na své sociální síti Truth Social označil rozhodnutí za „vysloveně stranické“ a varoval, že pokud by cla byla zrušena, „bylo by to pro zemi naprostou katastrofou“. Prohlásil, že cla zůstávají v platnosti a že očekává, že Nejvyšší soud USA rozhodne v jeho prospěch. Trumpova administrativa argumentuje, že cla jsou nezbytná pro ochranu národní a ekonomické bezpečnosti USA a pro vyjednávání výhodnějších obchodních dohod s partnery, jako jsou Evropská unie, Japonsko nebo Jižní Korea.

Chystá se nové kolo právní bitvy

Bývalý vysoký úředník ministerstva obchodu William Reinsch, nyní působící v Centru pro strategická a mezinárodní studia, uvedl, že administrativa byla na tento výsledek připravena a pravděpodobně má „plán B“, který zahrnuje použití jiných právních mechanismů k udržení cel v platnosti, například zákona o obchodu z roku 1974 nebo zákona o rozšíření obchodu z roku 1962.

Na druhé straně žalobci oslavují rozhodnutí jako vítězství právního státu. Neal Katyal, právník zastupující malé podniky, prohlásil, že rozsudek je „mocným potvrzením základních ústavních principů, zejména toho, že prezidenti musí jednat v souladu se zákonem“.

Trumpova cla, která od února do července vynesla přes 107 miliard dolarů, sloužila k financování daňových škrtů a k posílení vyjednávací pozice USA v mezinárodním obchodu. Pokud by Nejvyšší soud potvrdil verdikt odvolacího soudu, mohlo by to vést k nutnosti vrácení části vybraných cel, což by představovalo finanční zátěž pro americkou pokladnu. Navíc by to mohlo oslabit Trumpovu strategii, která spočívá v hrozbě vysokých cel k vynucení obchodních ústupků od partnerů.

Rozsudek neovlivňuje jiná cla, například ta na dovoz oceli, hliníku nebo automobilů, která byla zavedena na základě jiných právních předpisů, jako je oddíl 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962. Ekonomové však varují, že Trumpova cla zvyšují ceny pro americké podniky a spotřebitele a přispívají k nejistotě na globálních trzích.

Rozhodnutí odvolacího soudu představuje významný právní a politický zvrat, který zpochybňuje Trumpovu strategii využívání cel jako nástroje zahraniční politiky. Ačkoli cla zůstávají v platnosti až do poloviny října, budoucnost této politiky závisí na rozhodnutí Nejvyššího soudu, kam se Trumpova administrativa s největší pravděpodobností odvolá. Přetrvávající napětí mezi prezidentskou mocí a ústavními pravomocemi Kongresu může mít dlouhodobé dopady na americkou obchodní politiku i globální ekonomiku.

Verdikt má přímý dopad na cla, která prezident Trump uvalil na základě IEEPA na zboží z Evropské unie. Nemá ale vliv na cla na ocel, hliník nebo automobily, která byla zavedena podle jiných zákonů, jako je oddíl 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962. Tato cla zůstávají v platnosti a nadále dopadají na exportéry z EU.

Psali jsme:

Nový (TOP 09): Američanům vše zdraží

Pikora a Pospíšil se shodli. Šlo o Trumpova cla

„Vazalská smlouva“ Bruselu má problém. Ozvali se Němci. Nepěkně

Vazalská smlouva. Drulák si nebral servítky. Toto von der Leyenová podepsala