Nowakův názor není v Polsku vůbec ojedinělý, zvlášť v době, kdy se u sousedů na Ukrajině bojuje a Rusko anektovalo Krym. Podle nedávno zveřejněné studie by se téměř 30 procent Poláků přihlásilo do armády nebo k polovojenským skupinám, kdyby byla jejich vlast napadena.

Většina Poláků je pro zavedení branné povinnosti

Nejvíce lidí s takovýmto postojem je mezi mladými ve věku 18 až 24 let. Odhodlání roste s vyšším dosaženým stupněm vzdělání, lepšími znalostmi dějin a se vzory z ozbrojeného boje v rodinné minulosti. Narůstá také souhlas obyvatel se zavedením branné povinnosti. Pro by se v současnosti vyjádřilo asi 60 procent Poláků. "Od počátku konfliktu na Ukrajině jsme zaznamenali naprostý obrat v dosavadní náladě," říká Marcin Duma, jeden z autorů průzkumu. Pro 83 procent Poláků je největším nebezpečím pro jejich zemi Rusko. Obranné iniciativy zažívají nebývalý příliv zájemců – střelecké spolky, domobrana, organizace na obranu vlasti. Účastní se jich lidé jako Nowak, pro které je vojenství koníčkem a o víkendu nebo o dovolených jezdí na vojenská cvičení.

Generál se vrátil z důchodu, aby mohl budovat dobrovolnické sbory

"Je to potenciál, kterého musíme využít," říká generál Boguslaw Pacek, který se v listopadu vrátil z důchodu do práce, aby pomohl zabudovat dobrovolnické obranné iniciativy do systému národní obrany. Podle ministra obrany Tomasze Siemoniaka se dá uvažovat o společných školeních s rezervisty, využívání armádních cvičišť či budování regionálních obranných struktur, v nichž by spolupracovali vojáci z povolání s civilními skupinami. Na školách s vojenskou výukou nebo v organizacích s vojenskými cvičeními je asi 45.000 Poláků. Účastníků by se tak mohl najít dostatek.