U stolečků ve studiu veřejnoprávní televize se setkali hejtman Kraje Vysočina za ČSSD Jiří Běhounek, Jaroslav Dvořák (SPD), exministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger, lidovec Vít Kaňkovský, komunista Stanislav Mackovík, Bronislav Sedláček (STAN), Bohuslav Svoboda (ODS), Jan Trnka (Zelení), Pirát Petr Třešňák a Rostislav Vyzula.
31. května začal platit tzv. protikuřácký zákon. Současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ukončila kapitolu placení poplatků ve zdravotnictví. Nejen o tom mluvili hosté veřejnoprávní televize. V čele resortu zdravotnictví se vystřídalo 21 ministrů zdravotnictví či jejich dočasných zástupců. Na úvod se věnovali poslednímu z celé řady protestů lékařů, kterým se ani trochu nelíbí nová úhradová vyhláška, která se chystá.
MUDr. Jiří Běhounek
Běhounek hned na úvod konstatoval, že nemusí narychlo vyřešit problémy lékařů. Heger doplnil, že celé zdravotnictví trpí nedostatkem peněz, ale největší nedostatky máme prý u primární lékařské péče. Podle Bronislava Sedláčka (STAN) zde existuje prostor pro navýšení tzv. kapitačních plateb pro lékaře, když tato otázka ještě není uzavřena.
Když se dostal ke slovu Svoboda, upozornil na to, že ODS zdravotnictví už mnoho let neřídila. „Já jen upozorňuji, že už osm let nestojí v čele zdravotnictví nikdo z ODS,“ podotkl Svoboda. Jedinou cestou, jak situaci zlepšit, je podle jeho názoru posílení pravomoci praktických lékařů. Člen Zelených Jan Trnka podotkl, že je třeba ustoupit od povinného zavádění e-receptu. Mělo by jít jen o dobrovolný nástroj.
Vyzula také uznal, že ve zdravotnictví scházejí peníze a jistě je třeba upravit i její byrokratickou zátěž. Odmítl však dobrovolnost e-receptů lékařů. „Ta elektronizace by jim mohla jen pomoci,“ vyjádřil svůj názor Vyzula. Leoš Heger dal Vyzulovi za pravdu. „Já jsem velkým příznivcem e-receptu, protože má veliký potenciál,“ konstatoval politik TOP 09. Za e-recept se postavil i Běhounek. Jeho zavedení označil za nutný krok.
Jakub Železný poté chtěl slyšet, co jednotlivé strany plánují ve zdravotnictví. „Pokud je zdravý jedinec, je zdravý i stát. Chceme zdravotnictví solidární a chceme zdravotnictví moderní,“ rozjel se Vyzula s tím, že má na mysli např. provést již zmíněnou elektronizaci zdravotnictví. Zelený Trnka rázně odmítl placení nadstandardů. „My odmítáme placení nadstandardů, protože jsme přesvědčení, že neexistuje zdravotnictví pro chudé a pro bohaté,“ zdůraznil politik. Hovořil také o navýšení platů pro zdravotní sestry a lepší přístup k pacientkám.
Komunista Mackovík volal po opětovném placení prvních tří dnů nemocenské. Kromě toho volal po založení jedné jediné zdravotní pojišťovny. Ostatní by měly zaniknout. „Tak by určitě došlo k úsporám. Každá pojišťovna si ponechává nějaké peníze a já jsem přesvědčen, že se obejdeme bez těch několika generálních ředitelů,“ konstatoval Mackovík. Leoš Heger tento nápad razantně odmítl s tím, že TOP 09 považuje pluralitu zdravotních pojišťoven za důležitou.
Kaňskovský z KDU-ČSL volal po tom, aby do zdravotnictví plynula část peněz také z hazardu, ze zdanění alkoholu a část peněz z tabákových výrobků. Dvořák konstatoval, že je nutné zkrátit zdlouhavé postgraduální vzdělávání lékařů. Stejně důležité je prý udržet zdravotní sestry v systému. „Jejich povinné vysokoškolské vzdělání už naštěstí pominulo. A dále je potřeba omezit přesčasovou práci ve zdravotnictví, která činí přes 300 hodin měsíčně!“ rozčiloval se stranický kolega Tomia Okamury. „Blíží se obrovská katastrofa s počtem lékařů,“ doplnil ještě. Doktoři stárnou a za pět let nám hrozí velká krize.
Pánové posléze svedli boj o to, zda má smysl navyšovat platy lékařů a zdravotních sester plošně, nebo podle výkonu. Navyšování platů plošně je nezbytné. Stejně jako bylo nezbytné v sociálních službách. „Jinak hrozilo, že by se nám domovy důchodců rozpadly,“ upozornil Běhounek.
Kaňkovský dal Běhounkovi za pravdu. „Teď jsme opravdu v krizové situaci s personálem,“ varoval s tím, že plošné zvýšení nám může pomoct. Ale jednotlivé nemocnice a další zdravotnická zařízení by měly mít určitý objem peněz na ohodnocení lékařů a sester, které pracují na sto dvacet procent.
Sedláček (STAN) upozornil, že v českém zdravotnictví je třeba hledat úspory. A hned nabídl jednu cestu. „My jsme měli jednoho pacienta, u kterého jsme zjistili, že byl osmnáctkrát na rentgenu, v tom by pomohla ta elektronizace,“ podotkl politik Starostů a nezávislých.
Svoboda ve shodě s Hegrem hovořili o tom, že by českému zdravotnictví pomohlo zavedení nadstandardů. Pokud se s tím systémem něco neudělá, tak tu budeme stát za čtyři roky a budeme říkat, že s tím musíme něco udělat. „Ten dosavadní systém financování byl výborný, ale je starý 240 let. Dnes už nejezdíme do nemocnice žebříňákem,“ připomněl všem.
My, Piráti, chceme regulovat reklamu na alkohol a tabákové výrobky
Ve studiu České televize také zaznělo, že více než polovina lidí odmítá zákaz kouření v restauracích. Ukázal to průzkum agentury Median. „Já osobně to třeba kvituji, ale my jako Piráti ho chápeme jako velký zásah do svobody podnikání,“ otevřel toto téma Pirát Třešnák. „My chceme regulovat reklamu na tabákové výrobky a na alkohol,“ prozradil ještě.
Heger konstatoval, že by se zákon o zákazu kouření měl zatím nechat žít a měnit ho až časem. Bohuslav Svoboda okamžitě oponoval, že už v době, kdy se o protikuřáckém zákonu debatovalo, bylo v Praze 60 procent nekuřáckých, „prostě proto, že se k tomu majitelé rozhodli,“ zesiloval hlas Svoboda.
Lidovec Kaňkovský zaujal k zákonu obojaký postoj. „Pro protikuřácký zákon jsem zvedl ruku, ale jsem přesvědčen, že bude potřeba novelizace,“ řekl před časem. Má např. za to, že je namístě zavést kuřárny, jak je navrhoval např. poslanecký matador za ODS Marek Benda. Bohuslav Svoboda v této souvislosti zdůraznil, že smyslem zákona o zákazu kouření možná bylo odradit od kouření mladé lidi. Ale když něco zakazujete patnáctiletému mladému člověku, tak on si to spíš zkusí.
Heger si však stále trval na svém a zdůrazňoval, že kuřáků ve společnosti ubývá, takže za pár let už tohle téma nebude tak kontroverzní.
Tvrdý střet kvůli poplatkům ve zdravotnictví
Ve druhé polovině debaty došlo i na poplatky. Mackovík ocenil, že tato vláda zrušila většinu poplatků, ale bohužel ponechala devadesátikorunový poplatek na pohotovosti. „90 korun na pohotovosti bohužel podpořila i ČSSD,“ upozornil Mackovík. Běhounek poukázal na to, že devadesátikorunový poplatek v nemocnici měl být regulatorním prvkem, ale ukázalo se, že není. „Proto bych možná využíval i navýšení poplatku, ale jen toho pohotovostního. „Tady si lidé zavolají sanitku a nechají se tam dovézt a na cestu zpátky si ale zavolají taxík, takže podle mého by tento poplatek měl být zachován.“
Sedláček dal Běhounkovi za pravdu. „Pohotovostní péče je zneužívána a ten poplatek je třeba navýšit,“ zaznělo z úst politika Starostů a nezávislých. Mackovík ale nesouhlasil ani se Sedláčkem. „Poplatky by tu neměly být využity proto, aby si za ně lékaři kupovali pruty a jízdní kola, což se dělo,“ rýpl si komunista Mackovík. Dvořák (SPD) se okamžitě ozval. „Jestli dovolíte, tak já bych se ozval proti tomu, co tady říkal pan Mackovík, protože mě to trochu urazilo. Naproti těm poplatkům nám jako lékařům byly sníženy jiné platby, takže na tom vydělaly pojišťovny. My jako lékaři jsme na tom tratili,“ zdůraznil Dvořák.
Lidovec Kaňkovský má za to, že by si občané v nemocnicích měli přispívat na stravu a ubytování na úrovni 60 korun denně, maximálně po dobu 30 dní. Zelený Trnka tento nápad razantně odmítl. „Když někdo bude ležet v nemocnici 30 dnů, tak už je to 1 800 korun, a to už je pro řadu lidí spousta peněz, které nemohou jen tak vydat,“ rozčiloval se politik. Pirát Třešňák naproti tomu konstatoval, že o poplatku pacienta za stravu lze debatovat.
Heger konstatoval, že poplatkům se možná věnuje až příliš mnoho prostoru. TOP 09 vidí cestu spíše v zavedení nadstandardů, přičemž zdaleka nevidí cestu jen ve „žluté sádře“, ale v celé řadě jiných věcí. „Celá řada bohatých lidí si to dnes zaplatí podpultově,“ zaznělo z úst Hegera.
Svoboda mu dal za pravdu. Za připojištění na nadstandard by si platili zdraví lidé, kterých je víc než nemocných, a tito zdraví lidé by touto cestou přispívali na ty dnes nemocné lidi.
Stejný názor vyslovil i Sedláček s tím, že příjmy ve společnosti jsou různé, platově se lidé rozcházejí.
Nakonec došlo i na uprchlíky. Dvořák z SPD řekl, že v jednu chvíli dostalo několik praktických lékařů nařízeno, že se mají postarat o uprchlíky. „Praktičtí lékaři dostali příkazem, že se mají postarat o uprchlíky,“ upozornil. „Ale ono k tomu nedošlo, protože ti uprchlíci odešli dřív, než mohli čerpat nějakou zdravotní péči,“ oponoval okamžitě Běhounek za ČSSD. „Naštěstí,“ uzavřel téma Dvořák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
