V lidech začíná narůstat zlo, varuje profesor Keller. A vysvětluje proč

05.03.2013 17:41

Sociolog Jan Keller nedávno připustil, že při současném stavu společnosti může už příští generace žít ve feudalismu. ParlamentnímListům.cz však objasnil, že by nebylo na místě si pod tímto pojmem představovat rytíře v brnění, tak jak máme zapsáno v paměti z hodin dějepisu. "Jde o analytický termín, který popisuje společnost, ve které je drasticky omezen veřejný sektor a tím pádem k tomu zřízení spěje," vysvětlil Keller mimo jiné.

V lidech začíná narůstat zlo, varuje profesor Keller. A vysvětluje proč
Foto: Archiv
Popisek: Jan Keller

Jan Keller již mnohokrát hovořil o tom, že se současný kapitalismus vyvíjí směrem, který by měl vyvolávat obavy. Nedávno dokonce v médiích uvedl to, že hrozí i případný návrat k feudalismu. Opravdu bychom měli být znepokojeni touto hrozbou, je skutečně tak palčivá a aktuální?

„Rád bych napřed trochu upřesnil ten termín feudalismus. Některým lidem se to může plést s rytíři v brnění a s bílou paní na cimbuří. Já to chápu jako analytický termín. K feudalismu může spět taková společnost, ve které je drasticky omezen veřejný sektor. Všichni víme, že veřejný sektor může být neefektivní, plýtvavý, v řadě případů může působit dysfunkčně. Alternativou však není veřejný sektor radikálně omezit, anebo dokonce zrušit. Potom by už zbylo jen poskytování služeb na soukromé bázi,“ vysvětlil hned v úvodu pro ParlamentníListy.cz Jan Keller.

Než kdokoli vznese kritiku, měl by zvážit, do které skupiny patří

Podle něj se společnost pak rozdělí v zásadě do tří vrstev. Na ty, kdo mají dost vlastních prostředků, aby si jakékoliv služby opatřili sami pro sebe, a navíc je mohli poskytnout družině svých věrných, kteří jim za to budou poskytovat protislužby.

„Tato druhá skupina se ocitne v závislosti na první, protože bez její pomoci zůstane bezprizorní. A pak tady máme třetí a nejpočetnější skupinu tvořenou těmi, kdo nemají co nabídnout, a proto je mocní nevezmou pod svá ochranná křídla. Tito lidé se dříve nebo později stanou zcela bezprávnými. Proto bych prosil ty, kdo kritizují veřejný sektor, aby zvážili, do jaké skupiny by se asi oni sami dostali, pokud by tento sektor byl radikálně omezen či zrušen,“ vyzval sociolog k rozvaze.

Vize, o kterých hovoří různé osobnosti, jsou jen varováním?

K úvahám a možným scénářům prognóz budoucnosti Jana Kellera (ale i dalších) se nedávno vyjádřil i komunista Jiří Dolejš. Podle něj jsou pouhým varováním široké veřejnosti, aby se nenaplnily.

„S Jiřím Dolejšem v tomto bodě zcela souhlasím. Vždy existuje více variant možného vývoje a pokud někdo tvrdí, že ví, jak to všechno dopadne, je to buď podvodník, anebo fantasta. Dokážu si představit i scénář pro naprostou většinu lidí příznivější. Střední vrstvy by v něm měly pevnější postavení než dnes, drobní a střední podnikatelé by nebyli vydáni na milost majitelům velkých peněz a finanční kapitál by výrobu podporoval, místo aby na ní parazitoval. Strašení feudalismem má skutečně působit jako varovná prognóza, tedy má naznačit, kam mohou dnešní trendy dospět, pokud se nepodaří dostat například veřejný a soukromý sektor opět do rovnováhy tak, jako tomu bylo v USA a v zemích západní Evropy v průběhu třiceti let po druhé světové válce,“ uvedl Keller pro ParlamentníListy.cz.  

Ekonomika si vystačí s menším počtem lidí

Nabízí se samozřejmě i otázka, zda rostoucí rekordní nezaměstnanost nemůže dát „zelenou“ právě modelu, před kterým sociolog varuje.

„Jedná se o jeden z klíčových problémů dnešní doby. Celá současná společnost je založena na tom, že předpokladem slušného života a uznání v očích druhých je mít práci. Ne jakoukoliv práci, ale takovou, která vám umožní žít pokud možno bez sociálních podpor a dávek. Přitom právě této práce, tedy plnohodnotných pracovních kontraktů, se nedostává. Někteří lidé jsou samozřejmě líní a pracovat se jim nechce. Ale v tom není jádro problému. Podstatné je, že někdy od přelomu 70. a 80. let 20. století hrubý domácí produkt ekonomicky vyspělých zemí roste současně s nárůstem nezaměstnanosti. Jinými slovy: Ekonomika si vystačí s menším počtem lidí. Narůstá počet těch, pro které není solidně placená práce, i když by pracovat chtěli. Čísla z Evropy i USA to dokazují zcela jednoznačně. Souvisí to s tím, že průmyslová výroba odchází do zemí s pracovní silou, která je laciná, protože je nepojištěná. Souvisí to i s nahrazováním lidské práce stroji,“ vysvětlil dále Keller.

Práci berou lidem bankomaty, internet i samoobslužnost

Připomněl pak i to, že největší úbytek pracovních příležitostí v posledních dekádách ve Spojených státech nebyl v továrnách, poněvadž těch už tam moc nezbylo, ale v bankovnictví, na poštách a v obchodech. Stojí za tím instalace stále většího množství bankomatů, internet, který postupně snižuje poštovní transakce, a v obchodech čtecí kódy a další prvky umožňující samoobslužnost.

„Pro rostoucí počty lidí prostě není v klasické ekonomice uplatnění. A není možno si namlouvat, že jim všem dáme oranžové vesty a budou zadarmo hrabat listí a odklízet sníh. Buď lidem dáme takovou práci, za kterou dostanou dostatečně zaplaceno, anebo je budeme živit ze svých daní, když si v práci na život nevydělají. Je zde i třetí možnost - necháme je umřít hlady. Ze čtenářských diskusí vím, že existují lidé, kterým by se ta třetí možnost líbila nejvíce. Nevím ovšem, kde berou jistotu, že by neskončili právě v této třetí kategorii. Někdy stačí i úraz anebo závažnější a delší onemocnění,“ upozorňuje sociolog. 

Dočetl se o sobě mnohé, přestal to číst – dokud si to lidé nevyjasní…

Všímá si i ze svého profesního pohledu toho, že obecně v lidech začínají více narůstat a posilovat negativní rysy jejich osobností a charakterů. Přesvědčily ho o tom právě i různé internetové diskuse.

„Přiznám se, že už nějakou dobu právě z tohoto důvodu čtenářské diskuse nesleduji. Vždy se v nich najde dost rozumných, vtipných a kultivovaných reakcí. Bohužel v nich prudce přibývá reakcí vulgárních, agresivních, reakcí lidí, kteří chtějí jenom urazit, do přemýšlení se jim moc nechce. Už jsem se o sobě dočetl, že jsem naprosto neschopný a přihlouplý. Zhruba stejný počet diskutujících mne označuje za nebezpečného a všehoschopného. Dokud si to ti lidé mezi sebou nevyjasní, nebudu ale četbou podobných výlevů přece ztrácet čas,“ konstatoval Jan Keller.  

Ta sprostota a agresivita podporuje ještě víc rozklad lidské společnosti

Podle něj by však společnost neměla přehlížet něco mnohem vážnějšího.

„Ať se dnes u nás ozve kdokoliv, vždycky následuje sprška sprostot a urážek. Lidem, kteří za minulého režimu seděli ve vězení, nadávají do bolševiků. Lidem, kteří celý život tvrdě pracovali, nadávají do parazitů. Lidem, kteří vyzývají k zamyšlení, nadávají do slabochů, tupců a ignorantů. Tohle není cesta k dobré a lidské společnosti, ať už si ji představujeme jakkoliv. Jenom to podporuje rozklad a znemožňuje hledat rozumná řešení, dokud je čas. Mám takové tušení, že feudálové se s podobnými kritiky všeho a všech moc párat nebudou,“ uzavřel sociolog Keller.

Kdo je Jan Keller?

Vystudoval historii a sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium ukončil obhajobou doktorské práce na téma koncepce dějin u Maxe Webera. V 70. a 80. letech byl členem KSČ. Působil jako interní aspirant ČSAV, poté jako závozník ČSAD a jako učitel na střední škole v Havířově. Od roku 1983 byl odborným asistentem na Katedře sociologie Filozofické fakulty v Brně.

Jak uvádí Wikipedie, jako stipendista francouzské vlády Jan Keller absolvoval ve druhé polovině 80. let studijní pobyty na univerzitách v Bordeaux, v Aix-en-Provence a na pařížské Sorbonně, kde působil v tamním archivu a studoval dějiny Francie 60. a 70. let 17. století.

V roce 1998 stál u zrodu oboru Humanitní environmentalistika na Masarykově univerzitě v Brně, v roce 1999 byl tamtéž jmenován profesorem pro obor sociologie. Od roku 2000 působí jako profesor sociologie na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity.

Oblastmi jeho odborného zájmu jsou dějiny sociologie, obecná sociologická teorie, teorie organizace, problematika sociálního státu, teorie modernizace a globalizace, společenské souvislosti ekologických problémů, ekologie a trvale udržitelný rozvoj. Vedle odborných a popularizačních článků publikuje také novinové komentáře. Je autorem řady odborných i popularizačních knih z oblasti sociologie a environmentalistiky.

Je známý tím, že vystupuje proti placenému školnému, které shrnul do deseti důvodů. Je také zastáncem sociálního státu se silnou sociální sítí, který se ve vybraných klíčových oblastech stará o své občany, bez vlivu soukromého sektoru a z pozice monopolního postavení.

Vyhranil se proti neoliberalismu, u kterého se mu nelíbí, že (podle jeho slov) člověka bere jako firmu, neustále soupeřící s ostatními lidmi, též coby firmami. Vyhraňuje se též proti trendu, ke kterému podle něj ve světě dochází, a sice přejímání kombinace svobody výběru a odpovědnosti na občany za podmínek a v prostředí, které tito nemohou efektivně ovlivnit.

Již delší čas také vyjadřuje nesouhlas se zvětšováním rozdílu mezi bohatými a chudými.   

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Skřet Klaus ml.!“ Milion chvilek zbrojí: Lidé se zlobí na Trikolóru, mají nový plán

14:19 „Skřet Klaus ml.!“ Milion chvilek zbrojí: Lidé se zlobí na Trikolóru, mají nový plán

Václav Klaus mladší opět naštval účastníky protestů Milionu chvilek pro demokracii. Neřekl nic novéh…