Na západ od našich hranic by asi bylo jen těžko představitelné, aby nějaký velký podnikatel, příjemce dotací všeho druhu a vlastník novin vstupoval do politiky. A aby se díky voličům a koaličnímu vyjednávání dostal až do pozice ministra financí. V České republice se to ovšem stalo. Pravda, Babiš byl díky nově přijatým zákonům donucen se svých firem vzdát, takže na první pohled je vše v pořádku, jenže je to právě jen ten první pohled. V České republice totiž některé mechanismy fungují přece jen trochu jinak.

„Ústava, zákony ani předpisy se striktně nedodržují a ve výsledku Andrej Babiš řídí svých asi tři sta podniků, dvoje noviny a jejich servery plus ministerstvo financí dodnes sám osobně. Něco takového si zvláště protestantská severnější stará Evropa nedokáže vůbec představit: ani jejich občané nechápou, že si naši lidé něco takového nechají líbit. Je to asi stejný příběh, jako se mi nikdy nepodařilo v exilu Němcům vysvětlit, jak je to možné, že u nás kdysi v každých volbách přes devadesát procent lidí hlasovalo pro komunisty, když skoro všichni tvrdí, jak byli hrozní,“ píše Hvížďala.