V přestřelce s Petrem Pavlem šlo o mnohem víc, než o letadla pro Ukrajinu

20.01.2026 11:27 | Komentář
autor: Radim Panenka

Nešlo o letadla, ale o snahu ukrojit si další kus moci nad rámec ústavy. Těmito slovy vysvětluje politolog Lukáš Valeš prezidentskou epizodu s letouny na Ukrajinu, které měl nabízet bez konzultace s vládou. O co všechno šlo a jak prezident tahal za kratší konec provazu? Popisujeme celý vývoj.

V přestřelce s Petrem Pavlem šlo o mnohem víc, než o letadla pro Ukrajinu
Foto: KPR
Popisek: Petr Pavel během své třetí návštěvy Ukrajiny s prezidentem Zelenským

Čím jsou motivovány kroky prezidenta Pavla v poslední době? Mnohé z toho odkrývá kauza kolem (ne)dodání českých letounů na Ukrajinu. Jde o projev domácí politické bitvy mezi Hradem a novou vládou? Jasno do celé věci vnáší politolog Lukáš Valeš se svým rozborem pro ParlamentníListy.cz.

Anketa

Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?

1%
hlasovalo: 4225 lidí

Nejprve připomeňme vývoj celé věci kolem letadel. Bez vědomí a souhlasu vlády měl údajně Petr Pavel slíbit Ukrajincům dodávku českých letounů L-159. Podle ministra zahraničí Petra Macinky se tím prezident zachoval jako slon v porcelánu a docílil toho, že žádné letouny nakonec Ukrajinci nezískají. V tom měl ministr zahraničí ve finále pravdu. Koaliční rada ANO, SPD a Motoristů v pondělí na základě informací ministra obrany Jaromíra Zůny rozhodla, že se nic prodávat nebude. 

Petr Pavel během víkendu tvrdil, že díky dodávce českých podzvukových letounů ukrajinské armádě se nabízí jedinečná příležitost v získání bojových zkušeností, které dle Pavla dosud letadla L-159 nemají. V tom se ale prezident mýlí, což mu připomněl šéf diplomacie Petr Macinka. Byly totiž nasazeny v Iráku.

„Souhlasím, že zkušený člověk by si měl umět nejprve ověřit fakta. Kdyby tak pan prezident učinil, netvrdil by, že jsme nikde neměli možnost ověřit vhodnost těchto letounů pro bojovou situaci. Byly totiž nasazeny v Iráku,“ vzkázal Macinka aktivistům z Milionu chvilek pro demokracii, kteří na sociálních sítích citovali Pavlova slova.

Informace ministra zahraničí potvrzují veřejné zdroje. „Letouny L-159 české výroby v Iráku nezahálejí. Již několik týdnů každodenně čtyři stroje, které Irák dosud nakoupil, vyrážejí z letiště Balád bombardovat pozice islámských radikálů do obklíčeného Mosulu,“ informoval v prosinci 2016 server novinky.cz.

Pomohl Petr Pavel kritikům pomoci Ukrajině? Může to tak vypadat, i když to zřejmě nebylo prezidentovým záměrem. Pakliže Pavel během své návštěvy na Ukrajině tamním politikům skutečně česká letadla slíbil, aniž o tom věděla vláda, těžko mohl čekat, že to později Babišův kabinet posvětí. A pokud je neslíbil a pouze to překroutila ukrajinská média, mohl se vůči tomu Hrad ohradit nebo to upřesnit, což se nestalo. Výsledek je paradoxně takový, že Petru Pavlovi může děkovat hlavně ta část české populace, která jakoukoli další pomoc Ukrajincům odmítá.

Aktuální epizoda ilustruje zhoršující se vztahy prezidenta a nové vlády s ohledem na to, že hlava státu navzdory svým, dle většiny ústavních právníků jasně daným, ústavním povinnostem odmítá jmenovat na návrh premiéra Filipa Turka ministrem životního prostředí. Lze očekávat, že se napětí mezi Hradem a vládou, zejména na straně Motoristů, bude zvyšovat a prezident nemusí být tím, kdo bude jednotlivé „bitvy“ vyhrávat. 

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

  • BPP
  • Profil není převzatý, články vkládá redakce.
  • prezident České republiky

Mgr. Petr Macinka

  • AUTO
  • Od 15.12.2025 pověřený řízením ministerstva živ. prostředí
  • místopředseda vlády

„Vím, že Ukrajinci naše letadla chtějí, všichni mi to tam říkali, ale nikomu jsem nic neslíbil, protože vím, že je to citlivá otázka a je třeba se o tom nejprve pobavit za zavřenými dveřmi. Tím, že to pan prezident řekl do médií, v ten moment to poškodil. Ukrajině by se ta letadla hodila a musím konstatovat, že pan prezident spíše snížil pravděpodobnost, že by ta letadla byla dodána. Zachoval se jako slon v porcelánu. Nevím, jestli by se spíše neměl věnovat nějakým symbolickým aktům, pokládání věnců a přijímání státních vyznamenání apod. Měl se zeptat a nevyhlašovat to do médií bez dialogu s vládou, to je silně kontraproduktivní,“ sdělil už v neděli na adresu hlavy státu ministr Petr Macinka.

Přitom k takovým přetahovaným vůbec nemuselo dojít. Dle dlouhodobých zdrojů z vládní koalice jde pošramocení vztahu Hrad–vláda za prezidentem Pavlem, který se rozhodl bojovat „zbytečnou bitvu“ o post šéfa resortu životního prostředí. Kdyby přitom dříve ustoupil a Turka jmenoval, mohl mít v Motoristech sobě vcelku slušného partnera. Pavel šel opačnou cestou a de facto tím vynesl domácí politické spory na mezinárodní scénu.

ParlamentníListy.cz se obrátily na mluvčího Hradu s několika dotazy. Zajímalo nás toto: 1. Co přesně ze strany pana prezidenta na Ukrajině ve vztahu k možné dodávce L-159 zaznělo? A je rozdíl mezi touto realitou a mediální prezentací ze strany ukrajinských médií?  2. Vláda dodávku i prodej českých L-159 Ukrajině odmítla s tím, že Armáda ČR je potřebuje. Jaká je reakce pana prezidenta? 3. Jak pan prezident vysvětlí ukrajinským partnerům, že letouny dodány nebudou, pakliže tuto možnost na Ukrajině avizoval? 4. Bude v budoucnu pan prezident své záměry předem konzultovat s vládou a premiérem? Andrej Babiš řekl, že je to právě premiér, kdo řídí zahraniční politiku.

Prezidentská kancelář reagovala tím, že redakci zaslala odkazy v médiích na dřívější vyjádření Petra Pavla k tématu. Na otázky redakce ovšem Hrad neodpověděl. Pavel v reakci na rozhodnutí vlády letouny L-159 Ukrajině neprodat řekl, že jde o projev sobectví. „Nedošlo k tomu, že bych nějaká letadla nabízel nebo sliboval. Pouze jsem hovořil o tom, že je tady tato možnost a že případný nákup ze strany Ukrajiny by tento proces mohl urychlit, ale zároveň jsem zdůraznil, že to je věcí vlády, která o tom rozhoduje,“ tvrdí prezident.

Anketa

Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?

2%
97%
hlasovalo: 19933 lidí

Podle politologa Lukáše Valeše směřovaly Pavlovy kroky k další snaze ukrojit si pro sebe další pravomoci navíc, jenže „narazila kosa na kámen“.

„Obávám se, že jde o stálé opakování téhož příběhu o prezidentovi, který neví nebo nechce vědět, že jsme parlamentní demokracií a zvyšuje potenciál své moci, kam až to lze. Začalo to diskusemi a vytvářením si podmínek pro jmenování Andreje Babiše premiérem, pokračovalo to známou kauzou Filipa Turka a zatímco doposud navyšování moci zcela mimo rámec ústavy Hradu procházelo, tady narazila kosa na kámen, protože vláda už je jmenovaná a není na prezidentovi nijak závislá,” sděluje pro ParlamentníListy.cz docent Valeš.

Jak dále konstatuje, existovaly navíc objektivní důvody, proč Česká republika nemůže letouny ze své výzbroje poskytnout. „Je tu věcná podstata, že máme nějakou koncepci armády, kdy těchto bitevníků jsme původně měli 72, pak jsme většinu prodali Američanům, ale těch současných 24 je minimum, aby se jich alespoň pár udrželo ve vzduchu vzhledem k tomu, některé jsou vždy v servisu. Jde o zcela objektivní kritéria. Pan prezident o tom s vládou vůbec nekomunikoval a skoro to vypadalo, že je sám sobě zbraňovým či zbrojařským dealerem. Po několikáté došlo ke střetu s vládou, a přestože prezident sám hovoří o koordinaci zahraniční politiky, sám se chová jako neřízená střela. Poprvé teď má ale vláda v rukou silnější trumfy a dali mu to celé sníst, mírně řečeno. A to se týká i Motoristů, jejichž právo nominovat členy vlády prezident nerespektuje,“ uvádí politolog.

„Otevřela se tím poměrně závažná kapitola. V případě těchto letadel až o tolik nešlo, přestože Ukrajinci letadla chtěli a Pavel je samozřejmě neměl co nabízet, ale do budoucna jde o otázku koordinace české zahraniční politiky. Za zahraniční politiku je dle zákona odpovědná vláda jako celek, popřípadě v jejím zastoupení ministr zahraničních věcí. Nikoli prezident. Nejsme poloprezidentský či prezidentský režim, ten je například v USA, kde je rozhodující figurou v zahraniční politice prezident. U nás je to vláda a pan prezident se může zaklínat, jak chce, že má se zahraniční politikou také něco společného. Je to stále ta samá písnička. O zahraniční politice rozhoduje vláda a Poslanecká sněmovna ji má kontrolovat. Pozice prezidenta je čistě ceremoniální i v otázkách zahraniční politiky, to si pan prezident stále nechce uvědomit,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Valeš.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Ing. Jan Schiller byl položen dotaz

Pomoc Ukrajině

Jste pro pomoc Ukrajině, to i já. Jak se ale díváte na pomoc ukrajinským uprchlíkům zde? Podle mě mají mnohem víc výhod než občané ČR, kteří potřebují pomoc od státu. Ano, ti sice nejsou uprchlíci, ale měli by proto na tom být hůř

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 51 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

V přestřelce s Petrem Pavlem šlo o mnohem víc, než o letadla pro Ukrajinu

11:27 V přestřelce s Petrem Pavlem šlo o mnohem víc, než o letadla pro Ukrajinu

Nešlo o letadla, ale o snahu ukrojit si další kus moci nad rámec ústavy. Těmito slovy vysvětluje pol…