Původně protesty „žlutých vest“ začaly jako nesouhlas s plánem navýšit daň z pohonných hmot, rozšířily se ale na protesty proti nízké kupní síle Francouzů. Zvýšení daně z pohonných hmot bylo podle demonstrantů poslední kapkou, kterou přetekl pohár jejich trpělivosti vůči prezidentovi, který nastoupil do úřadu s příslibem, že pomůže ekonomicky znevýhodněným lidem, místo toho však upřednostnil bohaté.
I podle francouzských standardů byly protesty „žlutých vest“ během víkendu 1. prosince ohromující a rozvrátily Francii na více než dva týdny. Zdálo se, jako by Paříž byla ve válce. Protestující paralyzovali dálnice a násilně přerušovali provoz na silnicích.
V reakci na protesty francouzský premiér Édouard Phillipe řekl 4. prosince 2018 poslancům vládnoucí strany La République en Marche!, že navržené zvýšení daně z pohonných hmot, které vedlo k největším protestům ve Francii za celá desetiletí, bude odloženo.
Fotogalerie: - Macron u Zemana
Masové protivládní protesty ve Francii trvají už několik týdnů od 17. listopadu. Provází je velká míra násilí a kriminality. Zapalovaly se auta, rozbíjely výlohy obchodů a rabovalo se. Jen do 5. prosince si protesty vyžádaly přes 900 zraněných. K demonstrantům se připojovali i členové krajní levice a pravice a o víkendu provázela protesty velká míra násilí. Do protestů se zapojovali i studenti a podle francouzských médií byly stovky mladých lidí při střetech s policií zraněny.
Původní zdroj ZDE.
Policie použila více než deset tisíc omračujících granátů. O život přišla i starší žena poté, co ji zasáhl zbloudilý granát, když se snažila zavřít okenice svého okna. Zatčeno bylo na 412 protestujících. Začaly se proto objevovat návrhy na vyhlášení výjimečného stavu.
Podle Browna není sporu o tom, že „žluté vesty“ představují nejvýznamnější opozici, jaké francouzský prezident Emmanuel Macron čelí od svého nástupu do úřadu v květnu 2017. Tyto protesty mají širokou podporu veřejnosti – podle průzkumu veřejného mínění agentury Harris Interactive zveřejněného 1. prosince 2018 je podporuje 72 % Francouzů.
Fotogalerie: - Francie povstala
„Macron se netají tím, že chce být považován za globálního lídra ekologických reforem. Zapomíná však, že pro lidi, kteří ho zvolili, jsou ceny pohonných hmot opravdu důležité,“ píše Brown s tím, že tyto dodatečné náklady přišly pro obyčejné Francouze pracující mimo Paříž ve velmi špatné době.
Francouzové se podle Browna cítí napáleni. I podle Charlese Wyplosze, profesora ekonomie na Institutu mezinárodních a rozvojových studií, mají lidé pocit, že pařížští technokraté vymýšlejí složité postupy, aby je co nejvíc „vyždímali“.
Jelikož zaměstnanost a hospodářský růst zpomalují, je Macron poprvé od svého zvolení pod velmi silným tlakem. Nezaměstnanost činí 9 % a jeho snahy o reformu EU uvízly na mrtvém bodě. „Macron potřebuje prohloubit svou reformní agendu a nepochybně ví, že má v Národním shromáždění podporu solidní většiny,“ míní Brown a dodává, že Macronovou chybou kromě jeho zdánlivé arogance je prý i to, že nevytyčil národní ekonomickou reformu jako svou absolutní prioritu hned po svém zvolení, když byl ještě populární.
Teď, když je velmi nepopulární a nepokoje jsou v plném proudu, se podle něj snaží o další reformu podpory v nezaměstnanosti v podobě snížení její výše a také doby její výplaty. „Proslýchá se také, že by mohl znovu zavést daň z majetku ve snaze uchlácholit protestující,“ dodává Brown.
Podle nedávného průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou IFOP by jej dnes volilo jen 23 % voličů. Z výsledků dotazníkového šetření výše důvěry v politiky, podle twitterového účtu Europe Elects, vyplývá, že současná důvěra ve francouzského prezidenta Emmanuela Macrona činí pouhých 18 %. Nedůvěra v něj dosáhla až 76 % a narostla o 7 %. Více jsme psali ZDE.
Politický obrat o 180 stupňů v otázce daní z pohonných hmot je zlomovým bodem Macronova prezidentství. Otázka podle Browna zní: Co dál? A platí jak pro Macrona, tak pro „žluté vesty“. Ty získaly velkou podporu po tom, co povstaly za práva „bezmocných obyčejných lidí“, a zdá se, že jsou hodně povzbuzeny solidaritou, kterou jim prokázali jak hasiči, tak i policisté. Macron zatím řekl, že pouličním protestům neustoupí.
Na další protesty francouzského hnutí žlutých vest přišlo o víkendu v celé Francii podle vlády téměř 38 600 lidí. Oproti minulým pěti týdnům byla už účast nižší, a to i v Paříži, kde byly protivládní protesty roztříštěné a zúčastnily se jich asi dva tisíce lidí.
K protestům stále patří silniční blokády, které komplikují dopravu. V pátek večer při jedné nehodě zemřel řidič a stal se desátou vedlejší obětí demonstrací. Stoupenci hnutí požadujícího zlepšení životní úrovně Francouzů tak dnes demonstrují šestou sobotu v řadě.
Mnozí účastníci hnutí zůstávají nespokojeni a kritika prezidenta Emmanuela Macrona za jeho údajnou povýšenost a neschopnost pochopit situaci obyčejných Francouzů trvá. V sobotu 22. prosince přišla asi stovka „žlutých vest“ také k Macronovu letnímu sídlu ve městě Touquet na severu Francie.
Původní text ZDE.
Macronovo prezidentské funkční období má trvat do 13. května 2022. A pochopitelně se nejspíše zaměří na volby do Evropského parlamentu. Už nyní titulky naznačují, že Marine Le Penová a její Národní sdružení jsou v průzkumech vpředu s 21 % před stranou Emmanuela Macrona La République En Marche!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
_profil_top.jpg)
