„Abyste rozuměli, nejsem žádný Karel Gott a ani si to o sobě nemyslím... Občas mě napadne nějaký text, zvláště pak na to, co nás mnohé trápí,“ napsal o sobě Španěl. Zároveň uvedl, že zřejmě nejde ani o dokonalý zpěv. „Moje nahrávací studio je jen starý notebook,“ uvedl v písni Televizní blues, kterou následně věnuje kritice České televize.

„Sedím a hledím na zprávy večerní, co lezou z bedny, jež v pokoji jsem s ní. Už nevím, kdo je fajn, a nevím, kdo je lhář. Prý se s tím smířit mám, jsem koncesionář,“ zpívá s tím, že aby se vůbec mohl dívat, musí být vypitý. „Vzdáleny od těch mých jejich jsou vize, pravda začíná, kde končí signál... Té České televize, té České televize...“ uzavírá. 

Televizní blues si můžete poslechnout ZDE.

Zpívánky o Bruselu. Tak se jmenuje druhá skladba, která je ke zhlédnutí na kanálu strany Svoboda a přímá demokracie Jihomoravského kraje. „V tom bruselským parlamentu, tam jsou všichni happy a vymýšlejí buzeraci a nejsou to klepy,“ nebere si servítky Španěl. Dále zpívá o europoslancích, kteří podle něj na lavicích klidně usnou a berou velké peníze. „Já je potkat na ulici, plivnul bych jim do ksichtu, fakt,“ uvedl.

Výsledkem je podle něj situace, kdy "Když však mrzne jako sviňa a venku zima je, tak do  čaje moje žena, Tuzemák mi naleje", ačkoliv onen "Tuzemák" chutná úplně stejně, jako od nepaměti chutnal Rum.