„Pan inženýr Jiří Pavelka, který byl součástí našeho petičního výboru, se snažil o navrácení chlapců, ať už do péče maminky nebo jiných rodinných příslušníků,“ zmínila úvodem tragickou událost v rodině Michalákových Chalánková. Pavelka totiž v minulém týdnu zemřel. „Snažil se i o kontakt s dětmi, to mu však nebylo umožněno. Od té doby se snažil žádat opakovaně o setkání s chlapci, vždy byl odmítnut s tím, že toho mají chlapci hodně ve škole a tak dále,“ posteskla si Chalánková.
Následně zmínila, kdo všechno se do boje o děti Michalákovy proti norské sociální službě Barnevernet zapojil. „Nejsilnější pomocí bylo usnesení Poslanecké sněmovny z roku 2014, kdy sněmovna zadala úkoly vládě, jak zatlačit na Norsko, aby vysvětlilo důvody odebrání, důvody rozdělení. Nejvíce jsem se obracela na pana premiéra Sobotku a na paní ministryni Marksovou, jejich pomoc se však ztrácela do ztracena,“ pustila se do kritiky sociálních demokratů.
Mrzí ji, řekla, že se jí nepovedlo zprostředkovat kontakt dědečka Pavelky s dětmi, například prostřednictvím Skype hovoru. „Je pravdou, že zrovna v pondělí, kdy jsme upozorňovali na dramatickou situaci, podepisovalo se memorandum ohledně norských fondů,“ poznamenala Chalánková. „Proti tomu stojí, jak respektují základní lidská práva,“ dodala.
Chalánková se pak vyjádřila ke svému dřívějšímu výroku, že právo na dítě nepatří mezi základní lidská práva. „Je to obecně platný fakt. Není to něco, co bych já si vymyslela. Je to pravda. Po dětech samozřejmě lidé touží, nicméně nárokovat si právo na dítě, to jistě možné není,“ sdělila Chalánková. Anonymní dárcovství je podle ní samostatná kapitola. „Využívá se hodně a poměrně liberálně. Stali jsme se de facto kolonií pro ty státy, které zpřísňují legislativu a dbají na zdraví populace,“ poznamenala. Je podle ní si třeba uvědomit, že tu existují také práva dítěte, kdy mimo jiné je dáno, že děti mají právo poznat své biologické rodiče.
„Ne všechno, co je technikou umožněno, je etické a správné,“ dodala pak jasně Chalánková, která je zastánkyní klasické rodiny. Moderátor pořadu Radim Panenka pak připomněl názor jejího stranického kolegy z TOP 09 Dominika Feriho, jenž nedávno podepsal petici, aby plnoprávná manželství mohli uzavírat i gayové a lesby.
„Veškerou činnost a konání pana Feriho nesleduji, nicméně domnívám se, že politická strana formuluje určité programy a ideje a to je třeba dodržovat v určitých mantinelech,“ sdělila Chalánková. Dominik Feri je podle ní velmi mladý a má ještě šanci své názory posouvat. „Jsme demokratická strana, takže uvidíme, jak se mu bude dařit,“ řekla.
Následně se Chalánková vyjádřila i k liberálnímu křídlu v TOP 09. „Nejprve bych řekla svůj názor k liberalizaci ve společnosti. Myslím si, že je důležité, aby člověk byl sám pevně zakotven,“ zmínila nejprve poslankyně. „Máme tady takový kontrast mezi liberálním a konzervativním postojem. Myslím si, že je důležité, aby existovala politická strana či jednotlivci, kteří jsou zakotveni,“ podotkla. „Své postoje hodnotově ukotvené si uhájit umím,“ dodala.
„Účastnila jste se také demonstrace u Pražského hradu s tibetskou vlajkou v ruce?“ zeptal se následně Chalánkové moderátor. „Neúčastnila jsem se jí,“ řekla jasně Chalánková, nechtěla se však blíže vyjadřovat.
Své pak Chalánková řekla k tomu, že TOP 09 je označována za sluníčkáře a vítače migrantů. „Možná tady vzniká spousta nedorozumění, neboť TOP 09 měla poměrně jasně stanovený přístup k migrační krizi. Když krize gradovala, snažila jsem se na sílící nebezpečí upozorňovat. Politik by měl spíše předvídat a eliminovat nebezpečí, které hrozí obyvatelstvu naší země,“ poznamenala Chalánková, jež v říjnu 2015 navrhovala usnesení, že je Česko proti přerozdělovacímu mechanismu uprchlíků. V té době ona zkrátka cítila, že je třeba podat vládě pomocnou ruku. Předseda TOP 09 Kalousek jí podle jejích slov za to usnesení poděkoval, čehož si cení.
Chalánková dodala, že se domnívá, že by se předseda Kalousek pod usnesení podepsal i dnes. „Pan předseda Miroslav Kalousek je státník a ví, že jsou situace, kdy se jednotlivé strany musí spolu umět domluvit,“ podotkla.
Závěrem pak poslankyně zdůvodnila, proč se o post do Poslanecké sněmovny znovu neuchází. „Nekandiduji, protože jsem se rozhodla, že chci kandidovat do Senátu. Chci se vrátit zpět do regionu, oslovit občany všech těch vesnic a věnovat se svým tématům, která mám připravená,“ dodala s tím, že se chce věnovat i změnám ústavních zákonů. Uvnitř TOP 09 podle jejích slov však před sněmovními volbami dochází ke zlepšení nálady, ona sama přeje straně úspěch a prostor pro konzervativní křídlo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
