Dění kolem Kosova a Metohije, jihosrbských provincií, kde tamní Albánci v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost, není českému publiku neznámé. Nyní vzniká série dokumentárně-hraných filmů, která má primárně srbskému publiku připomenout, co se během krvavého albánského povstání v místě dělo a jak trpělo srbské civilní obyvatelstvo. Filmy budou později jistě dostupné i světovému publiku.
ParlamentníListy.cz dlouhodobě vývoj problému s Kosovem sledují, zejména s ohledem na aktuální politický vývoj. Srbská populace, která je na tomto svém území v menšině, je stále terčem různých ataků a provokací ze strany kosovsko-albánské moci.
Aktuální počin srbské televize (RTS) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra poskytne důkladnou chronologickou rekonstrukci toho, co se v letech 1998 - 2001 na území Kosova a Metohije dělo. Půjde o dokumentárně-hrané filmy založené na reálných důkazech, dokumentech, pátrání a svědectví přeživších obětí albánského teroru z řad civilistů i policistů. Dílo se nevyhne ani palčivé otázce obchodu s lidskými orgány, čímž byli postiženi především srbští civilní zajatci, ale i Albánci, kteří odmítali podpořit separatistické snahy svých vůdců.
Srbové vnímají vznik takové dokumentární série jako naprosto zásadní, protože dříve bylo spíše zvykem, že výklad jejich vlastní historie měli v rukou jiní, což se v poslední době mění.
“Ministerstvo vnitra má povinnost zachovávat pravdu o době albánského ozbrojeného povstání i agrese NATO na naši zemi, proto se zabýváme touto důležitou částí od roku 1998, kdy policie bojovala s albánskými teroristy, až do roku 2001, kdy se ohrála poslední část ozbrojeného povstání na prostoru Přeševa a Bujanovce. Po dekády nám bylo zakazováno vzpomínat a psát vlastní historii. Po dekády ti nejhorší mezi námi rozhodovali o tom, že je lepší neříkat pravdu, abychom pravdou neurazili ty, kteří nám zabíjeli děti. Ministerstvo vnitra nedopustí, aby se něco podobného kdykoliv opakovalo,” uvedl srbský ministr vnitra Aleksandar Vulin.
Představení filmové série na srbském Ministerstvu vnitra. Foto: MUP Srbije
Filmový dokumentární projekt “Případ Kosovo” je podle jeho slov systematický, zdokumentovaný a založený na důkazech, který bude vyprávět náš příběh. Nebudeme-li vlastní historii psát my sami, udělají to za nás jiní. Kdykoli píší naši historii druzí, jsme agresoři, vrazi a pro naše děti neexistuje spravedlnost. Ministerstvo vnitra je hrdé na spolupráci s RTS (Rádio-televize Srbska, pozn. red.), jejímž výsledkem bude nejméně šest filmů, které pokryjí vše, co se v oblasti Kosova a Metohije stalo v letech 1998 - 2001. Každý příběh bude odvyprávěn, každý bude zdokumentován a žádné z našich jmen nebude zapomenuto. Ministerstvo vnitra má povinnost chránit bezpečí, majetek i čest každého srbského občana, ale má také povinnost uchovávat paměť. Pokud o tom všem budeme mlčet, dočkáme se nějakého nového zla. To se nesmí opakovat. Srbský národ bude psát svou historii, protože se nemá za co stydět,” konstatoval Vulin.
“Krvežízniví lidé, kteří jsou na svobodě, jsou možná daleko od naší spravedlnosti, ale tímto způsobem jim nedovolíme, aby měli pocit, že se jim podařilo utéct. Uchováme tak jména obětí i vrahů. Nedovolíme, aby se říkalo, že všichni byli pouze obětí války a všechno jsou jen tragické osudy. Ne. Tragické osudy jsou naše zavražděné děti a ti, kteří je zabili, jsou zločinci a my nepřestaneme požadovat spravedlnost,” dodal ministr.
Záběr z filmu. Albánští teroristé mlátí srbské civilní zajatce a řežou jim uši
Autorka a režisérka filmové série “Případ Kosovo” Sladjana Zarić upřesnila, čemu přesně se jednotlivé filmy ze série budou věnovat. Druhý z filmů má například pojednávat o případu Račak z 15. ledna 1999. Tehdy bylo západními médii rozšířeno, že v blízkosti vesnice Račak srbské ozbrojené síly povraždily albánské civilisty, což bylo použito jako záminka k bombardování ze strany NATO. “Diváci se budou moci vůbec poprvé seznámit s tím, že co se tam tehdy z hodiny na hodinu odehrávalo, budeme hovořit o tom, kdo všechno tam byl a jak to celé bylo,” uvedla Zarić na tiskové konferenci.
Podle jejích slov lidé, kteří tehdy na Kosovu a Metohiji nežili, mají jen dodnes jen málo informací o všem, čemu museli tamní obyvatelé čelit. “Když jsem to začala zkoumat, byla jsem šokována. Ze strany teroristů z UČK probíhaly každodenní únosy. Z jejich domů, ze silnici, všude. Nikdo nebyl v bezpečí. Všechny dramatizace byly natočeny podle autentických svědectví obětí a jejich rodin a také na základě svědectví Albánců poskytnutých haagskému tribunálu během procesů s Ramušem Haradinajem a Farmirem Limajem,” uvedl s tím, že například jen z metohijské vesnice Orahovac bylo uneseno 100 lidí a 41 jen těl z nich bylo nalezeno v hromadném hrobě.
Upoutávka z filmové série Případ Kosovo, která zobrazuje albánský UČK tábor Jablanica z operační oblasti, které tehdy velel Ramuš Haradinaj - dnes politik a šéf Aliance pro budoucnost Kosova, který dosud nebyl za své činy odsouzen:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
