„Jaroušku, měl jsem tě rád,“ loučil se pohledem na rakev generála Jaroslava Klemeše se svým spolubojovníkem válečný hrdina generálmajor Emil Boček. Ten s Klemešem několikrát společně slavil narozeniny. Naposledy nedávno. „Vzpomínali jsme, co jsme spolu za ten sakra dlouhý život prožili. Ty jsi měl 95 a já 94 let. Chci ti říct, měl jsem tě rád. Byl jsi čestný, spravedlivý, laskavý a myslel vždy na všechny kolem sebe,“ pronášel dojatý generál Boček od pultíku v obřadní síni v Praze-Strašnicích.

Pohřeb generálporučíka Jaroslava Klemeše, posledního parašutisty, trval zhruba hodinu, ale jako by to bylo jen pár minut. Všichni řečníci se shodovali v jednom, generál Klemeš byl příkladem hrdiny, kterému byl vlastní zájem lhostejný, na srdci mu leželo především blaho vlastní země.

„My jsme si na nic nehráli, my jsme šli a bojovali, protože jsme byli vojáci a chtěli svobodu. A víš co? Ještě jsem ti zapomněl říct, že jsi měl pravdu, když jsi říkal: aspoň jsme si život trochu užili, a jak se naše děti, vnoučata a pravnoučata radují ze života. A to bylo to naše přání, žít v míru, ve svobodě, v rodině a hlavně v pravdě, která pro nás, vojáky, byla zavazující. Loučím se s naším kamarádem nejen za sebe, ale za všechny žijící spolubojovníky, kamarády, kteří přežili hrůzy války, ale také za všechny členy Československé obce legionářské. Jaroušku, kamaráde, slibuji ti, že tu budeš vždy s námi a zůstaneš v našich srdcích. Odpočívej v pokoji. Měl jsem tě rád. Bude mi po tobě velmi smutno!“ řekl generál Emil Boček a zasalutoval směrem k rakvi.