Václav Havel již před třiceti lety věděl, co říci k běžencům. Jeho slova připomíná knihovník Žantovský

18.06.2016 15:11

„Co by Václav Havel řekl o migraci, řekl už před třiceti lety,“ uvedl v rozhovoru pro server Neovlivní.cz diplomat a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Podle autora rozhovoru Davida Binara je Žantovský nesmírně pokorný a s pokorou mluví i o lidech a dění kolem sebe, v zemi a ve světě.

Václav Havel již před třiceti lety věděl, co říci k běžencům. Jeho slova připomíná knihovník Žantovský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michael Žantovský

Úvodem si Žantovský povšiml toho, že mezi námi existují lidé, kteří nemají jiné lidi rádi. „A kteří jsou dokonce připraveni užívat symbolů, jaké jsme naposledy viděli – nebo ti z nás, kteří si to alespoň trošku pamatují – za Stalina. Je to nepěkné,“ vyjádřil se k nálepce Smrt vlastizrádcům, jež se vyskytuje v pražském metru. 

„Víte, já se s jistou míry nenávisti občas setkávám a mám pocit, že to není až tak náš problém. Je to problém těch lidí, kteří takto myslí. Rád bych se jim snažil pomoct, kdyby to bylo v mých silách, nebo kdyby o to stáli. Anebo by měli vyhledat pomoc jinde,“ uvedl Žantovský.

Žantovský následně odmítl paralelu s dobou Výmarské republiky v Německu ve 30. letech minulého století, než se k moci dostal Hitler. „Krize Výmarské republiky byla jedním z důsledků velké hospodářské krize a bezprostředního existenciálního strachu lidí o přežití, o blahobyt. Zatímco my žijeme v období nepoměrného blahobytu v naší historii,“ uvedl diplomat. Lidé se podle něj strachují o budoucnost. 

Původní text ZDE.

„Vlna úzkosti, kterou vyvolala migrační krize, nepochází z obrovského množství utečenců nebo migrantů, kteří se pohybují po Václavském náměstí. Víme, že tady žádní nejsou, nebo téměř žádní nejsou. Ale rozhodně nejenom u nás, ale i v jiných zemích reagují lidé na to, že se celý ten jev nepodařilo uchopit, zachytit, zvládnout. Že alespoň v prvních fázích byla evropská reakce nejednoznačná, nekonzistentní, neschopna odhadnout celkový rozměr dění,“ podotkl s tím, že se nám pořád vracejí nezodpovědné výroky některých evropských politiků. „Výroky o tom, že je jedno, kolik jich je, že to zvládneme tak jako tak. Ale ono to není jedno. Můžeme zvládnou jistě milion, který přišel během minulého roku. To je Evropa schopná při svých zdrojích pojmout a velká část toho může být evropské ekonomice prospěšná,“ uvedl Žantovský. 

Havel by podle něj říkal něco, co bychom bezesporu očekávali. „Že je věcí naší lidské spoluzodpovědnosti snažit se pomoct lidem, kteří prchají před hladem, před smrtí, před válkou. A že koneckonců v minulosti, když prchali lidé odsud, nám také někdo pomáhal,“ řekl Žantovský. Zároveň by však podle něj Havel zcela jistě tvrdil to, že všichni bychom se do Evropy asi nevešli. „Bojím se toho, že když se ten jev správně neuchopí, tak se to nakonec obrátí proti těm migrantům samotným a proti celé společnosti,“ řekl podle Žantovského Havel v roce 1985.

Diplomat následně uvedl, že k dohodě s Tureckem je mimořádně skeptický. „Kromě toho, snaha od státního celku, který o sobě má tak vysoké mínění jako Evropská unie, subkontraktovat takový problém jakési zemi, která nemá nevyhnutelně úplně stejné zájmy jako Evropa, svědčí o určité bezradnosti. Cesta k řešení je schopnost kontrolovat své vlastní hranice. Samozřejmě to nemůže být jediné opatření, ale bez této schopnosti není stát v plném slova smyslu suverénní. Bez ohledu na to, jak je to obtížné – a já nepochybuji o tom, že to obtížné je –, tak praktické kroky v tomto směru jsou zatím naprosto nedostatečné,“ uvedl.

Česká vláda podle něj postupuje rozpačitě. „Na jedné straně si uvědomovala, že veřejné mínění je znepokojeno tím, co se děje. Na druhé straně se snažila dostát humanistickému dědictví, které po svých předchůdcích víceméně zdědila. Paralelně s tím, jak se začala přiostřovat stanoviska veřejného mínění a některých západoevropských členských zemí EU, se začal přiostřovat i konsensus na půdorysu Visegrádu. Jako liberál zcela sdílím odpor této vlády a Visegrádské skupiny vůči přerozdělovacím kvótám,“ uzavřel. Podle něj je třeba řešení trojstupňové – aktivnější přístup ke snaze o řešení příčin problémů v místech, kde nastávají, funkční opatření vůči organizovanému zločinu, který celý ten problém živí, a integrační politika v Evropě na celoevropském půdorysu. 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vef

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Brutální hnus, pro který by ve slušné společnosti nemělo být místo.“ Petr Žantovský se rozčílil. Podívejte se nad kým

5:15 „Brutální hnus, pro který by ve slušné společnosti nemělo být místo.“ Petr Žantovský se rozčílil. Podívejte se nad kým

TÝDEN V MÉDIÍCH Velice nevěrohodně působilo bubnování na poplach kvůli ohrožení svobody ze strany on…