Jaké řešení doporučujete v případě východní Ukrajiny?Anketa
Podle bývalého prezidenta je současná situace důsledkem mnoha historických omylů. „Dnešní Ukrajina je smutným důsledkem Stalinova míchání národů a hranic, přetrhávání přirozených historických vazeb, pokusu o vytvoření nového sovětského člověka a přeměny původních národů v pouhá z historie zbylá etnická rezidua,“ píše se v textu, publikovaném na serveru Echo 24.cz. Tato základní definice problému je přitom podle něj dnes zcela opomíjena.
V tomto světle je prý třeba za hlavní příčinu současného dramatu považovat politický, ale i ekonomický neúspěch státu Ukrajina, vzniklého v devadesátých letech na troskách sovětského impéria. Přitom Ukrajina podle Klause neměla žádnou tradici vlastní státnosti a ani si ji za dvacet let nedokázala vytvořit.
Protože nevznikla z vůle obyvatel, ale jen rozpadem SSSR, bylo i obyvatelstvo dost pasivní. Navíc dlouhou dobu fungovalo pod vedením ruskojazyčné ekonomické elity, díky čemuž fungovalo spíš jako „ruský stát B“ než jako plnohodnotný národní stát. Navíc do něj byly vlivem turbulentních ruských dějin spojeny různé skupiny obyvatel, které jen těžko nacházely společnou řeč. K tomu je třeba připočíst pevnou vazbu Ruska na území „Kyjevské Rusi“, odkud vzešla jeho státnost. Z mnoha důvodů se proto vždy prosadil spíše rusifikovaný a ekonomicky silný východ země.
Rozruch, který díky ParlamentnímListů.cz vyvolaly v posledních dnech názory Václava Klause:
Pak už Klaus s Weiglem přechází k výkladu nedávného dění. Nesporně upřímné protesty proti složité situaci v zemi jsou přitvrzovány, přičemž přinejmenším v morální rovině je tento proces podporován lidmi jako jsou u nás Karel Schwarzenberg, nebo Jaromír Štětina.
„Naproti tomu absentuje jakákoli ruská podpora tohoto procesu. Všeobecně se ale má za to, že se Rusko z tohoto destabilizačního procesu svého významného souseda raduje, jestli ho dokonce nepodporuje,“ poznamenává text.
Vedle toho se množí konspirační scénáře, obviňující Rusko z iniciativy v celé akci. „Nejsme žádnými nekritickými obhájci Ruska a jeho prezidenta a víme, že idealizovat si dlouhodobé zájmy Ruska by bylo nesmyslem a naivitou, ale souhlasíme s nedávným výrokem Henry Kissingera, že `démonizace Putina není politikou, ale vytvářením alibi pro absenci politiky`,“ píše Klausův institut.
Fakt, že se mluví o obnovení ruského imperialismu a nové studené válce, je prý neobyčejně nebezpečný. „Upozorňuje na to naše polemika, která není obhajobou Ruska a jeho prezidenta, ale pokusem přispět k odvrácení riskantních nákroků k nové studené válce, jejíž hlavní obětí budeme nevyhnutelně opět my a naše svoboda,“ varuje Klausův institut.
A pak je zde prý ještě alternativa, že události na Ukrajině byly zneužity k akceleraci evropské unifikace, a tedy k oslabení demokracie. „Evropský politický mainstream, reprezentovaný bruselskými elitami, kalkuluje s tím, že lze ukrajinské krize využít k posílení evropské centralizace a unifikace, zejména k tak dlouho zamýšlenému sjednocení evropské zahraniční politiky k dlouho plánovanému vytvoření evropské armády, čemuž se většina členských zemí dosud bránila,“ píše Klaus a Weigl. V dnešní hysterii už to prý mnohým přijde přijatelné.
Všechny tyto konstrukce mají společný záměr „strašáka na Východě“, který by ospravedlnil kroky, jež by jinak byly neobhajitelné.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
