Čtyřicetiletá Karmánová se v roce 2011 stala první arabskou nositelkou Nobelovy ceny za mír. Získala ji nejen jako symbol takzvaného arabského jara v Jemenu, ale také za svou dlouholetou snahu prosadit v rodné zemi demokracii, mír, svobodu slova a propuštění politických vězňů. Od veřejného působení ji neodradily ani výhrůžky smrtí, které dostávala od islamistů.

Tavakkul Karmánová byla rovněž jedním z vůdců protestů proti vládě dlouholetého jemenského prezidenta Alího Abdalláha Sáliha (zabitého v prosinci 2017 během občanské války v zemi). Současná válka podle ní nezačala arabským jarem, ale právě chováním tehdejšího prezidenta Sáliha, který zasáhl proti poklidné revoluci. „Do konfliktu se poté zapojily i další země, které nechtěly, aby zvítězila pokojná revoluce a aby v Jemenu zavládla demokracie. Bály se totiž, že by i lidé u nich chtěli to samé,“ uvedla Jemenka, která se tento týden v Praze zúčastnila mezinárodní konference Forum 2000.

„Jedním z důvodů, proč jsme v roce 2011 zahájili naši revoluci, bylo i to, že Jemen za Sálihovy vlády zažil množství válek. Sloganem tehdejšího prezidenta bylo rozdělovat. Válčil sever s jihem či kmeny i ideologie mezi sebou. A my jsme chtěli tyto války zastavit,“ popisuje Jemenka a matka tří dětí, která nyní žije ve Spojených státech.