Vánoční pohádky? Točí je jako za komunismu. Zde je důvod. Hřebejk a další po velkém úspěchu ČT

27.12.2021 10:21 dop.

Vánoční pohádka vedla nejednoho odborníka na kinematografii k zamyšlení. Martin Svoboda z Deníku N má za to, že dnes natočené pohádky jsou „noční můry založené na tradici normalizační kinematografie“ a pohádky Dařbuján a Pandrhola či Byl jednou jeden král považuje za budovatelské. Podle režiséra Jana Hřebejka pochází tradice filmové pohádky z 50. let, kdy se tvůrci snažili uniknout před tvorbou propagandy. „Konkurence u nás dostupného a propagovaného Marvelu, Pixaru, Harry Pottera ... je ovšem úplně někde jinde, než 1950–1955,“ soudí.

Vánoční pohádky? Točí je jako za komunismu. Zde je důvod. Hřebejk a další po velkém úspěchu ČT
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Režisér Jan Hřebejk

Vánoční pohádka Jak si nevzít princeznu měla podle dat zveřejněných na serveru iDnes úspěch, na Štědrý večer ji vidělo 2,63 milionu diváků a porazila zavedenou klasiku, Tři oříšky pro Popelku, která běžela hned po ní. Názory hodnotitelů na Česko-slovenské filmové databázi jsou smíšené, pohádka má hodnocení 53 %.

Anketa

Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?

14%
83%
hlasovalo: 27873 lidí
Martin Svoboda z Deníku N tvrdí, že tvůrci vánočních pohádek neberou ohled na děti. „Zcela ignorují trendy, statistiky nebo i pozorování toho, co dnešní ratolesti zajímá a baví. Žádné dítě nadané alespoň trochou vlastní vůle se nezajímá o popletené sudičky, hašteřivé pány krále a brblající rádce,“ míní kritik.

Podle Svobody jsou české pohádky tematicky zaseklé v tom, co v dětství považovaly za zajímavé generace lidí středního a staršího věku, ale zároveň se tvůrci vymlouvají, že pohádky jsou pro děti, a proto je možné omluvit díry ve scénáři i v technickém zpracování. Svoboda tuto výmluvu ovšem rázně odmítá.

A také říká, že není nic jako neideologická pohádka: „Ideje mohou být šířeny programově na zakázku konkrétní politické síly jako v případě budovatelských kousků Dařbuján a Pandrhola nebo Byl jednou jeden král. Nebo to mohou dělat z osobní agendy umělce či producenta, tedy může jít o svobodný proces vyjádření postoje.“ Každopádně pohádky jsou podle něj určené k předávání hodnot. „I babička, když zcela bezděčně vypráví vnoučeti, jak se chovají ‚slušní lidé‘ a jak svět ‚má‘ vypadat, sama šíří většinovou ideologii, která si v důsledku své všudypřítomnosti může dovolit prohlašovat se za ‚normálnost‘,“ vysvětluje Svoboda, který na pohádce kritizuje, že hodné postavy si mohou dělat co chtějí a bez následků.

„Zapomínáme, že smyslem pohádek by nemělo být, aby rodiče vypínali mozek u věcí, co si pamatují ze svého dětství, ale aby u nich děti mozek cvičily. České pohádky tedy ve skutečnosti nejsou pohádky, ale jakési fantasmagorické noční můry založené na tradici normalizační kinematografie, jejímž cílem bylo odpoutat pozornost od… vlastně od všeho. Stávají se jakýmsi gestem ‚práva na nemyšlení‘, během nějž držíme děti jako rukojmí,“ obviňuje Svoboda závěrem.

Kromě Svobody o začátcích vánočních pohádek hovořil také režisér Pelíšků Jan Hřebejk. „České filmové televizní pohádky vycházejí z tradice, která bohužel začala na počátku 50. let, v době tvrdé cenzury, komunistického agitování, únikové tvorby,“ říká, ale hned dodává: „Nikoli ze zlé vůle nebo přesvědčení tvůrců, tohle jejich kličkování mělo ve výsledku úspěch, okolo byla naprostá tma.“

Podle Hřebejka k úspěchu pohádek nevedlo to, že by lidé měli rádi propagandu o hloupých králích či pyšných princeznách, naopak lidé podle něho rádi unikali od přímočaré propagandy a snažili se vytvořit prostor pro nějaký žánr.

„To, že se takhle točí pohádky plus minus i dnes, je dáno ozvěnou omračujícího úspěchu pohádek tehdejších, tedy tradicí, která vznikla za diktatury. Tehdy ale jiná možnost nebyla a publikum (i když komunismus nesnášelo) tyto filmy přijímalo vděčně, nikoli jako agitky, ale jako únik,“ vysvětuje režisér, podle kterého může novou tradici pohádky založit například Anděl páně od Jiřího Stracha. Nebo i někdo jiný, kdo bude mít talent. „Konkurence u nás dostupného a propagovaného Marvellu, Pixaru, Harry Pottera ... je ovšem úplně někde jinde, než 1950–1955,“ říká na závěr režisér.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Jaký je zájem o kandidaturu za KSČM?

Paní předsedkyně, co říkáte na to, že řada vašich bývalých zástupců nyní raději kandiduje za nezávislé apod. než za KSČM?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To už je osobní. Podívejte se, co stvořila TOP 09 za VIDEO proti Schillerové. Voliči otřeseni

20:43 To už je osobní. Podívejte se, co stvořila TOP 09 za VIDEO proti Schillerové. Voliči otřeseni

Nedělní Partie na CNN Prima NEWS byla bohatá na diskusi s ostrými názorovými střety, jejími hlavními…