O víkendu se Brno ocitne v centru debat kolem sudetoněmeckého sjezdu, který se v Česku uskuteční vůbec poprvé. Akci už dříve řešila Poslanecká sněmovna z podnětu SPD. Hlasy ANO, SPD a Motoristů přijala usnesení, v němž vyzvala organizátory, aby od konání sjezdu v Brně ustoupili.
Zatímco představitelé stran vládní koalice konání akce kritizují, ODS zdůrazňuje linku smíření. Její předseda Martin Kupka, předseda Senátu Miloš Vystrčil, europoslanec Alexandr Vondra, předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra a další představitelé strany se podle tiskové zprávy v sobotu 23. května 2026 v 16:30 hodin v Brně připojí k poslednímu kilometru Pouti smíření.
ODS v tiskové zprávě uvedla, že se tak přidají k účastníkům akce, která připomíná tragický pochod více než dvaceti tisíc brněnských Němců, kteří byli na konci druhé světové války hnáni směrem k rakouským hranicím.
Proti konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně se ostře vymezil předseda SPD Tomio Okamura. Upozorňoval mimo jiné na odmítání Benešových dekretů a symboliku města, které se za druhé světové války stalo centrem nacistického teroru.
Tomio Okamura
Naopak část senátorů a představitelů ODS, TOP 09, STAN či SEN 21 se za festival Meeting Brno a Sudetoněmecký den postavila. Ve společném vyjádření mluvili o „hysterii“ části politické scény a o tom, že podobný způsob reakce by měl být varovným signálem pro veřejnost.
Podporu festivalu dříve vyjádřil také Senát. Předseda horní komory Miloš Vystrčil má podle ODS účastí na Pouti smíření navázat právě na tuto podporu a osobně se zapojit do akce, která má podle pořadatelů připomínat jednu z tragických kapitol poválečných dějin.
Zeman: Hanebná tečka za existencí Senátu
K účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila a některých senátorů na sudetoněmeckém srazu v Brně se ostře vyjádřil i bývalý prezident Miloš Zeman. Jejich cestu označil za „hanebnou tečku za třicetiletou existencí Senátu“.
Zeman ve svém facebookovém příspěvku varuje před tím, aby se podle něj pod slovem smíření nezakrývala historická odpovědnost sudetských Němců: „Masová podpora henleinovského hnutí a podíl značné části sudetských Němců na fungování nacistického aparátu nesmějí ustoupit do pozadí jen proto, aby se hlavním tématem stalo poválečné utrpení Němců,“ dodal.
Podle Miloše Zemana by takové pojetí smíření znamenalo zapomínání na příčiny poválečného odsunu. Varuje také před snahou vydávat sudetské Němce za jednu z obětí války a upozorňuje: „Vedlo by to k relativizaci nacistické agrese a oslabení legitimity poválečného uspořádání,“ dodává s tím, že současně by to přenášelo část viny na český národ — se všemi možnými státoprávními i majetkovými důsledky pro naši zemi.
O víkendu dorazí do Brna na sudetoněmecký sjezd také bavorský premiér Markus Söder. Svou účast označil za vyjádření podpory sudetským Němcům.
Po návštěvě Brna se má následně přesunout do Prahy, kde se setká s prezidentem Petrem Pavlem. Söder uvedl, že pozvání od české hlavy státu vnímá jako pozitivní signál pro česko-německé vztahy.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s Milošem Zemanem?
