Řecký ekonom Yanis Varoufakis hodnotí současnou geopolitickou situaci v souvislosti s boji na Blízkém východě jako zásadní zlom, který může mít dlouhodobé ekonomické následky. „Ten velmi hloupý krok, který vtáhl Donalda Trumpa do války na popud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, má velké nezamýšlené důsledky a Trumpovi způsobil řadu potíží,“ uvedl.
Zároveň připomněl, že americký prezident podle něj předtím zaznamenával řadu úspěchů na mezinárodní scéně. „Přitom Trump předtím všechno vyhrával, vyhrál obchodní celní válku s Evropany, byl úspěšný, když geniálním tahem využil jako mocné zbraně kryptoměny a technologie. Byl vítězem,“ dodal. Podle Varoufakise však současná situace tento trend zásadně narušila. „Tohle je směšná kampaň, do které byl vtažen, a myslím, že až za pár let poznáme skutečné důvody, proč se to stalo.“
Ekonom dále upozorňuje na srovnání s loňským zavedením cel, které podle něj není namístě. „V médiích jsem četl nějaká zbožná přání, kdy novináři srovnávali to, co se aktuálně děje ,s loňským vyhlášením Dne osvobození, kdy Trump oznámil zavedení cel na mnoho světových zemí,“ uvedl. Připomněl, že tehdy došlo k prudké reakci trhů. „Tehdy také došlo ke křeči na trzích, trhy propadly panice po oznámení těch obrovských cel, které na týden fakticky pozastavily světový obchod,“ řekl. Zároveň ale dodal, že následný vývoj byl relativně rychlý. „Financial Times a Wall Street Journal nyní píší, že to loni nakonec nebylo tak zlé a během měsíce nebo dvou či tří se trhy vzpamatovaly.“
Varoufakis připouští, že podobný scénář by byl možný pouze za určitých okolností. „Ekonomika ze sebe setřásla všechny obavy z recese a také nyní, kdyby válka skončila brzy, během příštích pár týdnů, pak bychom zase mohli za pár měsíců prohlásit, že to byla jen malá krize,“ uvedl. Současně však zdůraznil, že takový vývoj nepovažuje za pravděpodobný. „Ale já si nemyslím, že je to tentokrát možné, a to nejen proto, že tahle válka pravděpodobně neskončí v dohledné době,“ řekl. Podle něj se americký prezident ocitl v obtížné situaci. „Nikdo z nás nemá věšteckou kouli, ale myslím, že Trump se chytil do pasti, kterou mu nachystal Netanjahu.“
Klíčové rozdíly oproti loňské celní krizi
Varoufakis následně vysvětluje, proč podle něj nelze současnou situaci srovnávat s loňským obchodním napětím. Připomněl, že tehdejší opatření měla omezený dopad na spotřebitele. „Loni, když Trump přišel se svými gigantickými opatřeními, zejména proti Číňanům a tak dále, se ukázalo, že americká poptávka po zahraničním zboží je natolik elastická, že navýšení cel přečkala,“ vysvětlil. Podle něj tak dopady nesli především zahraniční dodavatelé. „Na americké spotřebitele tak opatření neměla tak zásadní vliv a padla hlavně na dodavatele do USA.“
Dalším faktorem podle něj byly technologické investice, které pomohly stabilizovat trhy. „Druhým, velmi důležitým a zásadním důvodem, proč Trumpovo rozhodnutí zavést vysoká cla neznamenalo pro americké spotřebitele zásadní problém, byl fakt, že ve stejné době probíhaly masivní investice velkých technologických firem do umělé inteligence,“ uvedl. Tyto investice podle něj měly výrazný dopad na tržní náladu. „A to pozvedlo trhy natolik, aby to Trumpa uspokojilo,“ dodal. Zároveň poukázal na další efekt celní politiky. „Navíc z Trumpova pohledu ve skutečnosti cla fungovala, protože to přivedlo do USA spoustu velkých zahraničních firem, které se tak chtěly vyhnout clům.“
Růst nákladů a hrozba hlubší krize
Varoufakis dále upozorňuje na nové faktory, které podle něj zvyšují riziko hlubší ekonomické krize. „Co se ale děje teď? Za prvé, poptávka ve Spojených státech není pružná vůči rostoucím cenám pohonných hmot,“ uvedl. Podle něj mají rostoucí ceny přímý dopad na každodenní život Američanů. „Drtivá většina lidí, zejména podnikatelů, kteří volili Donalda Trumpa, nyní trpí nehorázným nárůstem nákladů na dopravu,“ řekl. Zároveň upozornil na konkrétní dopady. „A nezapomeňme, že průměrný příznivec MAGA najezdí denně 100 kilometrů ve svém SUV, a aktuální dění a ceny benzínu se přímo promítají do jeho rodinného rozpočtu.“
Dalším problémem jsou podle něj investice do umělé inteligence. „Další věcí byly obrovské investice do AI, které loni zachránily Trumpův Den osvobození a americké trhy,“ uvedl. Nyní však situace podle něj vypadá jinak. „Jenže umělá inteligence extrémně souvisí s energetikou, protože je velmi náročná na elektřinu, takže investice, které jsme za posledních dvanáct měsíců viděli, pravděpodobně skončí,“ varoval. Podle něj již dříve existovaly pochybnosti o jejich efektivitě. „Tak jako tak totiž panovaly pochybnosti o logice těchto masivních investic do umělé inteligence.“
Významnou roli podle Varoufakise sehrají i centrální banky a vývoj úrokových sazeb. „Co se týká centrálních bank po celém světě, tak vzhledem k rostoucím výnosům z desetiletých dluhopisů banky nyní buď nesníží úrokové sazby podle harmonogramu, nebo je dokonce zvýší,“ uvedl. To by mohlo dále zpomalit ekonomiku. Zároveň upozornil na rostoucí nezaměstnanost. „Poslední věc, která se liší oproti loňsku, je aktuální rostoucí míra nezaměstnanosti, kterou vidíme v USA i v Evropě,“ dodal. Kombinace těchto faktorů podle něj vytváří nebezpečný mix.
Varoufakis uzavírá své hodnocení varováním před širšími důsledky. „Takže když vezmete všechny tyto faktory dohromady, vidíte, proč jsem došel k závěru, že tato zbytečná Trumpova válka poškodí nejen světovou ekonomiku, ale i přímo občany Spojených států,“ uvedl. Zároveň upozornil i na možné společenské dopady. „Americká, britská, evropská a obecně západní ekonomika tak podle mě směřuje k velmi bolestivým časům,“ dodal. Podle něj mohou ekonomické problémy vést i k politickým a společenským otřesům.
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.





