Devětadvacetiletá Kubánka Rosa María Payáová navazuje v boji za demokracii na odkaz svého zesnulého otce, slavného disidenta Oswalda Payá. Je zakladatelkou občanské iniciativy Cuba Decide (Kuba rozhoduje), jejímž cílem je referendum za svobodné volby na Kubě. Tři roky stojí v čele iniciativy latinskoamerické mládeže, která se angažuje mimo jiné v boji za demokracii ve Venezuele.
Dalším finalistou Havlovy ceny je Nabíl Radžáb (54), který se od 90. let v Bahrajnu účastnil řady protivládních demonstrací, za což byl několikrát uvězněn a odsouzen. V roce 2002 založil nevládní organizaci Bahrajnské centrum pro lidská práva (BCHR). Od roku 2016 je opět ve vězení. Letos v únoru byl odsouzen za tweety, v nichž poukazoval na porušování lidských práv a v nichž kritizoval Saúdskou Arábii za účast ve válce v Jemenu. Tím podle soudu "urazil sousední zemi", což je v Bahrajnu trestné.
Ve vězení je nyní i Ojub Titijev (61), který vede čečenskou odbočku střediska Memorial, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv. Letos v lednu ho zatkla policie údajně za držení marihuany.
Cenu nesoucí jméno prvního českého prezidenta, která je dotována částkou 60.000 eur (asi 1,56 milionu Kč), uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s pražskou Knihovnou Václava Havla a s Nadací Charty 77. Jejím první laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni cenu obdržel kritik turecké autoritářské vlády Murat Arslan a o rok dříve ji dostala aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová, která se letos stala nositelkou Nobelovy ceny za mír.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
