Kovanda v příspěvku na sociální síti X upozornil na skutečnost, že ceny vajec meziměsíčně stouply o 10 %. Aktuálně podle dat ČSÚ stojí jedno vejce 6,80 Kč. V roce 2011 to bylo pouze něco málo přes dvě koruny, i v roce 2021 stálo jedno vejce jen necelé tři koruny. Kovanda proto vysvětlil, kde se „vaječná drahota“ bere.

„Do značné míry si za ni mohou Češi sami, příliš totiž poslouchají různé aktivistické spolky – a pak se diví, že ‚křičící menšina‘ vyřvala všem vyšší ceny…,“ uvedl Kovanda, který negativně hodnotí roli aktivismu v podobě zákazu klecových chovů, který byl v Česku prosazen bez koordinace na úrovni celé Evropské unie v roce 2018 s tím, že do roku 2025 se přestanou vykupovat vejce z klecových chovů.

A vzhledem k tomu, že zákaz bude uváděn do praxe bez širší dohody v Evropské unii, znamená to, že zatímco čeští producenti budou muset přecházet na dražší alternativy, jako jsou voliérové nebo podestýlkové chovy, producenti ve zbytku Evropské unie, například v Polsku, mohou nadále využívat levnější klecové chovy. „Přechod na dražší, takzvané welfare chovy, nad nimiž už skupiny aktivistů přimhouří oko, není levný, což se brzy může projevit nárůstem ceny vajíčka až na osm korun,“ uvedl Kovanda.

Nesoulad mezi normami napříč členskými státy navíc stejně podle ekonoma povede k tomu, že Češi budou konzumovat vejce z klecových chovů, ovšem budou to vejce převážně dovezená z Polska. „To však znamená, že čeští chovatelé ztratí část své konkurenceschopnosti,“ vysvětlil Kovanda, co sníží konkurenceschopnost českých producentů a zvýší ceny pro české spotřebitele. Zákazem klecových chovů se tak podle Kovandy Češi sami „střelili do nohy“ a problém dostupnosti eticky vyrobených vajec nevyřeší. „Aktivismus obránců zvířat tak ve finále nic moc neřeší, jen nahrává zahraničním, nejen polským chovatelům klecových nosnic. A Čech si připlatí…,“ napsal Kovanda.