Máme za sebou květnové události, z nichž nejsilnější je výročí ukončení 2. světové války. Ta u nás skončila 9. května osvobozením Prahy, která povstala, vojsky maršála Koněva. Ve 2. světové válce padlo 26 milionů Rusů. To je historický fakt a těžko domýšlet, zda by malé Slovensko, nyní tak často medializované, vůbec existovalo, kdyby fašistické Německo, vedené šílencem Adolfem Hitlerem, válku vyhrálo. Stejně tak i další východní země. A tak mně v těchto souvislostech nepřipadá nic mimořádného, když se slovenský premiér Robert Fico zúčastní oslav a vzpomínkových akcí pořádaných v Moskvě při příležitosti osmdesátého výročí porážky Adolfa Hitlera a ukončení 2. světové války, respektive Dne vítězství. Mimořádné jsou spíše zběsilé a zlostné reakce politiků EU, přičemž ti čeští vynikají natolik, že se snaží přepsat dějiny a pletou si pojmy, když osvobození zaměňují za okupaci a podobně a krmí média svým výkladem dějin – Němcová, politička ODS a senátorka.

Dějiny se vrátí. A vzpomínka na tátu a smrt T. G. Masaryka