Vysoký kredit důvěryhodnosti, kterému se do té doby těšila britská veřejnoprávní televize, se začal otřásat v základech během kampaně, jež předcházela referendu o brexitu v první polovině roku 2016. V té době se výrazně projevil fakt, že televize je ovládána liberály z řad konzervativců a Liberálními demokraty a jejich příznivci.
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
„Vysílají lži. Zeptají se nás na názor, a potom to sestříhají tak, že z nás udělají xenofoby a nějaké vyvrhele,“ rozčilovala se Lucy, Angličanka, která volila brexit a aktivně se účastnila řady demonstrací po referendu, kdy se lidé z opačného tábora, kteří chtěli v unii zůstat, snažili všemi možnými způsoby zabránit brexitu nebo ho alespoň prodloužit.
„Už rozhovory médiím nedávám. Tváří se, že chtějí znát můj názor, ale ne, jen chtějí všechno zaonačit tak, aby nás pak ve vysílání ukázali jako nějaké vyvrhele, pravicové extremisty nebo že jsme pod vlivem Ruska, které chce takhle rozdělit Evropu. BBC je prostě ulhané. Celou dobu před referendem o odchodu z unie dělali kampaň pro to zůstat v unii, nedávali vůbec prostor nám a když, tak ho krátili. Teď, když protestujeme proti migrantům a máme strach o život svůj a svých dětí, tak je to tu zase,“ rozčileně odpovídá Lucy na dotaz ParlamentníchListů.cz.
Lidé se stopkami v rukou měřili, jak může kdo dlouho mluvit
OFCOM, což je regulační úřad, britská obdoba české Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, začal evidovat několikanásobně zvýšený počet stížností na jednotlivé programy BBC. Lidé byli tak naštvaní, že seděli se stopkami v rukách a na vteřiny přesně měřili a počítali, o kolik vteřin dala moderátorka slavného debatního pořadu BBC Question time prostoru jednotlivým řečníkům z té či oné strany a zdali byl tento prostor vyrovnaný i z hlediska prostoru různě zaměřených diváckých dotazů z řad publika.
„V tomto pořadu toho a toho dne, v tolik a tolik hodin, minut a vteřin nechala moderátorka Fiona Bruceová mluvit o tolik vteřin déle příznivce Evropské unie a příznivce brexitu naopak zarazila o 12 sekund dříve,“ psali lidé a vypočítávali pak i kolikrát byl kdo vyzván k řeči nebo naopak byl přehlížen. Častokrát to působilo až absurdně a především to začala dělat i druhá strana.
Na BBC začal být vyvíjen obrovský tlak veřejnosti. Největší lekci mu dali jednoho dne nakonec lidé z Labour Party poté, kdy stranu ovládlo marxistické křídlo Jeremyho Corbyna. Ti měli pocit, že BBC neinformuje vyváženě nejen o brexitu, ale i o jejich křídle.
Předtím totiž Labour Party ovládalo liberální křídlo včele s Edem Millibandem, jehož liberální křídlo vyhrálo nedávno a on je dnes ministr pro nulové emise a energetiku.
A BBC kromě stranění Evropské unii začalo negativně informovat o novém lídrovi strany. A tak jeho straničtí příznivci obelstili tradiční dotazník, který musí vyplnit každý, kdo se chce v publiku účastnit natáčení. Tak se jich dostala do hlediště většina od „Jezzy“ a druhý den byl OFCOM doslova zahlcen obrovským množstvím stížností na BBC ze všech koutů země.
BBC už tak bojující proti brexitářům, které nazývalo pravicovými extremisty, bylo najednou „dobito“ ještě levicovými extremisty, dle popisu liberálních novinářů.
Mezitím se BBC začalo potýkat se vzrůstající nenávistí více než poloviny národa, který volil brexit a připojující se části té další, která sice brexit nevolila, ale už jí lezla na nervy celá ta rozvleklá situace tak, že mnozí začali říkat „už mi to je jedno, tak už udělejme ten pitomý brexit, ať je to z krku a pokračujme dál. Už chci mít klid“.
Socha George Orwella před budovou BBC. Foto: Jane Frank
Britská varianta Nekrm hydru slaví úspěch
Politici, kteří byli pro brexit, převážně pravicoví, později založili Brexit Party (dnes Reform UK) v čele s Nigelem Faragem, a zároveň založili iniciativu Defund BBC – určitá obdoba české iniciativy Nekrm hydru – a do programu strany si dali reformu BBC a konec koncesionářských poplatků.
Situaci velmi zklidnilo jmenování nového generálního ředitele BBC. Konzervativci – brexitáři, kteří vyhráli v roce 2019 volby, poté konečně vyvedli Británii z unie a zároveň tak splnili i tento slib, udělat něco s „lžiBBC televizí“, jak jí lidé začali říkat.
Už průběžné výsledky těchto voleb většina lidí nesledovala na BBC, jak dosud bylo zvykem, ale upřednostnila soukromou Sky news, kterou považovala za objektivnější zdroj informací.
Po jmenování nového ředitele se zpravodajství a publicistika BBC poněkud zobjektivizovala, ovšem vzhledem k tomu, že přišla pandemie, která opět v lidech zasela podezření, že médium neinformuje pravdivě a stojí na straně vlády a farmaceutických společností, znechucení z neobjektivity a přílišné propagandy bylo zpátky.
„Tak, už toho mám dost a napsal jsem do BBC, že ty jejich nesmysly nehodlám poslouchat, odhlašuju se a nebudu jim nic platit,“ rozčílil se pětapadesátiletý Gavin, který dle svých slov toto chtěl udělat už během brexitu, ale teď k tomu sebral konečně odvahu a správnou naštvanost.
„Byl jsem překvapený, odpověděli mi, že mi rozumí, chápou mě a že mne tedy odhlašují. Asi byli tak překvapení, že po mně ani nechtěli nějaké potvrzení, že si platím něco někde jinde. Nebo jim psalo víc lidí, nevím, ale mám od nich teď klid,“ libuje si.
Publicistka Jane Frank v rozhovoru s Robinem Čumpelíkem před centrálou BBC. Rozhovor najdete zde.
BBC nepravdivě informuje o válkách
Poslední ránu BBC zasadily válečné konflikty. „Je to televize konzervativců, nevím, proč se říká, že je to veřejná televize,“ rozčiluje se Tina, bývalá členka Labour Party. „Propagujou všechno, co chtějí oni. A ty války? Sýrie, podívejte se, jak do nás pořád hučí, že máme posílat naše vojáky na mise. Proč? Ta Sýrie nedávala smysl. Protestovala jsem před parlamentem spolu s ostatními, když jednali o vysílání vojáků do Sýrie. No a poslali je tam. BBC jim k tomu dělalo propagandu. A teď je v Sýrii jen zmatek, ničemu to nepomohlo. A Afghánistán? Ta mise tam byla úplně k ničemu, ani neuměli odejít, strašná ostuda to byla. A výsledek těch jejich misí, co dělají vždycky konzervativci a válečný zločinec Tony Blair? Irák a tak – výsledek je pak takový, že tu máme teroristické útoky, protože ti lidé odtamtud sem přijdou, tady nás za to, co děláme v jejich zemích, nenávidí, zradikalizují se a máme tu válku, co jsme šli dělat k nim zpátky u nás. A BBC jim v tom pomáhá,“ vykládá Tina, kterou ovšem z Labour Party vyhodili poté, co jí zachytily kamery, když na premiérku Theresu May křičela, že je vrah a zločinec.
Lidé z Labour Party od začátku konfliktu kritizují nevyrovnané zpravodajství o rusko-ukrajinském konfkliktu a válce v Gaze, které jako ofenzivu za rozsáhlý a brutální útok Hamásu v říjnu před dvěma lety zahájil Izrael. Kritizují BBC za nadržování Izraeli.
„Informace z BBC ověřuju vždycky ještě někde jinde,“ říká Alan, liberál kolem čtyřicítky, kterého jsem zastavila na ulici v Londýně. „Především to, jak informuje o tom izraelsko-palestinském konfliktu, to se mi nelíbí. Je to nevyrovnané, straní to Izraeli. Veškeré informace si hledám jinde – na internetu nebo v Gardienu. BBC už moc nevěřím,“ přiznává a ukazuje nejbolestivější místo BBC, kdy po znechucení pravicových voličů kvůli jejich podjatosti ohledně brexitu, levicových ohledně jejich liberálně-konzervativního narativu, nakonec přišlo i o velkou část svých kmenových diváků – a to liberály, kteří jsou dnes velmi často propalestinští.
Ústředí BBC v Londýně. Foto: Jane Frank
Poté, co radikálnější propalestinští aktivisté nakonec postříkali budovu ústředí BBC rudou barvou na znamení toho, že jejich reportéři mají na rukou krev obětí z Pásma Gazy, už BBC a okolí střeží ochranka a rozjela se také velká diskuse nejen o tom, zdali ukončit koncesionářské poplatky, ale i o tom, jak a jestli by BBC mělo v budoucnu fungovat.
Lidé už se na televizi nedívají. Mladé nudí a starší jí nevěří
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Nejde jen o spory ohledně objektivity, zdali plní veřejnou službu, jak by měla, či neplní. Do hry zapadá – stejně jako v případě České televize – i fakt, že lidé už si vyhledávají jiné zdroje a mladí lidé se na tradiční model televize s nudným a předem daným programovým schématem dívat nechtějí.
Na Václavském náměstí v Praze se na otázku, jaké zdroje sledují a jestli je mezi nimi Česká televize, mladé dívky rozesmějí. „Díváme se spíš na TikTok, YouTube nebo na Seznam, zprávy moc nesledujeme. Česká televize… Asi by měla fungovat, ale ta je spíš pro starší lidi, naše babička se na ni dívá. Třeba se na ni také budeme dívat, až budeme v důchodu,“ krčí rameny.
„Snažím se sledovat více médií tak, abych si udělal obrázek, co se skutečně děje,“ přemýšlí pán v důchodovém věku ve vrátnici v centru Prahy. „Ten, kdo je u vlády zdůrazňuje linii, která nemusí být reálná. Na sociální sítě se moc nedívám, jsem hodně tradniční posluchač, mám rád Český rozhlas plus, ale přijde mi, že až moc zdůrazňujou jeden pohled na některé věci. Takže jak říkám, hodně i čtu a dohledávám si informace jinde.“
Princip přímého financování veřejnoprávních médií přímo svými poplatníky má zachovat zdání nezávislosti daných médií. Ty jsou ovšem ovlivňovány radami, jimi a politickými stranami dosazovanými generálními řediteli – jak v případě BBC, tak ČT. Poplatky jsou však veřejností vnímány jako další daň a v době energetické krize, inflace a dramaticky se zvyšujících životních nákladů vytvářejí jen další tlak na ty, kteří už počítají každou korunu či penny.
Televizi musím odhlásit. Už na ní nemám. Musím platit elektriku
Lehce chvějící se hlas starší paní se rozezněl po studiu v živém vysílání v prostoru pro dotazy diváků. „Toto je moje poslední šance s vámi mluvit, dnes se odhlašuji od placení televizních poplatků,“ zavolala jedna z posluchaček panelového diskusního pořadu Jeremy Vine, který je vysílán soukromou britskou televizí Channel 5. Překvapené a vyděšené moderátorce Storm Huntley pak smutně popsala svoji situaci s tím, že škrtá všechny nezbytné výdaje.
Výraz moderátorky Storm Huntley v momentě, kdy jedna z věrných divaček pořadu třesoucím se hlasem oznamuje, že dnes je poslední den, kdy se na pořad může dívat těsně předtím než se odhlásí od placení poplatků. Diskuzní pořad Jeremy Vine běží na soukromém kanálu Channel 5, který sice není financován z poplatků, pokud se ale divák odhlásí z placení poplatků, nemůže se dívat ani na ostatní kanály terestriálního vysílání.
„Je mi osmdesát let, od svých patnácti let pracuji, od šedesáti jsem v důchodu, celý život jsem poctivě platila daně. Nepočítám, o kolik se zvedly všechny poplatky a daně nebo že mi zrušili příspěvek na bydlení. Teď mi přišel účet za energie. Minulý měsíc jsem měla platit 494 liber (v přepočtu zhruba 14 000 korun), to jsem ještě nějak zaplatila, za tento měsíc mám dát 395 liber. Jen bych chtěla říct, že nejsem jediný důchodce, kterého toto potkalo,“ zakončila smutně.
Televizní poplatek dělá 174,50 liber za rok. I když to – podobně jako v Česku – není velká částka, pro někoho ano. Pro srovnání – minimální státní důchod v Británii je zhruba tisíc liber měsíčně, k němuž mají důchodci to, co si uspořili v penzijním fondu či mohou zažádat o dávky. Ještě před rokem 2022 byly britské domácnosti zvyklé na účty za energie za měsíc kolem 100 liber. Tento velký skok pak přivádí poslední roky poměrně rychle mnoho lidí do chudoby. Nejvíc pak trpí jednočlenné domácnosti.
Financování BBC tak společnost vnímá jako zbytečnou platbu, kdy musí dotovat něco, co nepotřebuje, na co se nedívá a často k tomu ani nemá důvěru. Perlička už byla jen po nástupu Donalda Trumpa do funkce revize USAID, kdy se zjistilo, že BBC dostávalo nezanedbatelnou částku nejen odtud, ale také od dalších mezinárodních organizací, jejichž agendu zpracovávalo.
Britové řeší, co s BBC
BBC tak pod velkým tlakem veřejnosti na jaře odstartovalo první část široké společenské debaty o tom, co s ním bude a zdali jej lidé vůbec chtějí. Jak má být financovano, zdali má mít obsah za paywallem a jestli má fungovat stále v tak velké a nákladné korporátní formě. Zda nezměnit a nezrevidovat i zákon o jeho samotném fungování.
První část dotazníkového šetření, kterou zaslali všem svým plátcům, což je v současné době přes 23,8 milionu domácností, byla uzavřena minulý měsíc a nyní se vyhodnocuje. Na podzim by měla debata pokračovat v další fázi.
Česká televize ani Český rozhlas výhledově nic takového nechystají.
Takto vypadal email s dotazníkem, který všem, kteří platí poplatek veřejnoprávního média, adresoval přímo generální ředitel BBC.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Přáli byste si neplatit koncesionářské poplatky?
autor: Jane Frank
