Věřících ubývá, farářů přibývá. A platí to stát

10.04.2012 10:27

V Česku dlouhodobě ubývá věřících, přesto stát nereguluje počty duchovních a jejich počty stále stoupají. Platy farářů a kněží přitom určuje vládní nařízení, napsal deník Právo.

Věřících ubývá, farářů přibývá. A platí to stát
Foto: Hans Štembera
Popisek: Socha panenky Marie
reklama

V roce 2001 se k církvím hlásilo 3,2 milionu lidí. O jejich duchovno se staralo 3480 farářů, kněží, kazatelů a biskupů. Stát 17 registrovaným církvím a náboženským společnostem poslal 731 milionu korun na pokrytí mezd.

Počet věřících se snížil o polovinu. Duchovních ale stále přibývá

O deset let později je situace zcela jiná. Podle sčítání lidu z roku 2011 se k církvím a náboženským společnostem přihlásilo pouze 1,46 milionu věřících, což je méně než polovina. Počet duchovních ovšem stoupl na 4869, a tak stát musel na jejich platy vydat 1,4 miliardy korun.

Nejvíce věřících ztrácejí velké církve. Před jedenácti lety se k římským katolíkům hlásilo 2,7 milionu lidí, dnes to udělalo jen 1,1 milionu lidí. Počet kněží ovšem za stejnou dobu vzrostl z 2462 na 3191.

Podobně je na tom také Čs. Církev husitská nebo Českobratrská církev evangelická. Evangelických farářů je stabilně okolo 250, ale do evangelických kostelů chodí už jen 51 tisíc lidí. Před deseti lety to bylo 117 tisíc.

Menší církve rostou. A v poměru na věřící mají více duchovních

V případě menších církví dochází k přibývání věřících, i když to jde pomalu. Ale počty duchovních zde stoupají rychleji. Podle Práva má třeba Apoštolská církev v současnosti 183 farářů, kteří se starají o 4900 věřících. Před deseti lety měla církev 90 duchovních na 4600 lidí. Pokud se to rozpočítá, ukáže se, že jeden duchovní v Apoštolské církvi se stará o 27 věřících.

Jednota bratrská je na tom ještě lépe, v té má 2100 věřících na starost 112 farářů. Z toho vyplývá jeden farář na 19 duší. Oproti tomu průměrný katolický kněz má na starosti 345 oveček.

Církve se navzájem hlídají, tvrdí Joel Ruml

Deník Právo kvůli tomu oslovil synodního seniora Českobratrské církve evangelické Joela Rumla, který je zároveň předsedou Ekumenické rady církví. Podle něj se církve navzájem hlídají, aby štědrý systém příliš nezneužívaly.

„Samozřejmě jsme to mezi sebou kritizovali. Katolíci kritizovali celou Ekumenickou radu církví, protože nekatolické církve přibývaly proti římskokatolické církvi daleko rychleji. A uvnitř rady jsme zase my kritizovali ty menší, protože ze společného odebírají víc a víc,“ řekl Právu Ruml.

Neregulovaný růst duchovních způsobuje zákon z roku 1949, kterým komunistický režim zajistil financování církví poté, co jim zabavil majetek.

Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) se minulý rok domluvil s církvemi, že zmrazí částku na výplatu duchovních na úrovni roku 2010. Výměnou byl příslib církevních restitucí.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vfe

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milan Kubek: Roušky i v létě, nezdivočet jako vloni! Očkovaní po první dávce zatím nejsou bezpečné osoby

21:30 Milan Kubek: Roušky i v létě, nezdivočet jako vloni! Očkovaní po první dávce zatím nejsou bezpečné osoby

„Negativní roli v loňském roce sehrály krajské volby, kdy vláda nechtěla přijímat nepříjemná rozhodn…