V úvodu svého pravidelného hodnocení si Petr Žantovský vzal na mušku další kolo tzv. církevních restitucí. „Alespoň mediálně ho odstartoval ten, kdo by se měl v této věci chovat s absolutní zdrženlivostí, totiž bývalý pražský primas, kardinál Vlk. Jeho dnešní církevní funkce je odvozena už jen a výhradně z vatikánské hierarchie, ale Vlk zneužívá jakousi tradiční, z části možná jen domnělou a z Havlovy éry odvozenou neformální autoritu dovnitř českého prostředí a snaží se podkopávat židli svému nástupci Dukovi,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Přitom pražský arcibiskup Dominik Duka je mnohem schopnější domluvit se se světskou mocí v zájmu obou stran – věřících i ostatní většinové veřejnosti – než jeho předchůdce. „Slova jako dohoda, shoda, kompromis, vzájemné pochopení by měla být každému křesťanovi nejsvatější, ale pro kardinála Vlka zřejmě víc platí konflikt a snaha triumfovat, ať to stojí, co to stojí. Oč jde? Hrad by měl církvi předat takzvané Mockerovy domy a Jiřský klášter. Katolická církev by se na oplátku měla vzdát dalších majetkových nároků v areálu Hradu,“ vysvětluje mediální odborník.
Bývalý pražský arcibiskup bouří proti dohodě, je prý protiústavní
Další podmínkou této dohody je pro církev povinnost obě tyto nemovitosti, které jsou ve špatném technickém stavu, do pěti let opravit a využívat je k veřejným účelům. „Tyto aspekty dohody Vlkovi nejvíce vadí. Považuje je za ‚protizákonné, protiústavní a hrubě porušující demokratické principy‘, jak doslova prohlásil. Patrně mu též, nebo možná zejména, vadí závazek církve, že by měla nabyté nemovitosti provozovat ve veřejném, nikoli jen svém vlastním zájmu,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
A v tom nejspíš je zakopaný pes Vlkovy rozhořčené reakce. „Ostatně generální sekretář biskupské konference Tomáš Holub nám už před víc než rokem jasně nastínil, k čemu jeho, tedy římsko-katolická, církev hodlá užívat miliardový majetek spadlý z nebe, pardon, z dohody mezi církvemi a tehdejším premiérem Nečasem a tehdejším ministrem financí Kalouskem za okolností, které snad ani nechtějme znát: církev je hodlá vložit do podnikání na finančních trzích. Inu, vpravdě bohulibý úkol,“ podotýká mediální analytik.
Média nereflektují to, že spor není o církvi, ale o jejích představitelích
Proto nyní, když se jeden z církevních otců, Duka, hodlá zavázat k jinému užití části těch miliard, jiný církevní otec se zlobí. „Pak je třeba říci, že to asi nebude o církvi, nýbrž o jednotlivých jejích představitelích. Nu a pojďme si zalistovat českými médii, kdo věc postaví v této prostinké logice. Odpověď je zřejmá: nejspíše žádné. Proč? To snad vědí jen ta média sama. Tedy pokud ještě vždy vědí, co činí a proč to činí. Nebo zda tak činí jen ze zvyku, zvykového fandovství k jedněm a nevraživosti ke druhým,“ přemítá Petr Žantovský.
Za druhé téma si zvolil ruský dokument o invazi v srpnu 1968, který nakonec v programu České televize nenajdeme. „Rusové si prodej rozmysleli, hlásají česká média. Česká televize neodvysílá ruský dokument ‚Varšavská smlouva, odtajněné stránky‘. Prodej pořadu, který vyvolal bouřlivou reakci kvůli zobrazení invaze v roce 1968 do Československa, prý ruská televize bez vysvětlení zrušila. ČT snímek původně plánovala zařadit do vysílání k výročí srpnových událostí. Česká televize do speciálního komponovaného programu ke 21. srpnu místo toho zařadí dokumentární film Invaze 1968 novináře Josefa Pazderky,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Odvysíláním dokumentu by se z něj sňala aureola zakázaného ovoce
Tato zpráva ale vyvolává několik otázek, především tu, zda je skutečně pravda, že k prodeji dokumentu nedošlo z ruské strany? „A pokud ano, kdo se pod to podepsal, jaké uvedl důvody, jak probíhalo ono jednání o dotčeném obchodě a tak dále. Je třeba mít na zřeteli, že nejde o běžný dokument, nýbrž o film, který některé historické souvislosti vysvětluje jinak, než jsme zvyklí my, než to obsahují naše učebnice, z nichž se to učí naše děti. Původní sdělení programového šéfa České televize Milana Fridricha, že jeho firma chce film odvysílat, bylo možné aplaudovat,“ konstatuje mediální odborník.
Ovšem nikoli proto, že bychom se chtěli nechat nějak indoktrinovat propagandou, pokud je ve filmu obsažena. „Ale hlavně proto, aby si na film každý mohl udělat svůj názor. Debata o filmu se vede už dlouho a dosti vášnivě, ale většina debatujících jej zná jen z doslechu či z kratičkých ukázek vytržených z kontextu. Plné promítnutí filmu mohlo udělat všem dohadům rázný konec: bylo by zřejmé, zda je o soubor falz a propagandistických hloupostí, nebo nikoli. Každopádně by se z filmu sňala aureola jakéhosi odpíraného zboží, které – jak známo – umí chutnat nejlépe, když na to přijde,“ poznamenává Petr Žantovský.
Je-li film skutečně tak zrůdný, o důvod víc, abychom jej znali
Takhle zůstanou jen dohady o tom, co v ruském dokumentu všechno je. „Jedno z vysvětlení, proč se leckomu může hodit, že se film u nás vysílat nebude, spočívá v tom, že když veřejnost neví, co přesně je předmětem kritiky, může nabýt dojmu, že kritika je oprávněná. Proto je takové jen letmo nastíněné kladivo dobrým předmětem na bití nepohodlných čarodějnic. Tím nechci říci, že Česká televize zavinila nezdar uvedeného obchodu. Jen by asi bylo namístě, kdyby vše vysvětlila obšírněji a do detailů včetně jmen odpovědných postav na obou stranách jednacího stolu,“ domnívá se mediální analytik.
A důvod pro to je nasnadě. „Vyrazila by tím zbraně z rukou těch, kdo by případně mohli dovodit, že se to vlastně i té televizi hodí, protože nemusí korigovat nějaké svoje radikální názory v této věci, které z obrazovky již zazněly. A ostatně je-li film natolik zrůdný a třaskavý, měli bychom mít všichni ten nejvyšší zájem jej znát, abychom pochopili, co se kolem nás doopravdy děje. Koneckonců, jak na tomto místě často připomínám, právě od toho si Českou televizi všichni povinně ze zákona platíme, tak máme právo, ba dokonce povinnost po ní žádat tuto službu,“ tvrdí Petr Žantovský.
Britská vláda chce omezit přebujelost veřejnoprávní BBC
A veřejné službě ve sdělovacích prostředcích se věnuje i v závěru svého pravidelného ohlédnutí. „Naše média toho typu, zejména pak právě Česká televize, se často ohánějí vzorem jménem BBC. Asi se dnes preceptorům této ideologie neusíná nejlépe, když slyší, že britská vláda navrhuje radikální reformu BBC. Myslí si totiž, že je korporace přebujelá. Podle vlády by slavná veřejnoprávní korporace měla omezit rozsah své činnosti,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Připomíná, že britský ministr kultury a sportu John Whittingdale navrhl dva alternativní modely financování BBC, které by mohly nahradit koncesionářské poplatky, a též tři možnosti dohledu nad BBC. „Britská vláda zpochybnila, že by si BBC i nadále mohla udržet tak široké spektrum pořadů a vysílání. Některé pořady, jako například exkluzivní sportovní přenosy, by se údajně mohly zpoplatnit. To jsou silná a zásadní slova, která by měla inspirovat debatu na stejné téma i mimo ostrovní království, například u nás,“ domnívá se mediální odborník.
Není důvod dotovat ani sport, ani americké krváky z našich poplatků
Vždyť stále slýcháme, proč má veřejnoprávní televize u nás sportovní kanál, když sport je namnoze jen šoubyznys a veliký průmysl. „Tak proč to dotovat z našich poplatků? Proč má Česká televize vysílat americké krváky, německé seriály a přihlouplé české estrády, když pravá platforma pro tuto produkci je na privátních obrazovkách. Proč se má Česká televize stále stylizovat do role hráče na reklamním trhu, když příjmy z reklamy pro ni jsou jen sekundární? Přece těch více než sedm miliard jí dáváme my, koncesionářští poplatníci,“ poukazuje Petr Žantovský.
Samozřejmě se pak také nabízí otázka, zda je vůbec správné, aby jedna taková instituce měla průběžně vyšší rozpočet než celé Ministerstvo kultury České republiky. „A těch otázek je pak celá řada. Jak s tímto rozpočtem nakládá? Kdo to kontroluje, ne-li Nejvyšší kontrolní úřad? A to už vůbec nemluvím o kritice, která se valí na neobjektivnost a stranickost zpravodajství a publicistiky České televize. Na to jsou tu jiní kabrňáci, třeba senátor Veleba, ale zdaleka nejen on,“ připomíná mediální analytik.
Buď půjdeme podobnou cestou jako Britové, nebo BBC přestane být vzorem
V souvislosti s návrhem britské vlády na radikální reformu tamní veřejnoprávní BBC je namístě úvaha, zda i poté zůstane pro své české obdivovatele takovým vzorem, jakým byla dosud. „Já si dovolím položit jednu jedinou otázku, prostou jak facka. Jestliže je tedy BBC pro Českou televizi vzor, jak se zachováme, až se Británie rozhodne svou BBC změnit k rozumnějšímu uspořádání a fungování? Půjdeme podobnou cestou, nebo prostě BBC přestane být naším vzorem? A kdo jím pak bude?“ ptá se závěrem Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
