Premiér Bohuslav Sobotka už předal programové prohlášení vlády lídrovi hnutí ANO Andreji Babišovi i předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi a ve středu má tento dokument schválit vláda. Materiál, který přednese Bohuslav Sobotka ve sněmovně před hlasováním o důvěře jeho kabinetu, se stal brzy po svém zveřejnění terčem kritiky. Opozice mu vytýká obrovský rozpor mezi výdajovými ambicemi a rozpočtovými možnostmi. Jsou ale slyšet i hlasy, že je příliš stručný, málo konkrétní, bez uvedených termínů splnění a podobně.
Zatímco Nečasova vláda předložila v roce 2010 programové prohlášení o padesáti stránkách, Sobotkovu kabinetu jich ke stejnému účelu stačí šestnáct. „Stručnost by mi nevadila, protože i v zahraničí, když se podíváme na řadu kabinetů, jsou jejich dokumenty opravdu bodové. Ale velice konkrétní a mají časovou lhůtu. To současnému kabinetu zazlívám o to víc, že se ta koaliční jednání tak táhla,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Obecnost je dána tím, že si vláda uvědomuje nedostatek peněz
Připomíná také, že jiné kabinety stihly programové prohlášení za mnohonásobně kratší dobu a ještě stihly být mnohem konkrétnější. „Obecnost programového prohlášení je odrazem velmi nejistých a velmi odcizených vztahů mezi partnery v koalici. Vzpomeňme na ty krize už na počátku vyjednávání, to snad žádný jiný kabinet nepamatuje. Velká obecnost dokumentuje i to, že si kabinet uvědomuje, že nemá peníze, že je kasa projedená, částečně zadlužená na budoucí investice i na povinné mandatorní výdaje,“ vysvětluje Jan Kubáček.
Psali jsme:
Na samostatné rozhodování vlády totiž zůstává jen 10 až 12 procent z plánovaného objemu výdajů. „To je samozřejmě enormně málo, enormně špatně, a proto tomu odpovídá i toto slohové cvičení, které je opravdu volnou variací na velmi nekonkrétní sliby a především na to, aby premiér Sobotka jednou nemusel udělat to, co už v minulosti zažil. Tehdy v roli ministra financí musel přiznat, že peníze nejsou a že se slibovalo něco, co není kryto. Proto teď slibuje velice nekonkrétně a velice obecně,“ poukazuje Jan Kubáček.
Pravicové ANO a levicová ČSSD toho moc společného nemají
Politolog z vysoké školy CEVRO Institut Petr Sokol si podobu programového prohlášení vysvětluje tím, že je to poprvé v dějinách České republiky, kdy tu máme něco, co se hodně blíží velké koalici. „To znamená, že ve vládě je jak strana, která se prohlašuje za pravicovou a v této chvíli opravdu reprezentuje největší počet voličů, kteří se hlásí k pravici, tedy hnutí ANO, ale také levicová sociální demokracie,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Proto je přesvědčen, že tyto dva politické subjekty toho mnoho společného mohou mít jen velmi složitě. „Po tom, co absolvovaly poměrně složité vyjednávání o koaliční smlouvě, tak jim už zřejmě nezbývá energie pokračovat ještě v nějakém podrobnějším programovém dokumentu, kterým běžně programové prohlášení vlády bývá,“ domnívá se politolog Petr Sokol.
První polovina vládnutí bude o sociálním komfortu
Programové prohlášení v sobě skrývá rozpor mezi výdajovými ambicemi a rozpočtovými možnostmi. „Od Sobotkova kabinetu vedle určitých průběžných třenic a vzájemné nedůvěry očekávám, že první polovina vládnutí bude o sociálním komfortu. Zkrátka ČSSD se bude snažit tlačit na zbývající partnery ve věci zvýšení minimální mzdy i zvýšení důchodů, ale na nic ostatního pořádně nebude. A to přesto, že se hnutí ANO bude pokoušet o jakýsi průvan a úklid státních financí,“ konstatuje Jan Kubáček.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
V polovině vládnutí, vpředvečer roku 2016, očekává začátek velké hádanice mezi ČSSD a hnutím ANO v otázce daní. „K tomu mám stále jeden z těch černých scénářů, že by to byla i nahrávka na předčasné mimořádné volby, že by zkrátka sociální demokracie trvala na určitém zvýšení daní a naopak hnutí ANO by to postavilo jako téma referendální, jako téma vhodné k volbám a k udržení středopravicového prostoru,“ podotýká politolog s tím, že v té době by státním financím ještě nepomohlo, i kdyby se urychleně začalo s velkým úklidem a revizí smluv, protože se jedná o běh na dlouhou trať.
Sobotka si musí pamatovat, jak coby ministr financí přehodnocoval sliby
Střet s realitou vládnutí může pro koalici znamenat buď ústup od slibů, nebo zvýšení daní, aby bylo z čeho sliby plnit. „Spíš si myslím, že se ty sliby začnou oslabovat, respektive ty náklady rozpočtu, které by takové plnění slibů znamenaly, budou zmenšovány. Ostatně zažili jsme to už za sociálnědemokratické vlády, kde byl nynější premiér ministrem financí. Také tehdy došlo během funkčního období k tomu, že se sliby přehodnotily s tím, že situace je jiná, než se čekalo. K tomu to povede i tentokrát,“ míní Petr Sokol.
V programovém prohlášení byste také těžko hledali zmínku o podnikatelích a živnostnících, jimž ČSSD před volbami plánovala zvýšit daně. „Zatím nechtějí otevírat žádné politické miny a nechtějí znervózňovat velmi vlivnou skupinu. Vždyť skupina živnostníků sama o sobě má kolem milionu a k tomu musíme připočítat jejich rodiny, blízké příbuzné, ale i partnery živnostníků, myšleno ekonomicky-smluvně. To už je velmi vlivná skupina lidí, velmi zásadní pro rozhodování o vítězi voleb,“ upozorňuje politolog Jan Kubáček.
Tvrdý postup vůči živnostníkům může být pro vládu konečná
Vidí z toho dvě možná východiska. „Buď to bude výměnou, že zkrátka premiér Sobotka dá pokyn, aby jednotlivá ministerstva připravila nějakou kompenzaci a určitou vlídnou tvář státu, nebo řekněme měkký polštář pro podnikání. A s tím se spojí změny v daních. Nebo opravdu čekejme velký střet, kdy si vláda řekne, že na velkých si ve výsledku stejně nedokáže víc vzít, nejmenší jí nic nedají, a tak to vezme střední vrstvě, především živnostníkům. To ale může být pro tuhle vládu i konečná,“ tvrdí Jan Kubáček.
„Očekávám, že si sociální demokraté budou muset někde najít cíle, kde budou utěšovat své voliče, a tím – obávám se – by mohli být i živnostníci. Je otázkou, jestli za ně bude nějak bojovat hnutí ANO, protože podporovatelé i jeho zakladatel se rekrutují spíše z velkých firem. Takže pro drobné podnikatele a živnostníky je to skutečně dobrá zpráva, že se o nich zatím nemluví, protože nemohou čekat nic moc pozitivního. Takže čím později přijdou na přetřes, tím lépe pro ně,“ myslí si politolog Petr Sokol.
V programovém prohlášení převažuje sociálnědemokratický rukopis
Při souhrnném pohledu na programové prohlášení vlády mu připadá, že v něm převažuje sociálnědemokratický rukopis. „Je vidět, že premiér je sociální demokrat, a přestože ta vláda je vládou velké koalice, tak je vidět, že o trochu větší sílu tam má i díky větším politickým zkušenostem svých představitelů ČSSD. A díky tomu je to spíše sociálnědemokratické programové prohlášení než programové prohlášení hnutí ANO, které se snaží prezentovat jako strana hájící pravicové hodnoty,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Jan Kubáček očekával, že si ČSSD pragmaticky řekne, že když nejsou peníze, že se zaměří na funkčnost služeb. „Tedy že se zaměří na vymahatelnost sociálních služeb, jejich dostupnost, ale že zdůrazní i vymahatelnost práva, zlepšení vymahatelnosti každodenní bezpečnosti, protože v situaci hubených let, když nemáte co rozdávat, tak když začnete zlepšovat služby, tak to pro veřejnost funguje. Překvapilo mě, že to programové prohlášení vůbec nenabízí, že se na to sociální demokracie nesoustředila. Takže počítám, že to bude volná variace na snědený krám,“ dodává politolog Jan Kubáček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
