Premiér Bohuslav Sobotka už předal programové prohlášení vlády lídrovi hnutí ANO Andreji Babišovi i předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi a ve středu má tento dokument schválit vláda. Materiál, který přednese Bohuslav Sobotka ve sněmovně před hlasováním o důvěře jeho kabinetu, se stal brzy po svém zveřejnění terčem kritiky. Opozice mu vytýká obrovský rozpor mezi výdajovými ambicemi a rozpočtovými možnostmi. Jsou ale slyšet i hlasy, že je příliš stručný, málo konkrétní, bez uvedených termínů splnění a podobně.

Zatímco Nečasova vláda předložila v roce 2010 programové prohlášení o padesáti stránkách, Sobotkovu kabinetu jich ke stejnému účelu stačí šestnáct. „Stručnost by mi nevadila, protože i v zahraničí, když se podíváme na řadu kabinetů, jsou jejich dokumenty opravdu bodové. Ale velice konkrétní a mají časovou lhůtu. To současnému kabinetu zazlívám o to víc, že se ta koaliční jednání tak táhla,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Obecnost je dána tím, že si vláda uvědomuje nedostatek peněz

Připomíná také, že jiné kabinety stihly programové prohlášení za mnohonásobně kratší dobu a ještě stihly být mnohem konkrétnější. „Obecnost programového prohlášení je odrazem velmi nejistých a velmi odcizených vztahů mezi partnery v koalici. Vzpomeňme na ty krize už na počátku vyjednávání, to snad žádný jiný kabinet nepamatuje. Velká obecnost dokumentuje i to, že si kabinet uvědomuje, že nemá peníze, že je kasa projedená, částečně zadlužená na budoucí investice i na povinné mandatorní výdaje,“ vysvětluje Jan Kubáček.