Havlíček ve svém pravidelném podcastu mapuje složitou situaci s plynem v Evropě. Na paškál si vzal postup vlády a zejména ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN).
„Plyn hýbe Evropou, členské země se předhánějí v opatřeních, Evropa bubnuje na poplach, Putin vyhrožuje, že se bude platit v rublech. A náš ministr průmyslu a obchodu dělá tiskové konference, kde se jen dozvíme, s kým si zavolal, a po sedmi minutách ji ukončí bez možnosti dotazů. Proto se pokusím některé z těch dotazů zodpovědět já,“ spustil bývalý ministr průmyslu a obchodu.
„Evropská unie je závislá na ruském plynu asi ze 40 procent. Co je důležité říci, Česká republika plyn v drtivé většině nekupuje od Gazpromu, čili nás se úplně netýká ta podmínka platby v rublech. My kupujeme plyn z burzy nebo od obchodníků, a tam se platí nejvíce v eurech. My kupujeme plyn téměř výhradně z Německa, a ten k nám jde plynovodem Opal, který je napojen na ruský plynovod Nord Stream 1 a Jamal,“ vysvětloval Havlíček a připravil si k tomu pár grafů a obrázků.
Ing. Jozef Síkela
Co se týká závislosti na plynu, v České republice v energetickém mixu na plyn připadá asi 17 procent, a to zejména na vytápění. Mimo to se využívá pro výrobu elektřiny a poté jde do průmyslu. Velmi diskutovanou věcí v posledních týdnech byly podle Havlíčka zásobníky. „Těch máme v České republice 6 a spravuje je většinově společnost RWE a také MND; celkem se do těch podzemních zásobníků vejde asi 40 procent naší roční spotřeby. Ty zásobníky nejsou státní, RWE je nabídla k prodeji, ale naše nová vláda to před dvěma měsíci típla a odmítla je pořídit, to bych jim ale úplně nevyčítal,“ pokračoval Havlíček a pustil se do kritiky vlády Petra Fialy.
„Jde o to, že vláda nechce mít ani vlastní plyn, na což není potřeba vlastní zásobník, ten si může jako každý jiný pronajmout. My jsme měli v listopadu, kdy začínala topná sezóna, zásobníky plné z 90 procent, a nyní, když topná sezóna končí, je tu válka na Ukrajině a je tu cenová nestabilita plynu, vláda odmítá návrhy hnutí ANO, aby se dokoupily zásoby plynu do státních hmotných rezerv. Vláda prý místo toho chce jít cestou společných nákupů přes EU,“ říkal rozzlobený Havlíček.
„Putin vyhrožuje platbou v rublech, stále je tu hrozba, že Putin otočí kohoutky a plyn do Evropy přestane proudit, a v takové chvíli bychom byli na 11 procentech zásob. Vláda opakovaně tvrdí, že plyn je nyní moc velký výdaj a že není možné riskovat to, že plyn klesne dolů. Ale to považuju za nehorázné, protože úkolem vlády není spekulace, jejím úkolem je zabezpečit dostatečné množství plynu, což neudělala,“ kritizuje postup vlády Havlíček.
Cena plynu navíc stále roste, takže případný nákup bude podle Havlíčka stále rizikovější. „Vláda tedy nenakoupila, ale naštěstí se plyn stále dodává a tak je zde stále šance plyn dokoupit. Ale zatímco před válkou jsme se pohybovali někde kolem 80 eur za MWh, nyní je to až 120 eur za MWh. To je náročné nejen pro domácnosti, ale kritické zejména pro firmy, což by stát měl nějak řešit. Ta státní podpora je ale katastrofální, podceňuje se, a my na to doplatíme,“ pokračoval v kritice Havlíček.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
„Pojďme si říct, jaké mohou nastat krizové scénáře, což by sice měl komunikovat náš ministr průmyslu a obchodu, ale ten je trošku paní Columbová, takže to vysvětlím já,“ vžil se Havlíček do role stínového ministra průmyslu a obchodu.
Kdyby došlo k omezení nebo k zastavení dodávek, Evropská unie by podle něj mohla plyn dokupovat z jiných míst, jako třeba z Alžírska a jinde. „Ale to by nepokrylo více než 15 procent, zatímco Evropa je, jak jsem říkal, závislá ze 40 procent. Takže by v Evropě plyn chyběl a my bychom určitě tahali za kratší konec, protože jsme na konci těch plynovodů, tedy museli bychom velmi lopotně dojednávat dodávky plynu, a neexistuje na to žádná legislativa,“ varuje Havlíček.
„Jako první by to dopadlo na průmyslové podniky, až poté na domácnosti. A nejdále na kritickou infrastrukturu jako nemocnice nebo školy, na to by ale skoro jistě nedošlo. Rozhodně by ale velmi utrpěl průmysl a zemědělství,“ vysvětlil možné důsledky zastavení dodávek ruského plynu.
Řešením jsou, podle Havlíčka, že se postupně bude nahrazovat ruský plyn, což ale není jednoduché a bude to trvat několik let. „Například ten často zmiňovaný zkapalněný plyn je sice k dispozici, ale chybí k němu infrastruktura, nejsou k němu terminály a nejsou ani tankery, abychom dovezli to potřebné množství. V případě zastavení plynu z Ruska by navíc extrémně rostla cena plynu,“ dodal Havlíček.
„Co můžeme nyní dělat?“ položil Havlíček nakonec řečnickou otázku, na kterou poté odpověděl ve snaze poradit stávající vládě. „V každém případě doplnit zásobníky plynu, což sice bude stát velké množství peněz, ale jsou to zdroje, které jsou uložené v té komoditě, a neměli bychom na nic čekat. Zadruhé doporučuji, abychom začali jednat s Německem a abychom participovali na výstavbě terminálu pro LNG. Měli bychom poté výhodnější podmínky pro obchodování se zkapalněným plynem,“ poradil Havlíček.
„Možností je také ten postup, který razí vláda, a to je nákup přes EU. Ale tady bych byl nohama na zemi, protože pokud bude Evropě chybět plyn, tak tam bude stát zástup zemí a všichni se budou dohadovat, kdo co dostane, a bude to velký zmatek,“ dodal Havlíček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
