Sobotkova vláda ve svém programu uvedla, že vytvoří důchodovou komisi zástupců parlamentních stran a expertů, která přijde s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů“ pro zajištění stability a přiměřenosti penzí. Koaliční dohoda pak počítala s úpravou „zdanění práce“, posílením zásluhovosti, stropem na důchodový věk na 65 letech, oceněním výchovy dětí, sloučením druhého a třetího pilíře a zlepšením podpory spoření na stáří.

Hned od počátku kabinet přikročil k rušení druhého pilíře. Zdůvodnil to tím, že možnost přesměrovat část odvodů do vlastního spoření odsává z veřejného důchodového systému obrovské částky. Za dobu existence vyvedená suma představovala ale jen malinký zlomek vybraného pojistného. Konec reformy někdejší pravicové vlády uvítaly i odbory. Podle pravicové opozice koalice nepřišla s žádnou náhradou a systémovými opatřeními. Důchodová komise sice představila řadu návrhů, zamýšlený ucelený soubor kroků ke stabilizaci důchodové soustavy ale nepřipravila.