Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
O čem se po nedělních Otázkách začne hovořit? Tentokrát Moravcův pořad odhalil v debatě ministra vnitra Víta Rakušana s jeho stínovou protivnicí Janou Mračkovou Vildumetzovou doposud veřejně zcela neznámé a pro mnohé odtažité téma vzniku agentury DIA. Příběh jejího vzniku pod taktovkou ministrů Rakušana a Bartoše je signifikantní ukázkou práce této vlády. A jak ParlamentníListy.cz zjistily, je to velmi problematické.
DIA, celým názvem Digitální a informační agentura, je projektem ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, který si pod sebe stáhl také agendu digitalizace.
„Stalo se na pár projektech, že digitalizace proběhla fakt dobře. V mnoha případech ale proběhla spíš stylem ‚aby se neřeklo‘. Neřešila se celková kvalita a zážitek uživatele,“ psal ministr Bartoš v červenci. Proto se rozhodl zřídit agenturu DIA, která se má systematicky zabývat zlepšením kvality digitalizačních projektů a hledáním úspor.
Zaujme, že ministr na konci července hovoří o „přípravě vzniku“, přičemž datem počátku činnosti této agentury má být první leden. Při znalosti všech legislativních procedur lze tento termín považovat minimálně za hodně odvážný.
Agentura má „zastřešovat vše, co se týká digitalizace“. Formálně se má jednat o samostatný úřad s ústřední (tedy celostátní) působností, zřízený zákonem. Sepsání takového zákona v tak krátkém čase by bylo nereálné, šlo se proto cestou novely zákona o právu na digitální služby z roku 2020.
Nový úřad má mít v gesci Informační systém veřejné správy, dále pak péči o centrální sdílené služby – tedy registry dle zákona o el. identifikaci a služby vytvářející důvěru, o Czech POINT a Datové schránky a další systémy.
Jedna z jeho hlavních zamýšlených úloh, koordinace informačních systémů veřejné správy, měla být převedena z Ministerstva vnitra. To je metodickým a koordinačním orgánem pro veškerou činnost státní správy.
Z ministerstva mají být převedeny celkem tři útvary. Odbor hlavního architekta e-Govermentu, Odbor e-Govermentu a Odbor koordinace informačních a komunikačních technologií. Kromě toho má převzít Správu základních registrů, úřad podřízený Ministerstvu vnitra.
Současně má být vytvořen nový státní podnik, který bude mít státní datová centra v majetku. Bartošův záměr také počítá s orgánem na úrovni úřadu vlády, který se bude zabývat strategickými otázkami digitalizace. Měl by současně řídit Radu vlády pro informační společnost. Jednotka by měla být podřízena vicepremiérovi pro digitalizaci, kterým je ve Fialově vládě právě Ivan Bartoš.
Zřízení nového úřadu má stát daňové poplatníky téměř miliardu korun (na jednáních se prý hovoří o „vyšších stovkách milionů“). Ta navíc není zakomponována do vládou schváleného rozpočtu. Ministerským odborářům, kteří se o financování nového úřadu zajímali, bylo řečeno, že tato kapitola bude do rozpočtu načtena návrhem některého z vládních poslanců.
Ministr Bartoš v Poslanecké sněmovně tvrdil, že větší část prostředků nepůjde z rozpočtu, ale z Národního plánu obnovy.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Původně bylo slibováno, že úřad vznikne převedením úředníků jmenovaných ministerských odborů „jedna k jedné“. Teď je podle odborářů, kteří se jednání účastní, realita taková, že se krom toho očekává zhruba dvojnásobný počet zaměstnanců proti současnému stavu převáděných útvarů.
Nová místa předpokládají odbornost v oblasti informačních a komunikačních technologií. „Ajťáci“ jsou přitom nedostatkovou pracovní silou i v soukromém sektoru, nemluvě o státní správě. Odboráři ve svém dopise doplňují, že v agendě orientovaní experti z ministerských odborů naopak po zkušenosti s přístupem ministrů uvažují o odchodu do privátu. Není tedy vůbec jasné, kým bude Bartošův úřad naplněn, přičemž fungovat měl původně už od ledna.
Komise se sešla jen jednou
Způsob projednávání návrhu prý zcela odpovídal spěchu, ve kterém bylo třeba transformaci provést. Základní záměr k vytvoření úřadu vláda schválila 6. dubna. Pracovní skupiny se nad přípravou legislativy začaly scházet až během května a některé z nich se sešly pouze jednou.
Na jejich jednání měli podle úředníků chodit navrhovatelé nepřipraveni a až během jednání zjišťovali, co vše takové zřízení nového úřadu obnáší. Některým unikaly základní rozdíly mezi režimem pracovního práva a režimem státní služby.
Spíše kuriózní je zážitek ze setkání tvůrců zákona s bezpečnostní komunitou, na kterém se mělo projednat zajištění utajených informací. Vše však skončilo na tom, že nikdo z delegace tvůrců zákona neměl potřebnou bezpečnostní prověrku.
Připomínkování předloženého návrhu bylo zkráceno, a trvalo pouhých čtrnáct dní a byla z něj vynechána řada obligatorních připomínkových míst. Ačkoliv návrh mají k připomínkám dostávat všechna ministerstva, ve skutečnosti měla připomínkovat pouze ministerstva vnitra, financí a průmyslu a obchodu. Vynecháno bylo i Ministerstvo spravedlnosti, které přitom spravuje jeden z klíčových informačních portálů.
Připomínek se i z omezeného okruhu sešlo značné množství, valná většina z nich byla odmítnuta. Legislativní rada vlády, která se povinně musí vyjádřit ke každé legislativě, dostala návrh v srpnu s tím, že na základě dohody koaličních stran bude již 17. srpna o návrhu hlasovat vláda.
Ta novelu schválila, za zmínku však stojí, že ministr financí, jehož úředníci jako jedni z mála dostali možnost návrh připomínkovat, se nakonec zdržel hlasování.
Následně se předkladatelé pokusili návrh schválit Poslaneckou sněmovnou v režimu legislativní nouze, což ale bylo odmítnuto.
Kromě odborů, které poukazují na naprosto zoufalou organizační přípravu celé transformace, považovalo za nutné zaslat své negativní stanovisko i sdružení podnikatelů v IT. ICT Unie přitom doposud digitalizační iniciativy podporovala včetně zřízení postu vicepremiéra pro digitalizaci. O to nepříjemněji je nyní překvapena.
Poukazuje na to, že zákon zcela obrací koncept e-Govermentu, podle kterého se pracovalo posledních šestnáct let. A učinil tak narychlo a bez řádné debaty s odbornou veřejností. Ta byla seznámena až na začátku září na odborné konferenci v Mikulově, kde jim Ivan Bartoš prezentoval již vládou schválený návrh.
Po detailním prostudování v Mikulově představeného návrhu vyjadřují podnikatelé vážné obavy, že Bartošův úřad vnese do digitalizace naprostý chaos, řadu kompetenčních sporů a ohrožení digitalizačních projektů, na které je čerpáno z Národního plánu obnovy.
Svaz průmyslu a dopravy zaslal celkem osm připomínek, všechny označené jako „zásadní“. Mimo jiné upozornil na to, že rozpočet nového úřadu je spíše odhadován, a to velmi hrubě. Nehledě na to, že nebyla předložena žádná analýza, že by tato investice byla pro stát, občany i podnikatelský sektor v něčem přínosná. V každé z připomínek zaznívá pochybnost, zda zřízení agentury DIA má vůbec nějaký smysl.
Připomínky úřadu vlády pak vypořádávají naprosto základní legislativní úlety. Třeba paragraf dávající vládě právo zřídit si poradní orgán. Vláda má přitom tuto povinnost automaticky a nepotřebuje k tomu povolení v zákoně.
Nyní přichází Bartošova novela do Poslanecké sněmovny a nachází se jako sněmovní tisk č. 287 před 3. čtením. A její další osudy budeme pozorně sledovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
