Na otázku, jak finančně náročné je dělení státu, Dlouhý odpověděl, že český hrubý domácí produkt (HDP) mohl být, pokud by se Československo nerozdělilo, v letech 1993 a 1994 „o procento vyšší, než byl“. Ohledně výsledku skotského referenda uvedl, že rozdíl hlasů pro setrvání ve Velké Británii oproti hlasům pro samostatnost (55 ku 45) není příliš velký. „I když premiér David Cameron dnes ráno řekl, že problém je odsunut o jednu generaci, nejsem si tím jist,“ poznamenal s tím, že snahy o osamostatnění se na skotské straně opět objeví.
Větší samostatnost bude chtít i Wales
A jak se v britské společnosti projeví posílení pravomocí Skotů? „Věřím v britský smysl pro demokracii. Bude větší tlak na získání větší samostatnosti, ale nejen pro Skotsko, ale i pro Wales,“ poznamenal Dlouhý s tím, že nálady v Británii poměrně dobře zná, protože zde pracovně několikrát do měsíce pobývá.
Tak velké napětí, jaké bylo v ČSFR před rozdělením, nyní v Anglii nebylo
V době před rozdělením Československa prý na české straně byli někteří lidé často až absurdně překvapeni tím, co se ohledně česko-slovenských vztahů děje. Sám má osobní vzpomínku na to, že se to jen během několika jarních týdnů roku 1992 zlomilo. U lidí pak převážil názor, že „když teda chtějí, tak ať jdou“. Ovšem takové napětí, které v Československu v roce 1992 panovalo, nyní ani v Anglii, ani ve Walesu necítil.
S poslední krizí se Slovensko vyrovnalo lépe než Česko
Podle Dlouhého o rozdělení československé federace referendum být nemělo, protože voliči svou politickou vůli vyjádřili tím, že v Česku zvolili úplně jinou politickou garnituru než na Slovensku.
Celkově ale Dlouhý na rozdělení Československa nevzpomíná rád. „Jako ekonom říkám, že trh se 16 miliony lidí je něco jiného než dva trhy s 10,5 a 5,5 miliony lidí,“ vysvětlil.
Připomněl nicméně, že zatímco v roce 1993 na tom bylo české hospodářství výrazně lépe než slovenské, poslední krizi byla slovenská ekonomika schopna lépe překonat než ekonomika česká.
autor: vam