„Když jsem na letišti na všechny tři kluky čekal, první dojem byl, že je to divné déjà vu toho, co se stalo před čtyřmi roky, kde jsme čekali na letadlo se čtyřmi našimi padlými,“ uvedl posmutněle Stehlík, podle kterého včerejší ceremoniál k uctění památky tří českých vojáků padlých v Afghánistánu prý odpovídal míře události, která české vojáky zasáhla.

I když uvítání podle něj bylo důstojné, za důležitější považuje to, co se nyní děje v ulicích, na sociálních sítích či improvizovaných pietních místech. „Je to obrovská pozitivní odezva, kterou ta celá událost ve veřejnosti má. Chci poděkovat i médiím, jak k celé věci nesmírně citlivě přistoupila a jak velký prostor této tragické události dávají,“ řekl.

Z výše uvedeného Stehlík usuzuje také to, že se postoj české společnosti k vojákům a k armádě všeobecně mění. „O tom jsem naprosto přesvědčen. Nedovedl bych si ani představit, že by před patnácti lety něco takového proběhlo způsobem, jak je tomu nyní. Dnes lidé na Vítězném náměstí v Dejvicích, kde projížděla pohřební auta s rakvemi vojáků, stáli s vlajkami, salutovali a tleskali,“ uvedl vojenský historik s tím, že takové záběry z návratu padlých znal pouze ze záběrů Spojených států, Kanady a Velké Británie. „Postoj se rychle radikálně změnil a je takový, jaký by měl být,“ doplnil.