Podle horní komory mohl volební výbor nepřípustně zasáhnout do práv uchazečů, které vyřadil. „Jmenování kandidáta navrženého nezpůsobilým subjektem, jakož i jeho předložení Poslanecké sněmovně k volbě volebním výborem, je v rozporu se zákonem a může zasáhnout do ústavně zaručených práv kandidátů, a to především do práva podílet se na správě veřejných věcí a práva na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím,“ zní jeden z hlavních závěrů analýzy, již má Aktuálně.cz k dispozici.
Přesto, že horní komora vo volby radních nemůže zasahovat, věcí se aktivně zabývá a volbu nových radních komplikuje. Nechala si vypracovat expertizu právní kanceláře specializující se na mediální právo, kterou oslovila Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky.
Volební výbor, který má v působnosti média, se tématem zabýval v souvislosti s březnovým usnesením Senátu, který vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby odložila volbu čtyř nových členů Rady ČT. Sněmovní volební výbor nakonec žádné doporučení k analýze nepřijal, informaci senátorů pouze vzal na vědomí.
Původní zdroj ZDE
Aby mohl sněmovní volební výbor uvažovat o doporučení některého ze zájemců o členství v Radě ČT plénu, dotyčného musí podle právní analýzy navrhnout příslušná organizace. Analýza přitom v rámci posuzování spolků, které navrhovaly kandidáty do Rady ČT, hodnotí například datum jejich vzniku a zpochybňuje oprávněnost organizací s krátkou historií nominovat kandidáty do Rady ČT.
Analýza ve svých závěrech uvádí, že tři z dvanácti finalistů se do užšího výběru neměli vůbec dostat. Jedná se o Pavla Černého, Jaroslava Kravku a Karla Nováka. Zásadní problém spočívá v tom, že nominaci získali od neoprávněných spolků či organizací. Volební výbor je tedy podle expertizy měl vyřadit.
Autoři analýzy prý ověřili, že žádný z nich neodráží veřejný zájem požadovaný zákonem. „Jednoznačně vyšlo najevo, že jsou dost zásadní pochybnosti o nezpůsobilosti těch nominujících organizací,“ doplnil senátor Smoljak s tím, že výbor podle analýzy selhal v tom, že neprověřil legitimitu spolku.
V případě, že by Sněmovna do rady poslala právě zmíněnou trojici, riskovala by řízení u Ústavního soudu. „Při absenci řádného posouzení způsobilosti kandidátů i navrhujících organizací je možné zasáhnout do ústavou chráněných práv ostatních kandidátů, a vystavit tak Radu ČT možnosti zrušení usnesení Poslanecké sněmovny o volbě do Rady ČT Ústavním soudem,“ stojí v analýze.
Jeden z vyřazených uchazečů, novinář Michal Klíma, nominovaný dvěma náboženskými organizacemi, na základě těchto informací avizoval, že je připravený se na Ústavní soud obrátit. „Podám stížnost, pokud Sněmovna bude volit na základě předvýběru volebním výborem, který podle mého názoru proběhl v rozporu se zákonem,“ oznámil Aktuálně.cz. Někteří další neschválení kandidáti připouštějí, že by se k jeho podnětu připojili. Jedním z nich je akademik a sociolog médií Jaromír Volek.
Kuriózní na celé věci je rovněž fakt, že pokud by se horní komora o tuto právní analýzu opírala již před rokem, ukázalo by se, že senátor Smoljak nyní kritizuje něco, co sám porušil. Sám založil účelový spolek pouze pro podání kandidatury, který podle jeho právní kostrukce nesplňoval zákonem stanovené podmínky.
Jedná se o spolek Svobodu médiím!, který loni nominoval svého kandidáta Heřmana Chromého přímo v den svého vzniku. Tento spolek, jehož jménem politik Smoljak jedná, byl založen 20. 1. 2020, což byl termín pro podávání návrhů na kandidáty do Rady ČT do Poslanecké sněmovny. Veškeré tyto informace o založení Smoljakova spolku jsou snadno dohledatelné v obchodním rejstříku. Zatímco tehdy se proti tomu neozval kritický hlas, nyní se tak děje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
