Po druhé světové válce s v Rakousku politická scéna ustálila na střídání sociálních demokratů a lidovců u moci. Jednou vládli levicoví sociální demokraté, podruhé pravicoví lidovci. A nad nimi stál rakouský prezident, který se do politického života prakticky nezapojuje. Ale v roce 1956 se zrodila i Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Zpočátku hrála marginální roli, ale postupem času sílila a po přelomu tisíciletí má svůj význam.

Hrází proti národoveckým populistům by podle rakouských médií mohl být Karl Nehammer, lidovecký kancléř, jehož popularita posílila v časech povodní, které vedle Polska a Česka postihly i Rakousko. Průzkum preferencí proběhl 16. a 17. září. Svobodní v čele s Herbertem Kickelem v tomto průzkumu měli 26 %, lidovci podporu 25 % voličů a sociální demokraté podporu 21 %. Zelení se těší podpoře 8 % a liberální uskupení NEOS by volilo 12 % lidí.

Analytik Christoph Haselmayer pro Die Kronen Zeitung upozornil, že náskok Svobodných před lidovci je stále menší. Sociální demokraté jsou jasně třetí; jejich lídr Andrea Babler je silně levicovým politikem. Podle analytika by mohl proměnit rakouskou politiku a společnost. Pokud by dokázal udržet stranu jednotnou. „Mnozí pozorovatelé však považují jeho program za nerealistický,“ upozornil analytik. „SPÖ není jednotná strana. Existuje nejméně pět skupin. A za zavřenými dveřmi se vedou spory. Ale lidé nevolí hádavé lidi,“ pokračoval analytik.