Mertlík ve svém komentáři na serveru Reflex.cz pojmenovává situaci české společnosti, jako barikádu se dvěma stranami. „Ta první se zbavila strachu z násilí režimu, cítí svobodu jako běžnou součást života a užívá plodů práce schopnějších, odvážnějších a pracovitějších. Ta druhá je plná méně schopných, odvážných a pracovitých, kteří svobodu považují za přílohu k bůčku a hledí k obloze s otevřenými ústy a pocitem, že přílet pečených holubů se pouze opozdil,“ hodností s ironií a dodává, že právě tato druhá strana hází hlasy populistům, kteří slibují ráj a chtějí bohatým brát a chudým dávat.

A právě střet těchto dvou skupin s jejich politickými lídry podle Mertlíka formoval účast na Letné, Národní třídě a Václavském náměstí. „Chování 250 tisíc přítomných dalo Letné náladu rodinného srazu, který – zatím jen vztyčeným ukazovákem a sarkasmem – upozorňuje na to, co rozhodně nechce. Milion chvilek se poučil z předešlých chyb a posunul formát shromáždění od happeningu k rezonující společensko-politické akci a odměnou mu byl počet účastníků,“ píše Mertlík.

Nejen na Letné se ovšem tato strana barikády nechala hlasitě slyšet. „Pokud se potrefené husy domnívaly, že dva dny po sobě se lidé nesejdou, hluboce se zmýlily. Od rána do noci 17. listopadu byly Albertov, Národní i Václavák a stovky dalších míst po republice k neprůchodnosti narvané lidmi všech věkových kategorií. V Praze drtivá většina patřila k „letenské partě“, čímž potvrdila myšlenkovou synergii obou shromáždění,“ má jasno Mertlík a dodává, že kdo haní lidi z Letné, jako by haněl potomky či účastníky 17. listopadu 1989, „nejvýznamnějšího dne v historii země.“

Političtí lídři druhé strany barikády Mertlíka překvapují slovy, že „byli při tom,“ čímž si chtějí populisticky šplhnout. „Jaká antická dramata se neodehrála díky náhodě, když zjistíme, že se to v prvních řadách zmasakrovaného průvodu vůdci jen hemžilo. Připomeňme, že těsně před zásahem odešel z prvních řad studentů Václav Klaus ml., který pospíchal domů zaúkolovat otce k zahájení převratu. Prezident Zeman na oslavy výročí nechodí také proto, že i on byl na Národní třídě v listopadu 1989 v prvních řadách,“ připomíná Mertlík jejich slova.