Připomněl, že Sněmovna se ocitla v historickém momentu, kdy poprvé projednává žalobu na prezidenta.
Prezident, stejně jako poslanci, je volen přímo voliči. A Vondráček poslance vyzval k úctě k voličům. „Lid je zdrojem veškeré moci v ČR,“ citoval z ústavy.
„Žaloba na prezidenta má být výjimečným řešením mimořádných situací,“ pokračoval předseda Sněmovny. Jako příklad takové situace uvedl postup Emila Háchy v březnu 1939, kdy odevzdal klíče od Pražského hradu Adolfu Hitlerovi.
„Nemá být pokračováním politického boje jinými prostředky, byť by ten boj byl sebetvrdší,“ zdůraznil Vondráček.
A pak vyprávěl příběh z USA, kde institut ústavní žaloby na prezidenta vznikl. Poprvé zde byl prezident žalován roku 1868. Tehdy se souhrou politických okolností stalo, že se stal prezidentem jižanský demokrat Andrew Johnson, což v rozjitřené atmosféře po občanské válce přivádělo severské senátory k nepříčetnosti.
„Neměli na něj žádný nástroj, tak jej žalovali za pohrdání Kongresem,“ připomněl Vondráček slova Václava Lásky, že Poslanecká sněmovna je prezidentovým řáděním postižena nejvíce.
A pokračoval: „Žaloba byla podána, politická scéna byla plná nenávisti. Někteří kongresmani před ním demonstrativně chodili ve zkrvavených košilích.“
Rozložení sil bylo takové, že rozhodující hlas měl senátor Ross z Kansasu. V úřadu byl čerstvě, neboť jeho předchůdce pod tlakem spáchal sebevraždu.
Nakonec se rozhodl hlasovat pro prezidentovu nevinu. „On odmítl chápat žalobu na prezidenta jako pokračování politického boje. Uvědomil si, že prezident byl zvolen lidem a konal v rámci svých ústavních pravomocí,“ zdůraznil Vondráček.
Nyní je poprvé projednávána žaloba na prezidenta v Poslanecké sněmovně v ČR. „Jde o to, zda se toto hlasování bude hodnotit jako úcta k ústavě, nebo jako pokračování politického boje,“ zdůraznil Vondráček.
Pak se omluvil za určitou míru patosu a řekl poslancům: „Každý z vás si musí rozhodnout, jak chce obstát před dějinami.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
