Cizinec byl nejdříve ve vazbě, nyní je stíhán na svobodě. O propuštění z vazby rozhodl v červenci nejdříve brněnský městský soud, státní zástupce proti tomuto rozhodnutí ale podal stížnost. Krajský soud následně v srpnu rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Podle tehdejšího názoru městského soudu byly významně oslabeny materiální podmínky vazby. Nahradil ji písemný slib obviněného a dohled probačního úředníka. „Důvody vazby i nadále trvají, došlo však k jejich zmírnění,“ sdělila tehdy mluvčí soudu Petra Láníčková. Soudce měl navíc podle ní pochyby o tom, že by mělo jít o vraždu. „Pan soudce rozhodující v přípravném řízení o vazbě se však s právní kvalifikací, pro kterou bylo zahájeno trestní stíhání obviněného, neztotožnil,“ dodala Láníčková. Soudce v této fázi řízení ale není oprávněný trestný čin překvalifikovat, přísluší to orgánům činným v přípravném řízení.

Záhy po mladíkově smrti se částí romské komunity začala šířit nenávist vůči Ukrajincům, událost z 10. června také vyvolala v Brně nepokoje. Následoval střet v Pardubicích, při kterém měla trojice Ukrajinců čelit přesile Romů, ovšem následně to byli právě Romové, kdo si stěžoval na ohrožení svého bezpečí, a následujícího dne, což byla neděle, uspořádali protestní průvod městem.

Ministr vnitra Vít Rakušan tehdy ujišťoval, že policie přistupuje ke všem stejně, a obě skupiny varoval: „Komu prospěje rozdmýchávání sporů mezi Ukrajinci a Romy? Nikomu kromě těch, kdo ani Romy, ani Ukrajince nemají v lásce.“