Koncem září se naplno rozhořel válečný konflikt o Náhorní Karabach, území na pomezí Ázerbájdžánu a Arménie, které obývá arménské obyvatelstvo. Přestože mělo platit příměří, dlouho nevydrželo.
Navíc přišly informace, které by mohly do debat, kdo válku rozpoutal, vnést jasné světlo. Podle všeho totiž byl útok na Armény obývanou Republiku Arcach plánován už na jaře letošního roku a to nejen ze strany Ázerbájdžánu, ale dokonce i Turecka (člena NATO, pozn. red.).
Nedávno o tom informovala válečná novinářka Markéta Kutilová. “Útok na Karabach obývaný Armény, byl totiž plánován dlouho předem, a to nejen Ázerbajdžánem, ale zejména Tureckem, které si z Ázerbajdžánu udělalo poslušného spojence. ale co je na téhle válce nejvíc děsivé je "hate speech", který ji doprovází a který začal už na jaře letošního roku. Už v dubnu, květnu zaznívala z úst Erdogana a dalších tureckých politických i náboženských představitelů a novinářů atd nenávist vedená proti Arménům. Pod vlivem toho už na jaře byly poničeny v Turecku dva arménské křesťanské kostely. A teď se v Turecku už Arméni cítí přímo ohroženi, protože arménské čtvrti v Istanbulu jsou pod útoky ultranacionalistů. Útoky na Armény v Turecku se stále stupňují, lidé jsou jsou čím dál víc zfanatizovaní. Dodám jen, že další "hate speech" tureckých vládních představitelů míří na Řeky, Židy a Syřany, Francouze atd… Vážně jsme zapomněli, že všechny genocidy v historii lidstva začínaly "hate speechem”?” ptala se na sociálních sítích Kutilová.
Dalším důkazem zásahu z vnějška pak je účast syrských žoldáků bojujících na straně Ázerbájdžánu, které podle všeho do boje vyslal právě turecký prezident Erdogan. Jakkoli to ázerbájdžánský režim diktátora Alijeva popírá, podle informací agentury Reuters mělo do regionu odjet zhruba tisíc najatých Syřanů.
Podle arménského ministerstva zahraničí působí na straně ázerbájdžánských sil turečtí vojenští experti a dokonce mělo Turecko dodat i drony a bojové letouny.
Informace o zapojení syrských žoldnéřů veřejně potvrdili dva z nich. Muži pro agenturu Reuters vypověděli, že jim bylo nabízeno kolem 1 500 dolarů měsíčně. To je v přepočtu zhruba 35 tisíc korun.
Boje o území, kde se už ve 12. století rozkládalo Arménské království, si od propuknutí útoku na konci září vyžádal dle různých odhadů minimálně šest set mrtvých včetně civilistů. Dle řada svědectví útočily ázerbájdžánské síly na mnohé civilní budovy včetně mateřské školky.
Analytici upozorňují i další aspekt celého konfliktu. Kromě toho, že Ázerbájdžán s podporou Turecka i jím najatých žoldáků ze Sýrie masivně útočí na území kompletně obývané Armény a nebrání se ani útokům na ryze civilní či historické křesťanské sakrální stavby, je třeba mít na paměti, že Turecko je stále členem Severoatlantické aliance a svou účastí v konfliktu může porušovat samotné smlouvy NATO.
Napsal to kupříkladu vojenský expert Jaroslav Štefec. “Doporučuji všem, kteří se vyjadřují k přímé účasti Turecka v agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii v tom smyslu, že tato účast nemá nic společného s NATO, aby se laskavě seznámili se zněním Severoatlantické smlouvy. Jediný její skutečně závazný článek je ten s číslem 1. Všichni signatáři této smlouvy se jím přímo zavazují vyhýbat se válečným konfliktům a veškeré spory a konflikty řešit výhradně mírovými prostředky v souladu s Chartou OSN,” uvedl.
“Turecko je signatářem Severoatlantické smlouvy a tento článek je pro něj proto závazný, ostatně stejně jako například pro USA, nebo Českou republiku. Tvrdit, že Turecko někde válčí nebo připravuje v rozporu s touto smlouvou válku jako NEČLEN NATO je proto z hlediska mezinárodního práva naprostý nesmysl. Turecko JE členskou zemí Aliance, a bude jí až do jeho vystoupení, vyloučení, nebo do jejího rozpadu, a po tu dobu je povinno zachovávat ustanovení zmíněné smlouvy. Pokud tuto povinnost porušuje a není za to sankcionováno, činí tak minimálně s tichým souhlasem, ne-li přímo s podporou vedení a členů této organizace, a to včetně ČR,” konstatoval Jaroslav Štefec, expert v oblasti bezpečnosti a obrany.
Fotogalerie: - Protest na Karlově mostě
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
