Bývalý řecký ministr financí tvrdí, že jednání trvala věčnost, protože druhá strana odmítla vyjednávat. „Trvali na komplexní dohodě, což znamenalo, že chtěli probírat naprosto všechno. Já to vnímal tak, že když chtějí mluvit o všem, vlastně nechtějí řešit vůbec nic. Nebylo možné s nimi vůbec hnout. Například po nás chtěli data týkající se státních podniků. Strávili jsme spoustu času, abychom jim je poskytli. K tomu vyplňování dotazníků a nespočet setkání. Ve druhé fázi jsme řešili DPH. Náš návrh odmítli, ale sami žádný nenavrhli. Poté přešli k privatizaci a opět náš návrh odmítli. Dále zase skočili k jinému tématu a opět náš návrh odmítli. A takhle to šlo pořád dokola,“ líčí svůj pohled na věc Varoufakis.
„Můj návrh vůči Trojce zněl jasně. Říkal jsem jim, ať nás nechají schválit tři či čtyři důležité reformy a poté nám uvolní potřebnou likviditu. Oni na to, že v žádném případě. Trvali na té jejich komplexní dohodě a zmiňovali, že v opačném případě to budou vnímat jako jednostranně vyhlášený nepřátelský akt, jehož cílem je zabránit uzavření dohody. O několik měsíců později se samozřejmě v médiích objevily výmysly o tom, že jsme neprováděli reformy a zbytečně ztrácíme čas. A když nám došly peníze, tak vyjednávači z Mezinárodního měnového fondu přišli se svými návrhy, které byly zcela mimo mísu. Skutečně nebyly vůbec životaschopné. Se zpožděním tedy navrhli něco, co nešlo schválit. To se obvykle děje v případě, že se prostě dohodnout s druhou stranou nechcete,“ stěžuje si Varoufakis.
Varoufakis konstatuje, že největším nepřítelem Řecka byly od samého počátku ostatní zadlužené země. „Důvod je zřejmý. Noční můrou politických vůdců těchto států bylo, že my při vyjednávání uspějeme a zajistíme Řecku lepší pozici. To by je samozřejmě politicky ohrožovalo, protože by museli svým voličům vysvětlovat, proč oni sami takových úspěchů nedosáhli,“ říká Varoufakis. Poukazuje také na to, že vyjednávací tým EU plně ovládalo Německo. „Euroskupina byla dobře sehraným orchestrem, jehož šéfdirigentem byl německý ministr financí Schäuble. Párkrát se sice stalo, že tam zazněly falešné tóny, ale Německo to ihned vrátilo do zajetých kolejí. Občas se z nich snažil vybočit francouzský ministr zahraničí, ovšem i ten se vždy nakonec stejně podvolil,“ zmiňuje Varoufakis.
Varoufakis připouští, že on i jeho tým od prvního dne vážně uvažoval o vystoupení Řecka z eurozóny. Proběhly dokonce teoretické přípravy na tento krok, ale do další fáze se nedostaly. „Osobně jsem vládě navrhoval agresivní řešení v podobě tisku dočasné měny. Varoval jsem tehdy kabinet před tím, že Evropská centrální banka zavře naše banky, aby nás přinutili souhlasit s ponižující dohodou. Moji kolegové následně nemohli uvěřit tomu, že se tak skutečně stalo. Přesto mnou navrhovanou variantu řešení neschválili. Pro jsme byli jen dva ze šesti přítomných členů úzké skupiny,“ prozrazuje Varoufakis dění ze zákulisí. Vedle toho také chválí referendum, které se stalo terčem kritiky EU. „Referendum nám zajistilo úžasnou podporu lidí. Vláda jej bohužel nakonec nevzala tak úplně v potaz,“ soudí Varoufakis.
Celý rozhovor v angličtině máte k dispozici ZDE
K současné dohodě zastává bývalý řecký ministr financí skeptický postoj a věří, že vláda bude i nadále trvat na restrukturalizaci dluhů. „Pochybuji však, že s tím bude souhlasit německý ministr financí. Pokud ano, bude to vskutku zázrak. Snad jedině, kdyby to dostal rozkazem od kancléřky Merkelové. Uvidíme, jestli se něco takového skutečně stane,“ uvažuje Varoufakis. V dalším průběhu rozhovoru přibližuje svůj vztah s premiérem Tsiprasem. „Znám ho necelých pět let, protože jsem patřil k prominentním kritikům vlády. Přesto, že kdysi jsem k ní měl blízko. Pohyboval jsem se okolo rodiny Papandreou. Tenkrát bylo velkou novinkou, že bývalý poradce říká, abychom předstírali bankrot, který se nestal. A také, abychom vzniklé dluhy překryli dalšími nesplatitelnými úvěry. Byl jsem tehdy dost vidět a Tsipras byl velmi mladým lídrem, který se snažil se v celé problematice nějakým způsobem zorientovat,“ vzpomíná Varoufakis.
„Poprvé jsme se setkali v restauraci, kam jsme zamířili ve třech a on byl mezi námi. Pamatuji si, že tehdy ještě neměl v otázce drachmy a eura jasno. A to se vlastně týkalo i celé krize. Já měl svůj názor zcela jasně vyhraněný a tehdy začal náš společný dialog, který se postupem let vyvíjel. Věřím, že jsem mu pomohl vytvořit si názor na to, co je potřebné udělat,“ říká Varoufakis a tvrdí, že se nyní po čtyřech a půl letech rozešli ve zcela přátelském duchu. „Jsme si velmi blízcí. Nikdy jsme spolu neměli žádný problém. Stejně tak mám blízko k novému ministru financí Euklidu Tsakalotosovi, se kterým jsem si již také stačil o všem promluvit. On je můj blízký přítel, ale jeho pozici mu rozhodně nezávidím,“ konstatuje s úsměvem Varoufakis.
Na otázku, jestli by byl šokován, kdyby premiér Tsipras nakonec odstoupil, odpovídá bývalý člen jeho vlády Varoufakis záporně. „V těchto dnech by mě něco takového rozhodně nešokovalo. Naše eurozóna je pro slušné lidi velmi nehostinným místem. Spíš by mě šokovalo, kdyby ve své funkci zůstal a souhlasil se špatnou dohodou. Dokážu totiž pochopit, že on cítí vůči lidem závazek. Ti lidé jej podporují v tom, aby se z Řecka nestal zkrachovalý stát. Nikterak ovšem nehodlám měnit svůj názor v tom, že naše země musí přestat cokoli předstírat. Musíme se přestat spoléhat na nové půjčky a myslet si, že jsme tak vyřešili problém. Obzvlášť v situaci, kdy je náš dluh o to méně udržitelný a další úsporná opatření zhoršují stav ekonomiky. Břemeno přibylo zase o kus víc na nejchudší vrstvy obyvatelstva, což způsobuje humanitární krizi. To prostě nemohu akceptovat,“ uzavírá Varoufakis.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
